“Rezoluce Evropského parlamentu,..., je ostudou současného stavu České republiky. Stavu, do něhož nás dovedla vláda Andreje Babiše,“ píše ve svém komentáři uznávaný novinář, který se zabývá zejména zahraničím a Evropskou unií.
Nač vymýšlet něco nového, když je to dávno vymyšlené a napsané, řekl jsem si, a tak si z komentáře Luboše Palaty pro páteční Deník vypůjčím ještě jednu větu. Píše v ní, že "rezoluce nás má varovat, že na tuhle divnou firmu už nechtějí evropští poplatníci dál přispívat.“ Tou divnou firmou je myšlen Agrofert, který je v českých médiích označován jako “koncern“ nebo "holding", ale ve skutečnosti se jedná spíše o “skupinu“, protože kromě zemědělské produkce se zabývá celou řadou dalších činností a to i v mediálním prostoru. A komentátoři se shodují, že je krajně neobvyklé, aby česká vláda žalovala kvůli Agrofertu Evropskou komisi, nebo aby Agrofert posílal otevřený dopis kvůli dotacím předsedovi Evropského parlamentu...
Rezoluci o střetu zájmů podpořili europosanci snad ze všech evropských politických stran, (pro bylo 510 europoslanců z 664, proti 53). Europarlament v ní mimo jiné vyzývá k tomu, aby premiér Babiš nevyjednával o budoucím rozpočtu Evropské unie, z něhož by Agrofertu mohly opět plynout miliardy. Vzhledem k tomu, že se příští týden má ve Sněmovně rozhodnout, jestli schodek státního rozpočtu bude až obřích 500 miliard korun (komunisté se již rozhodli, že tento schodek zřejmě podpoří), mi tato část rezoluce přijde velmi zajímavá a aktuální. Andrej Babiš tvrdí, že pokud by “vláda nedokázala tento rozpočet o investiční strategii prosadit, byl by to zásadní problém.“ Co je však myšleno touto “investiční strategií“, není až tak úplně zřejmé.
Ale dá se předpokládat, že se bude jednat o ten druh investic, který dříve Andrej Babiš označil jako “investice do lidí“. Příští rok jsou parlamentní volby do dolní komory, a Andrej Babiš se netají tím, že v souvislosti s ostudou, kterou Česko kvůli Agrofertu nyní zažívá, budou tyto volby referendem o něm samotném. “Sněmovní volby budou referendem o mně,“ říká. A tyto “investice do lidí“ mu mohou pomoci volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 znovu opanovat. Problém takových investic je nicméně v tom, že přináší zpátky do rozpočtu jenom malou část, a pokud lidé tyto prostředky navíc budou odkládat, což se v době pokoronavirové dá očekávat, je jejich přínos do rozpočtu čistá nula.
Odepsal jsem Andreji Babišovi za stavu nouze na jeho dopis, který mi dříve na začátku tohoto roku poslal, bylo to někdy v polovině nouzového stavu, a žádal jsem ho, aby do řešení koronakrize v době pokoronavirové zapojil širší odbornou veřejnost nejenom například ze strany lékařského prostředí, ale také z prostředí ekonomického, z prostředí akademického, či výzkumu a vývoje. Místo národního akčního plánu je tu ovšem na stole pouze snaha vlády o rekordní schodek 500 miliard, který se mi zdá adekvátní spíše pro případ, že by se přes naše území přehnala vše devastující válka než koronavirus, který má na svědomí na tři stovky obětí. Dávno za své vzaly Babišovy plány na vyrovnaný rozpočet, či na 200 miliardový každoroční přebytek, kterého bylo údajně možné dosáhnout díky centrálním nákupům. (O tom, jak se dá ušetřit díky centrálním nákupům, jsme měli možnost se přiučit během nouzového stavu, kdy jeden a týž respirátor se nakupoval od cca 35 korun až po více než 600 korun).
Jak je tato takzvaná "investiční strategie" vlády myšlena vážně, se nyní jasně ukazuje na plánu ministryně financí Aleny Shillerové (za ANO) na zrušení zaměstnaneckých stravenek a zavedení výdajového paušálu na stravování. V praxi by to znamenalo, že by zaměstnanci platili za obědy už pouze v hotovosti. Na svém plánu trvá stůj, co stůj, ačkoliv ho vůbec neprojednala v tripartitě se sociálními partnery, odbory a zaměstnavateli. Svoje negativní stanovisko ke zrušení stravenek již dříve vyjádřil Svaz průmyslu a největší odborový svaz ČMKOS. Pro restaurační provozy, jež některé během oběda mají více než devadesát procent tržeb ze stravenek, může tato “investiční strategie“ vlády znamenat, že přijdou odhadem o 50 až 75 procent tržeb. Ochota utrácet hotovost je totiž vždycky mnohem menší, a mnozí tak vymění teplý oběd za dva rohlíky a patnáct deka "vlašáku". Výsledkem by tedy bylo propouštění a rušení nebo omezení restauračních provozů...Je taková investiční strategie v pořádku?
Koronavirová krize také jasně ukázala, že premiér Babiš o žádné poradní orgány nestojí. Nejprve měl problém s ustanovením Ústředního krizového štábu, a po té začala zadrhávat komunikace, na kterou si stěžovala například Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu. Neměly od vlády prakticky žádnou zpětnou vazbu. Na problémy v komunikaci poukázal i Ústavní soud. Pokáral vládu, není divu, jenom pro zajímavost: Premiér Babiš na svém twitterovém účtu v době nouzového stavu apeloval, aby si občané zřídili datovou schránku, že to je velmi užitečná věc. Osobně mám datovou schránku od roku 2014, a v době koronakrize mi do ní nepřišlo jedno jediné upozornění. A to ani v případě vyhlášení nouzového stavu, ani v případě omezení volného pohybu, či vyhlášení povinného nošení roušek,...takže k čemu si měli občané datové schránky vlastně zřídit, tak není vůbec jasné. Nejužitečnějším zdrojem informací se po hříchu stal twitterový účet ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, kde se příslušná nařízení dala stáhnout...
Datová schránka zkrátka není asi dosti atraktivní mediální prostor, o který se během koronakrize sváděla neustálá bitva. Vyhlášení stavu nouze za pomocí esemesek bez využití datových schránek, představovalo určitý psychologický nátlak, a podle toho, jak lidé vzali obchody útokem, se dá říci, že panika díky tomuto podivnému esemeskování skutečně vznikla. Vláda zkrátka jasně ukazuje, že o žádný dialog nemá zájem. Ani se sociálními partnery ani s odbornou veřejností. Nyní se upnula na příští sněmovní volby a uvidíme, jak toto “finále“, o kterém premiér Babiš mluvil v jednom nedávném rozhovoru, dopadne. Leccos napoví i letošní podzimní volby v krajích. Dá se nicméně očekávat, že "solitérské" hnutí ANO v těchto volbách opětovně “utrpí" vítězství, a případnou koaliční většinu bude skládat jenom horko těžko...
Poznámka k zaměstnaneckému paušálu: Na dnešním zasedání (22.6.) vláda schválila daňový balíček, jehož součástí je i zaměstnanecký výdajový paušál na stravování. Podle komentářů, které k tomu zazněly, by v případě, že by tento návrh v parlamentu prošel, došlo k faktickému zrušení stravenkového byznysu. Podle jiných komentářů je výdajový paušál výhodný kvůli menší administrativě pro restaurace i zaměstnavatele. Nicméně podle ministryně financí Aleny Schillerové by se nic neměnilo, pokud by zaměstnavatelé chtěli zůstat u papírových stravenek. Naopak, pro zaměstnance by automaticky nastala změna, pokud by se zaměstnavatel rozhodl přejít na paušál. Faktem tedy zůstává, že těch, kterých by se tato změna nejvíce dotkla, se nikdo na nic neptal...
