Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Pane Paumere, díky !

Jsem součástí party „napravo“ vyladěných padesátníků.  Rádi debatujeme a filosofujeme o životě  u sklenička vína či oroseného půllitru piva.  Občas někteří z nás napíší osobě, která je pro nás něčím zajímává a pozveme ji, pokud má zájem, na kus řeči.

Minulý týden jsme se sešli s panem Milanem Paumerem - tím „třetím“ ze skupiny bratří Mašínů, který přežil dramatický útěk z tehdejšího komunistického Československa do západního Berlína v r. 1953. Mohu potvrdit, že pan Paumer je ve svých 78 letech stále frajer chlap. Ani gram tuku na postavě, pevný stisk ruky a paměť, kterou mu mohou závidět lidé o generaci mladší. Vojenský výcvik  je na něm vidět. Jeho názor na vyznavače komunistických idejí je neměnný. Proti zlu je nutno se postavit. Kdyby to bylo potřeba, šel by do toho i dnes. Nebylo moc lidí, kteří byli v padesátých letech schopni postavit se na odpor komunistickému režimu.

Skoro v každém domě  byl  nějaký uvědomělý soudruh, estébák nebo kovaný milicionář. Udavačství bylo cestou jak si zajistit přisluhovačskou kariéru nebo přijít k majetku. 50. léta patří k nejstrašnějšímu období naší novodobé historie. Po únorovém převratu emigrovalo z Československa na západ cca 200 tisíc lidí. Po únoru r. 1948  přestaly platit cestovní pasy. V r. 1951 komunisté obehnaly  hranice se západním Německem a Rakouskem drátěným plotem, do kterého byl pro jistotu ještě pouštěn el. proud. Past se uzavřela. Kdo chtěl tehdy ilegálně zmizet, riskoval život nebo kriminál v řádech deseti i dvaceti let. Převýchova politických ( tzv. státních ) vězňů pak probíhala především při těžbě uranu, v zimě, bez kvalitní stravy a ochranných pomůcek proti všudypřítomné radiaci. České pracovní gulagy jako např. Svornost, Nikolaj, Bytíz  atd. zničily životy stovkám a stovkám  statečných lidí. Kdo přežil, ten měl podlomené zdraví nebo rozpadlou rodinu. Perzekuce pokračovaly i po propuštění. Režim se  mstil na dětech i příbuzných.  Komunistický režim nenáviděl vzdor a individualismus. Neustálý třídní boj, to byla bolševická parketa. Primitivové a lůza vládla, elita společnosti byla vystavována komunistické zvůli. Propaganda a represe vykonaly své.  Strach lidí v té době dosáhl vrcholu. Vše dokonala justiční vražda Milady Horákové v červnu r. 1950.

Pana Paumera ovlivnilo přátelství s bratry Mašíny. To mu v podstatě určilo směr jeho života. Jako inspirativní vzor pro ně byl od prvopočátku otec bratrů Mašínů,  generálmajor Josef Mašín, nacisty popravený v r. 1942. Kdo něco četl o zpravodajské skupině „Tři králové, ví o čem je řeč. Z jeho životních postojů  poznali pravý význam slov – vlastenectví  odvaha a čest. Když pochopili, že bolševický systém zevnitř v pěti lidech svými menšími odbojovými akcemi nerozvrátí, rozhodli se dostat do západního Berlína a pomáhat zvenčí. Část české veřejnosti označuje skupinu Mašínů za vrahy nebo teroristy, ale tento názor rozhodně nesdílím.  Odboj se nedá dělat beze zbraní, popř. bez peněz. Kdo měl v 50 letech možnost legálně držet zbraň, musel být setsakramentsky soudruhy prověřen. Mašínové rozhodně nezabíjeli z plezíru či nějakého sadismu, ale z holé nutnosti dokončit svou misi.  Skupina bolševikům vyhlásila osobní válku, pro ně byl každý kdo kolaboroval s komunisty prostě nepřítel. Mašínové na svém útěku zabili celkem šest lidí. Z toho dva příslušníky bezpečnosti, pokladníka a tři příslušníky východoněmeckých ozbrojených složek. Nejvíce je Mašínům vyčítáno usmrcení pokladníka – civilisty. Pokladník však měl zbraň a hrozilo nebezpečí udání a tím prozrazení celé skupiny. V prizmatu tehdejší doby i  ozbrojený pokladník musel mít silnou důvěru strany, že mu soudruzi svěřili zbraň. Co by asi následovalo po osvobození např,. jen svázaného pokladníka, je jasné.  Je evidentní, že na rozpolceném hodnocení odbojové skupiny bratrů Mašínů měla a dosud i má negativní vliv bolševická propaganda uplynulých desetiletí. Především lidé levicové orientovaní jim nemohou přijít na jméno.  Drtivá většina společnosti tehdy i později držela hubu a krok. Odvaha a jinakost se v Česku neodpouští.

Milan Paumer přiznal, že stále dostává dopisy dvojího druhu. Jedny ho považují za odvážného muže, druzí mu spílají do vrahů a posílají i výstražné nábojnice. On se tomu směje. Zarazilo mne, že občas panu Paumerovi zavolá a zruší původně dohodnutou debatu některá uvědomělá ředitelka střední či základní školy. Naštěstí drtivá většina vedení škol a hlavně studentů je velmi ráda, když se přímo od účastníka může dozvědět pravdu o útěku skupiny do západního Berlína.

Osobně mne potěšil i číšník, který nás obsluhoval. Najednou přinesl obrovskou knihu hostů a poprosil pana Paumera o podpis a osobní snímek. Panu Paumerevi sdělil, že o skupině Mašínů má vše nastudováno a strašně si váží jejich nesmírné odvahy.

Přes tři hodiny jsme si s panem Paumerem povídali o všem možném, samozřejmě nejvíce o jejich útěku. I když si člověk o činnosti odbojové skupiny bratrů hodně přečetl ( viz autoři Ota Rambousek, Jan Novák nebo Zdena Mašínová ), autentické svědectví je zcela něco jiného. Dozvíte se různé perličky  o přípravě i samotném průběhu útěku.

Pan Paumer se např. zmínil, že před 3 roky se v jedné německé vesnici  setkal s 81 letou paní, která je při útěku objevila v seníku jejich stodoly. I po těch letech se vzájemně  poznali. Viděli jsme vyoperovanou kulku, kterou byl pan Paumer při útěku zasažen do boku.  Jen pro zajímavost. Celá pětičlenná skupina Mašínů měla při útěku s sebou jen 52 ks nábojnic. Jejich příběh chtěl natočit Miloš Forman dle scénáře Jana Nováka, ale byly finanční i další  problémy, tak z natáčení sešlo.

 

Pan Paumer ze sebe žádného hrdinu nedělá. Nestojí ani o  státní vyznamenání od prezidenta. Na druhou stranu ho potěšilo, že alespoň premiér  Topolánek se v březnu r. 2008  nebál Mašínům a jemu předat plaketu a medaili.  Pan Paumer ví, že měl, na rozdíl od kamarádů Janaty a Švédy, neskutečné štěstí, že útek přežil.  Co ho dnes nejvíce  štve ? Stejně jako mnoho jiné to, že se s bolševiky po r. 1989 více nezametlo, že nedošlo k potrestání viníků zvěrstev 50 let, ale i období normalizace, rozpuštění KSČ, že stále je mnoho přívrženců bolševické strany atd. Není ani šťastný z toho, kdo nyní stojí v čele Konfederace politických vězňů („zvláštní paní Kavalírová“ ). Ale pozor, není z toho všeho zatrpklý. Je rád, že konečně žije ve svobodné zemi, dočkal se pádu bolševiků a může na stará kolena v klidu dožít v jeho milovaných Poděbradech.

Rovněž mu dělá radost zájem mladých lidí diskutovat na besedách o komunistickém režimu, dozvídat se pravdu o jeho zrůdnosti.

 Já si pana Paumera a bratů Mašínů budu vážit vždycky. Ukázali v těžké době, že existují lidé, kteří se nebojí postavit zločinnému režimu.  O čem by historie ČR vůbec byla, kdyby takoví lidé nežili ? Co může z pohledu historie odkázat svým následovníkům mlčící – připosraná většina ?  Proč si nedokážeme vážit statečných lidí ? Blbec má na vše ihned odpověď.

 

Hamlet v jedné části medituje: Nic není dobré ani špatné samo o sobě, teprve naše myšlení to činí tím, či tím. Pane Paumere, díky. 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Evžen Doležal | úterý 17.11.2009 12:40 | karma článku: 18,14 | přečteno: 1174x
  • Další články autora

Evžen Doležal

Dá se po padesátce naučit anglicky ?

Nevím jak Vy, já říkám, že dá, ale je to určitě pěkná fuška. Je to především o vůli. Vidím to na sobě. Jsem mírně pokročily student angličtiny, ale bohužel asi už 15 let. Typický false beginner. Když mne popadne nával zlosti na sebe jaký jsem vůl, že neumím pořádně žádný světový jazyk ( ruštinu záměrně nepočítám ), vrhnu se vždy znovu a znovu do učení angličtiny. Buď si koupím novou učebnici, SW program nebo se přihlásím do nějakého kursu. První týdny je to super, vůle je velká, učení postupuje relativně snadno. Jakmile narazím na předminulé a předpřítomné časy, mé nadšení začíná pomalu, ale jistě opadávat. Můj na jazyky asi přitroublý mozeček najednou přestává nějak chápat, že může existovat předminulo, předpřítomno, předbudoucno atd., prostě přijde jakýsi bloček.

2.1.2010 v 13:40 | Karma: 26,42 | Přečteno: 3753x | Diskuse| Ostatní

Evžen Doležal

Novoroční přání blogaře.

Zhruba za hodinu bude pan Klaus promlouvat k lidu tradičním novoročním poselstvím o stavu české kotliny v r. 2009 a jeho výhledu do r. 2010. Pomalu probouzející se občané ČR usednout ( někteří s hadrem na hlavě) ke svým obrazovkám a vyslechnout mix několika optimistických i pesimistických varování a hodnocení o vývoji české ekonomiky a společnosti. Protože i já žiji ve svobodné zemi, dovolím si vyslovit své osobní - malé vyznání a přání. Uznávám, že je trochu neobvyklé, ale máme přece nový rok, tak proč to alespoň nezkusit že ?

1.1.2010 v 12:50 | Karma: 13,32 | Přečteno: 1186x | Diskuse| Ostatní

Evžen Doležal

Vánoční salamandry – DDR 1982.

A máme tu zase předvánoční období. Nakupování vánočních dárků po roce 89 považuji za vcelku pohodovou záležitost. Nabídka je neskutečná a vybere si v zásadě každý. Záleží jen na vkusu a výši konta každého z nás. Spousty věcí je sice předražených, ale holt byznys je byznys.

29.11.2009 v 17:49 | Karma: 14,53 | Přečteno: 1527x | Diskuse| Ostatní

Evžen Doležal

Malé zamyšlení a vzkaz blogera.

Přes všechny současné peripetie jsem přesvědčen, že žijeme v krásné zemi i relativně solidní době. Většinou permanentně na něco nadáváme, ale ve skutečnosti se máme v drtivé většině dobře ( materiálně i duchovně ). Česká zakyslost je myslím trochu hraná póza. Když nás něco naštve založíme si blog, facebook a chrlíme svá vyznání, trápení a moudra ( jako teď já :--).

1.11.2009 v 18:30 | Karma: 12,36 | Přečteno: 1004x | Diskuse| Ostatní

Evžen Doležal

Zakynthos 2009 - střípky z dovolené.

Je ráno 21. července a usilovně stláčím nafouknutý kufr, abych ho zapnul. Za pár hodin letíme se ženou na Zakynthos. Ještě jsme tam nebyli, tak se těšíme na nové zážitky. Už se vidím v Jónském moři. S naběhlou žílou na čele a vypětím všech sil se mi kufr podařilo zapnout. Manželce říkám: „Holka ten kufr je těžkej jako prase, cos tam proboha všechno dala ? Vždyť váží skoro 30 kg. To je pomalu na tříselnou kýlu. Mne u moře stačí dvoje krátké kalhoty a pár triček. Ten kousek nést vydržíš. Můžeme mít 20 kg na osobu a my máme dohromady jeden kufr“, odvětila manželka a vzápětí už vyrážíme na letiště.

1.8.2009 v 18:49 | Karma: 22,96 | Přečteno: 1837x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí

29. května 2024

Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...

Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo

29. května 2024

Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...

Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal

29. května 2024

Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...

Fackují ho, kopou, ničí mu foťáky. Ale stařičký král paparazzi stále fotí

29. května 2024

Seriál Jedenáctkrát mu zlomili žebra, jednou ho pobodali, sto osmdesátkrát byl v nemocnici. Naposledy...

Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.
Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.

Každá budoucí maminka se snaží zajistit pro své miminko jen to nejlepší. GS Mamavit je komplexní multivitaminový doplněk, který je speciálně...

  • Počet článků 20
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1750x
Zvídavý beran, který má rád život, humor, jež si váží lidí, kteří prožili nelehký život a přitom neztratili životní optimismus, moudrost, nadhled a hlavně smysl pro humor.

Seznam rubrik