Proč nevyužít dnešní teplý a jasný den k nějakému ekologickému tématu. Porovnal jsem čtyři vejce ze tří zemí, z Lotyšska, Česka a Německa a výsledek nedopadl vůbec překvapivě, naopak zcela podle očekávání zvítězilo německé vejce.
Většina lidí možná nebude toto téma považovat za nějak zvlášť ekologické téma, ale já spíše ano. Ekologie se zabývá studiem organizmů a prostředí a jejich vzájemnou interakcí. Já jsem proto porovnával dva různé druhy chovů, chov klecový a halový (volný) chov na podestýlce. Vejce z klecového chovu nekupuju raději vůbec, a tak jsem byl rád, že výsledek srovnání potvrdil, že se jednalo o jednoznačný propadák. Rozdíl mezi vejcem z českého klecového chovu a českého halového chovu byl patrný na první pohled, i když rozdíl činí asi třicet halířů za kus.
Začneme ale vejcem z klecového chovu z Lotyšska, poznáte ho tak, že má kód, který začíná označením 3LV, proč je u nás tolik vajec z Lotyšska mi není vůbec jasné, ale když chcete najít české vejce z klecového chovu s označením 3CZ, může se stát, že budete muset chvíli pátrat, protože lotyšská vejce jsou zkrátka všude. Takže první porovnání je už jasné, bude to souboj mezi lotyšskou “klecovkou“ a českou “klecovkou“, cena je v obou případech stejná, tj. 3 Kč za kus. První rozdíl je ale na první pohled v tom, že české vejce je rozhodně víc znečištěné a váží méně (58g), lotyšské vejce má 63g. Porovnání se vztahuje samozřejmě pouze na vzhled a barvu. Vítězem se stává vejce lotyšské, které má lepší barvu, lépe drží tvar bílku a víc váží.
V druhém srovnání půjde o ryze český souboj, českého klecového vejce s českým halovým. Označení vajec z českého halového chovu na podestýlce je 2CZ. Váha je prakticky shodná, halové vejce má asi o dva gramy více, tedy 60g. Ale po rozklepnutí je na první pohled patrné, že halové vejce má mnohem lepší barvu. Cena halového vejce je 3.30 Kč, takže rozdíl minimální a při tom velký rozdíl v barvě a bílku. Zde se tedy rozhodně vyplatí připlatit. Barvou je srovnatelné zhruba s prvním lotyšským, které produkují nosnice s údajně obohaceným krmením, teda aspoň tak se to píše na krabičce. Zatím největším propadákem je tak vejce s označením 3CZ.
Poslední srovnání je mezi dvěma halovými vejci z Německa a Česka. Halová německá vejce nesou označení 2DE. Koupil jsem je u nás, ale rozhodně se nejedná o běžný sortiment. Kromě zmíněného kódu nese každé vejce také datum spotřeby. Toto se u nás neděje vůbec a musíte se spokojit s datem spotřeby na krabičce. U nás se, pokud vím, dají koupit pouze vejce, která mají na sobě datum snášky, ale to je nadstandard, za který si musíte o dost připlatit. Německé vejce váží 66g a je tak ze všech největší, stálo 2.80 Kč. Po jeho rozklepnutí do talíře je ihned zřejmé, kdo je dnešním vítězem. Největší a žluto-oranžový žloutek, bílek drží stále tvar, i když datum spotřeby bylo včerejší.
Mnozí budou možná tvrdit, že na barvě nezáleží, protože se jedná jenom o “nějaké“ umělé barvivo, které se přidává slepicím do granulí, apod. Na druhou stranu, kdo se v chovu slepic trochu vyzná a má s ním nějaké zkušenosti, tak ví, že takovou barvu s nějakými granulemi docílíte opravdu jenom těžko. Tyto slepice musí mít zkrátka něco navíc, kromě podestýlky, kterou halový chov mít musí, mají evidentně kvalitnější krmení než jejich české protějšky, ať už v přírodním, sušeném nebo granulovaném stavu. A pokud jde o známý kanthaxanthin neboli E161g, o kterém se tak často mluví v souvislosti s oranžovu barvou žloutků, nemyslím si, že by to s ním zrovna Němci nějak přeháněli...
Můžeme si myslet, že barva žloutku není rozhodující a nevypovídá nic o kvalitě vejce, můžeme si říkat, že žloutek je od slova žlutý a nikoliv od slova oranžový, můžeme se chlácholit, že se jedná jenom o spotřebitelské preference v té které zemi a že ta vybledlá vejce jsou stejně kvalitní jako ta sytě žluto-oranžová, ale skutečnost je nejspíše trochu jiná...že totiž vejce z halového chovu jsou lepší a zdravější, už jenom tím, že slepice má více pohybu, zároveň toho tím pádem sezobe více, čímž jsou potom vejce větší a kvalitnější, může si na rozdíl od klece na podestýlce zahrabat, protože je to pták hrabavý a hrabání je jeho přirozeností a rozdíl tří korun na jednu krabičku o deseti vejcích je skutečně marginální záležitost.
