Jak jsem tančil v pekle

Za čtrnáct dní vstoupí do kin "nejnadějnější český film sezóny". Hlavní role ve filmu Tomáše Mašína "3 sezóny v pekle" ztvárnili mladí herci Kryštof Hádek a Polka Karolina Gruszka.

Oficiální plakát v anglické verziextrafilms.eu

Kryštof Hádek představuje ve výpravném historickém snímku básníka ne nepodobného Egonu Bondymu. Píše se rok 1947 a svět vypadá optimisticky. Devatenáctiletý Ivan Heinz (Kryštof Hádek) utíká z domova aby žil přítomným okamžikem po boku zkušené ženy, bisexuální Jany (Karolina Gruszka). Tolik oficiální text distributora.

Film se odehrává v letech 1947 až 1950 a promítá se v něm celospolečenská změna po komunistickém puči v roce 1948. Život náhle přestává být tak bezstarostný a střet s novou mocí je nevyhnutelný. Součástí filmu je i scéna v tanečním baru. Jak bývá zvykem, natáčení se vleče a natočit několik vteřin filmu zabírá několikahodinové úsilí. Záběry s tancem i pár záběrů v sále bez tance zabraly celý natáčecí den a ten měl v tomto případě zhruba čtrnáct hodin.

Na začátku byl telefonát kamaráda, který mi práci před více než rokem, v září 2008 "dohodil". Jako první věc byla nutná kostýmová zkouška na Barrandově. Po krátkém hledání jsme společně s mou filmovou taneční partnerkou našli správnou budovu a nastalo zkoušení kostýmů vhodných k této příležitosti. Zatímco má partnerka měla zkoušení celkem jednoduché, u mě nastaly problémy, ale i ty se nakonec vyřešily. Největší potíží se ukázal být saténový vázací motýlek, který ne a ne držet svůj tvar a neustále prokazoval tendenci k rozvazování se. Ještě společné foto do archivu, označení kostýmu číslem a jménem a byli jsme propuštěni.

Nastal den D, den natáčecí. Sraz byl brzy ráno hned vedle Jindřišské věže a užili sjme si výhody plynoucí z postavení tanečního komparsu, který měl přednost před ostatními prakticky všude. V kostýmérně, v maskérně i u cateringu. Po snídani se štábem nastal společně s ostatními hromadný přesun do hotelu Bohemia za Prašnou branou. Skupina podivně zastarale a přitom honosně oblečených lidí budila patřičný rozruch u za prací spěchajících kolemjdoucích. Konečně jsme byli na místě, sešli do podzemního sálu, kde jsme měli strávit prakticky celý den.

Na natáčení bývá zajímavé sledovat ostatní komparsisty, jak k natáčení přistupují. Ostřílení komparsisté, kteří mají tuto činnost jako přivýdělek zaujímají strategická místa, aby se co nejméně namáhali, většinou při okrajích záběru nebo v rozích, kde je malá pravděpodobnost, že by jejich klidné rozjímání bylo rušeno režisérskými záměry, herci nebo jinými komparsisty.

Další skupinou jsou komparsisté, kteří naopak chtějí být co nejvíce a za každou cenu vidět. Ti se snaží naopak dostat co nejvíce do záběrů, vybírají si místo blízko hlavního dění a snaží se zaujmout režiséra snad v přesvědčení, že by mohli dostat tak zvanou epizodku. Poslední skupinou jsou komparsisté, kteří jsou na podobné akci možná i poprvé a je všechno pro ně nové, a tak se zvědavě rozhlížejí.

Postavení tanečního komparsu je výjimečné. Tanečníci se povětšinou pohybují v těsné blízkosti tančících herců, zaujímají přední místa při záběrech na parket, protože musí krýt zbytek tančících z řad běžného komparsu, aby nebylo ve filmu vidět, jak moc to ti vzadu neumí. Předně jsou ale tanečníci profesionálové, kteří se před kamerou chovají přirozeně a ve své podstatě kameru nevnímají, nemají-li to za úkol. Plní příkazy režiséra jak mají vyplňovat záběr například prodloužením kroku nebo uhnutím ze záběru, aby byli vidět především herci.

Na tomto natáčení jsme byli s mou taneční partnerkou a další tanečníci usazeni ke stolům hned vedle parketu. Od těchto stolů byli doslova vyhnáni "přebyteční" komparsisté a bylo nařízeno, že naše místa musí zůstat volná, abychom si měli kam sednout. U našeho stolu seděl muž s cvikrem a evidentně se snažil režiséra zaujmout. Prozradil na sebe, že je také herec s vlastním divadlem. Při hrané konverzaci lehce přehrával a nakonec se mu v druhé části natáčecího dne podařilo doslova se vnutit na taneční parket. Mezitím stíhal ještě omračovat svými uměleckými a hereckými schopnosti a historkami další spolusedící u stolu, lidově by se řeklo, že jí vykecával díru do hlavy.

Kolem patnácté hodiny nastala doba oběda, na který jsme opět kráčeli Prašnou branou zpět k Jindřišské věži. Sdělovali jsme si drobné zážitky a vzácně jsme se shodli v názoru na u mého stolu sedícího taky umělce. Během těch pár hodin se stačil tak dokonale projevit, že ho měli přečteného i mí kolegové tanečníci, i když seděli u stolů přes parket. Oběd rychle utekl a my museli zpět na natáčení.

Na parket přibyli z komparsu vybrané další tři páry, mezi nimi i náš umělec s naší spolusedící. Opět jsme dostali pokyny jak vyplňovat záběry a právě tento muž se rozhodl že se musí stůj co stůj dostat do záběru i za cenu porušení režisérského příkazu. Naštěstí zjevně neměl taneční zkušenosti a i když poměrně rychle pochopil nikterak složité kroky, proti naší spojené vůli neměl šanci se prosadit a protlačit do nepatřičných míst.

Vždy narazil na neprostupnou hráz tvořenou alespoň jedním z párů tanečního komparsu. Provedl zoufalý výpad a málem vrazil do kameramana, když mu nevyšel krok. Záběr se ještě asi třikrát opakoval a nakonec jsme našemu umělci dopřáli i ten jeho kousek slávy, když jsme ho jednou pustili přímo před kameru. Natáčecí den pomalu končil, dodělávaly se ještě ruchy. Na ty už nebylo herců ani tanečníků zapotřebí, a tak nás režisér propustil. Ještě před tím hercům poděkoval a poděkoval i nám tanečníkům, kteří jsme strávili prakticky celý den na nohách (odměnou nám byl i potlesk běžných komparsistů). Poslední cesta k Jindřišské věži, převléknout se do civilu a ještě cesta domů k zaslouženému odpočinku.

Nemohu pochopitelně z nějakých třech natočených minut posuzovat celý film, ale myslím si, že by mohlo jít o velice dobrý snímek. Pan režisér Mašín byl po dobu natáčení v tanečním baru celou dobu příjemný a nechával hercům dostatečný prostor pro své vlastní vyjádření a pojetí postav. Doufám, že se film bude líbit a za sebe jsem zvědav, na kolik vteřin se objevím na plátně a jak se mi povedly taneční kreace.

Oficiální trailer k filmu "3 sezóny v pekle"