Nový policejní prezident Martin Vondrášek představil svoje priority

Jan Švejdar, který stál v čele policejního sboru necelé  čtyři roky, odešel do civilu. Na jeho místo usedl jeho dosavadní první náměstek Martin Vondrášek, který v pátek představil veřejnosti svoje priority a svůj tým.

Udržení zkušených policistů a stabilizace policejního sboru bude hlavní prioritou nového policejního prezidenta Martina Vondráška. Nábor nových policistů se celkem daří, naopak se nedaří motivovat ty zkušené, aby zůstávali. To není případ jenom Jana Švejdara, který sloužil u policie přes třicet let, ale také například vyšetřovatele Pavla Nevtípila, který po té, co doplnil spis v kauze Čapího hnízda a předal ho zpátky na státní zastupitelství, také odešel do civilu. Vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová poukazuje na to, že hospodářská kriminalita se u nás vyšetřuje dlouho mimo jiné také proto, že v této oblasti není dostatek kriminalistů. Zřejmě také proto bude mít Martin Vondrášek za svou prioritu také Službu kriminální policie a vyšetřování – SKPV a dokončení její reorganizace. Zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu na ministerstvu zemědělství kvůli IT zakázkám nicméně ukazuje, že korupce ve veřejných zakázkách zřejmě stále kvete.

Že to nový policejní prezident nebude mít snadné v době, kdy v Evropě zuří otevřený válečný konflikt, jehož následkem je největší migrační vlna v Evropě od 2. světové války, je zřejmé. Koronavirová epidemie sice slábne, ale její následky jsou zřejmě hlubší, než jsme si uměli představit. Koronavirus se podepsal na psychice lidí napříč celou populací, zejména je to ale patrné u dětí školou povinných a u mladistvých. Útok s fatálním následkem na učitele středního odborného učiliště v Praze, který má na svědomí jeho devatenáctiletý žák, mluví za vše. Podle ministra školství Petra Gazdíka stojí za tímto nepochopitelným zkratovým jednáním také oslabení sociálních vazeb během dvou let koronavirové epidemie, kdy školy byly často zavřené a probíhala pouze on-line výuka. S jeho názorem lze jistě souhlasit, i když to nemůže v žádném případě sloužit jako omluva tohoto hrůzného činu. Mladý muž byl včera obviněn z vraždy a hrozí mu výjimečný trest. Ministerstvo školství si bezpochyby provede svoje vlastní analýzy, z nichž vyvodí určité závěry, které se zaměří na posílení psychologicko-poradenské a vychovatelské podpory ve školách, možná bude zavedena nějaká nová funkce nejenom psychologických poradců ale také jakýchsi školních ombudsmanů, kteří by měli řešit případné spory mezi žáky a učiteli.

Domnívám se, že bylo chybou v minulých letech, že docházelo ve velké míře ke slučování některých středních škol. Učil jsem například na jedné dobře zavedené střední škole, kde bylo asi tak 200 studentů a 20 učitelů, a zdálo se mi to tak v pořádku, jednalo se téměř o rodinnou atmosféru. Tato škola se nicméně posléze sloučila s jinou střední školou a vznikl slepenec, který měl sice jenom jednoho ředitele, ale jinak jsem žádný jiný přínos neviděl. Na školách s velkým počtem žáků a velkým počtem učitelů dochází k určitému odosobnění, což může vést k nárůstu frustrace nejen u studentů, ale také u některých učitelů. Učil jsem také na jiné střední škole, jejíž součástí bylo i střední odborné učiliště. V takové integraci naopak žádný problém nevidím. Měl jsem na této škole obory a třídy jak ze střední školy tak i z odborného učiliště, a měl jsem pocit, že se to velmi dobře doplňuje. Na škole, která by byla jenom odborným učilištěm, jsem nikdy neučil, ale ze zkušeností ostatních učitelů vím, že je to velmi náročná práce, a učitel zde musí být nejen učitelem odborných předmětů, ale také vychovatelem a dobrým psychologem.

Nárůst násilí se však netýká pouze mladých lidí. Doba je náročná pro všechny nejen kvůli nárůstu cen energií, potravin a pohonných hmot, ale také kvůli válce na Ukrajině, a s ní související uprchlickou krizí. Vláda reagovala zvýšením životního a existenčního minima, navýšila rozpočet na obranu, a také přidala miliardy do školství na adaptační programy a na doučování češtiny pro ukrajinské školáky, neměla by ale zapomínat ani na vnitřní bezpečnost. Domnívám se, že kvůli uprchlické krizi by se policejní sbor měl rozrůst o nějakých deset patnáct procent, například na padesát tisíc mužů a žen v uniformě, a nový policejní prezident by se neměl stydět takový požadavek na ministra vnitra Víta Rakušana vznést. Policisté nejsou v ulicích téměř vidět, je jich hlavně do budoucna málo, kriminalita zřejmě bohužel poroste. Zvykli jsme si, že bezpečnost v Česku je na vysoké úrovni, ale není to samozřejmostí. Pokud se našly prostředky na obranu, školství a na zvýšení životního a existenčního minima, měly by se najít prostředky i na tento účel.