Klaus jde po stopách Thatcherové

Václav Klaus vydal novou knihu ve které otevřeně říká to, co si myslí již řadu let, že bychom měli vystoupit z EU. Vydal se tak na cestu, kterou prošla nedávno zemřelá Margaret Thatcherová. Jejich vztah k EU a jejím předchůdcům se nápadně podobá. Oba dva své země dovedli do EU a oba dva na konci své politické kariéry vyzvali k jejímu opuštění. Pokud bude někdy jejich vyzva vyslyšena, tak to bude spíše v Británii. U nás je realizace Klausova apelu v nejbližší době velmi nepravděpodobná. Podívejme se na to trochu blíže.

Thatcherová byla ministryní ve konzervativní vládě, která dojednala vstup Británie do EHS v roce 1973. Když přišla v roce 1974 k moci levicová vláda, vyhlásila k členství v EHS referendum. A Thatcherová v roce 1975 již v čele Komzervativní strany vedla aktivní kampan pro YES - tedy pro setrvání Británie v EHS. Během své následné vlády v letech 1979-1990 dojednala pro Británii tzv. rabat neboli vratku peněz z Bruselu do Londýna, která mimochodem funguje dodnes.

Velmi se angažovala ve prospěch vzniku Společného trhu EU, který se stal realitou v roce 1993. A svým vlivem po odchodu z funkce donutila Majorovu vládu k dojednání trvalé výjimky ze společné měny. Po odchodu z aktivní politiky se její názor na směřování EU vyvíjel směrem k jejímu úplnému odmítnutí, což bylo pregnantně popsáno i v řadě jejích knih. Její postoj v Británii silně rezonuje a má širokou podporu britské veřejnosti. Přímým důsledkem této skutečnosti je Cameronův plán na uskutečnění referenda o vztazích Británie k EU, které se má konat nejpozději v roce 2016.

Vaclav Klaus byl premiérem české vlády, která podala v roce 1996 přihlášku ke členství v EU. V letech 98-02 byl předsedou sněmovny a mohl ovlivňovat vyjednávání podmínek českého členství. V roce 2003 při referendu již hlasoval PROTI, ale národu to neřekl. Teprve o rok později při Špidlovych oslavách vstupu do EU vyrazil Klaus na symbolickou cestu na Blaník. V té době už byl prezidentem, ktery měl značný vliv na veřejné mínění.

Na českych parametrech členství se jeho skepse ale projevila minimálně. Jediným skutečně zásadním parametrem, kterým se odlišujeme od ostatních nových členských států je silná důvěra v domácí měnu a odpor veřejnosti k jejímu nahrazení eurem. Klaus má v této věci značné zásluhy, protože jmenoval eurorealistickou bankovní radu, která se jednak chovala racionálně při správě koruny a také nikdy nespěchala s přijímáním eura. Nyní po pdchodu z funkce prezidenta Klaus analogicky jako Thatcherová, volá po vystoupení z EU.

 Thatcherová i Klaus se ve snaze o vystoupení z EU mýlí. Thatcherová méně a Klaus více. Británie by mohla mimo EU existovat a pravděpodobně po nějakém čase i prosperovat. V našem případě by byl odchod z EU hospodářskou i politickou katastrofou, která by měla vážné následky do života české společnosti. Tradiční česká exportní mašina se bez možnosti bezcelní expanze na evropském trhu zkrátka neobejde.

Odchod z EU by znamenal postavení obrovské celní bariéry okolo celého u nás sídlícího byznysu. Důsledkem toho by byl rychlý odchod všech automobilek pryč ze země a odchod i dalších firem na ně navázaných. Stejně by postupovaly všechny firmy, které zde sídlí a exportují do EU. To by mělo fatální následky pro české hospodářství i životní úroveň.

Klaus na to bude namítat, že by se s EU dojednal bezcelní režim. Ten by ovšem musela druhá strana schválit, což by po našem nepřátelském odchodu nejspíš neschválila a pokud ano, tak jen za podmínek, že budeme muset akceptovat evropské právo a ještě platit do evropské kasy peníze za přístup na společný trh dle norského a švýcarského vzoru. Naše vystoupení z EU je tedy v každém případě krok, který by nás poškodil. Je iluzí myslet si, že díky odchodu ušetříme tím, že se zbavíme nějakých nákladů, vyplývajících z evropské legislativy. Ta by pro nás byla z velké části stejně závazná, jako podmínka případného bezcelního režimu s EU. A na již uskutečněné investice v oblasti OZE se vztahuje mezinárodní arbitrážní ochrana. Realizovat nějaké úspory v těchto oblastech je tedy nemožné.

Jediné o čem má nyní skutečně smysl diskutovat je český vztah k euru. To je skutečný problém, který žádá jasné postoje. A tady platí, že potřebujeme udržet korunu co nejdéle. Pro prosperitu Ceska potřebujeme Společný trh EU a českou korunu. Více na www.fajmon.eu