Povrchně detailní ekonomická analýza důvodů, proč je Disneyland Paris ve ztrátě

Nejnavštěvovanější turistické místo v nejnavštěvovanější zemi opakovaně reportuje ztrátu. Lístek bratru za 70 EUR za den, k tomu parkování a nemalá útrata na místě. Jak se to tedy může stát?  

2016: - 858 MEUR, při obratu 1 278 MEUR (!), 13 M návštěvníků!
2015: - 101 MEUR, při obratu 1 373 MEUR
2014: - 113,2 MEUR, při obratu 1 279 MEUR
za posledních 20 let ztráta 1,74 Mld. EUR (dobře, účetní, ale i tak)
zdroj zde.
Analyzuji často kritické chování firem a tak mě nemohl výše popsaný jev nechat chladným. Věnoval jsem tedy tomuto problému dva dny intenzivního studia na místě s rodinou a zde najdete stručnou analýzu důvodů, proč tomu tak je.
- když si chcete ve dvě odpoledne koupit vodu, prodavač vás s desetieurovkou odmítne, že nemá drobné nazpět
- o stánek vedle vás prodavač odmítne, že ještě nemá otevřeno a dál si píše na mobilu
- ve třetím stánku s lákavou hromadou Coca Coly a vody na hromadě ledu vám chtějí prodat teplou colu z bedny s tím, že je nařízení neprodávat tu studenou
- ve čtvrtém stánku má prodavačka kalkulačku a to je fatální omyl, protože vůbec netuší co s tím nástrojem dělat a od rána se nenaučila, že dvě láhve za 3,50 jsou dohromady za 7. Navíc trpí snahou vracet bankovky, takže si místo desetieura vezme z dlaně asi 13,70 a pak se snaží dopočítat, kolik že má vrátit, což není snadné, protože si první v krvi vydobytý mezisučet neuložila ani do své, ani do RAM paměti
- prodavač u stánku s nanuky očekává frontu zleva ne zprava, což při počtu dvou zákazníků je mírně komické. Sám (zase) ví, že to je blbost, ale prostě to je nařízení. Proto asi všichni zákazníci mají ceduli se sortimentem vpravo, aby ji neviděli moc brzy, to totiž opět děsně dodává na tempu a komfortu pro všechny. Navíc samozřejmě jahodový už není 
- nastupování na kolotoč s dřevěnými koníky trvá 8 minut, což se zdá neporovnatelné s dobou jízdy 70 sekund. Obzvláště pak při spočítání, že ze 64 koní jede 20 prázdných a na to kouká 30minutová fronta. Seznámil jsem se zde se supervizorem, José, milý chlapík, co si na pohovor s nespokojeným a jeho procesem vyvaleným klientem bere dva kluky z ochranky. Nakonec jsme se domluvili, fronta klesla na deset minut během dvou střídání, stačilo otevřít druhé dveře
- večer u dalšího stánku už není chuť na studený nápoj, co takhle kafe? Není, stroj nejede (displej svítí), v chlaďáku už jen letmo znalecky kontroluji teplé láhve coly, které odmítá Britka přede mnou
- ve Starbucks pro 60 lidí jsou tři klienti a pět zaměstnanců. Při objednávce espressa si udělají na kelímek propiskou značku, kam až dolít vodu a napíší si tam jméno, aby nepopletli výdej. Není to právě zrychlení
- záchody v tomto podniku nějak někdo zapomněl vybavit toaletním papírem, na což ale po rychlém upozornění reagují pomalým pohybem. Atom zájmu, hurá!
- menu pro děti za 45 EUR nabízí skvělé těstoviny s rajčatovou omáčkou
- nikde v celém parku nenarazíte na princeznu Sofii, modlu malých slečen s pravidelnou prezentací ve všech TV
- geniální film V hlavě asi Disney nikdy nenatočil… nikde ani chlup
- nikde neuslyšíte hudbu z Coco, nikde k němu nic nekoupíte, přitom 2 aktuální Oscary. Podobně to bylo před lety s Frozen. Prst na tepu doby...
- poslední atrakce je z roku 2014, Ratatouille, na základě filmu z roku 2007
- ve velkolepém průvodu prostě chybí Merida, Vaiana, princezny z posledních let, proč na nich vydělávat
- místní orloj jde o 4 minuty napřed
- rozbitá horská dráha od deseti do tří
- zastavená atrakce s lodičkami, v umělé nádrži chybí půl metru vody, která tam předevčírem byla. Asi čekáme, až doprší
- do vláčku jsou přesné regule, jak si sedají rodiny, takže dvě jednotlivé dvojice si nesednou do jednoho vagónu na dvě lavice po dvou. Ve výsledku je z 20 míst 6 prázdných a nikdo ve frontě nechápe proč
- atrakce Buzze rakeťáka (jinak super) se v půlce jízdy rozbije. Při další jízdě, která běžně trvá asi tři minuty, je 8 přerušení, takže trvá bonusových deset minut navíc, jen se jaksi nedostaví zážitek z plynulé přestřelky se Zorgem
- čekací časy v aplikaci se hrubě rozchází s časy na jednotlivých branách a hlavně s realitou
- taneční představení princezen v 13:30, na které čekáte od 13:00 je v čase 13:35 bez vysvětlení a náhrady zrušeno
- focení Srdcové královny z Alenky v říši divů je ukončeno i když ve frontě čeká 30 dětí. Bez náhrady. Je asi těžké poslat na její vystřídání (chápu, i královna musí...) třeba Goofyho. Dětem by to nevadilo, ale kde sakra tak rychle najít v tomto blázinci kostým?
- při odchodu z parku vás instrukce na nové ceduli vybízí nechat si orazítkovat ruku pro nový vstup. Personál razítko nemá, "jaké razítko, to se už 26 let nedělá, stačí lístek".
Au revoir 
Aby nebylo mýlky:
Francii miluju. Francouze mám rád. Mám rád Disney produkci: pro děti skvělé filmy, ne už tak seriály, ale kdyby hůř nebylo... V Disneylandu jsem byl mockrát, bydlel jsem vedle a měl vstupy za babku, tak si troufnu hodnotit. Děti budou návštěvu milovat a pokud můžete a váháte, udělejte to pro ně (ale nechápu, proč je v parku tolik dospělých bez dětí). 
Co jsem ale zažil za tyhle dva dny, to bylo dno zákaznického přístupu.
Disnelyand má tedy z pohledu podnikového ekonoma pouze tři zásadní problémy, jinak má slušnou perspektivu obrátit trend ve svých výkazech:
- příliš mnoho zaměstnanců
- příliš málo pracujících
- a to ještě většina pracujících jsou Francouzi