Jak mě paní ministryně MŠMT Valachová vůbec nepotěšila...

a ani já ji nejspíše vůbec nepotěším. Původně se mi ale o tom psát vůbec nechtělo, jenže paní ministryně Valachová prostě řekla tolik nesourodých věcí, že se nejen ke kauze malešické střední školy vyjádřit zkrátka musím...

Přesněji řečeno ke kauze střední průmyslovky v Praze, Na Třebešíně v Praze Malešicích, kde docházelo k šikaně kantorky paní Ludmily W., která později zemřela v nemocnici a zanechala zde po sobě nezletilé dítě. Neříkám, že zde byla nějaká příčinná souvislost mezi šikanou a úmrtím paní učitelky, protože to je v šetření orgánů činných v trestním řízení, ale některé výroky kompetentních osob, ať už paní zástupkyně výše zmíněné školy nebo paní ministryně jsou natolik pozoruhodné, že si určitý rozbor zasluhují.

Ale než nějaký rozbor je lepší konkrétní zkušenost, která vydá za deset rozborů a já jsem si na jednu zkušenost náhodu vzpomněl, protože je moje. Neřeknu Vám přesné datum, ale už je to pár let, kdy jsem jednoho studenta vyššího ročníku jedné střední školy chtěl trochu popostrčit ze třídy do dveří a on jimi proletěl. On to tedy později komentoval tak, že jsem s ním vyrazil dveře, což byla objektivně nepravda, protože dveře i panty zůstaly na svém místě. Ale bylo to nepříjemné, protože za dveřmi, které se skutečně docela rozletěly, stála jistá paní učitelka, která se právě chystala do hodiny a její údiv v očích byl v té chvíli nepřehlédnutelný.

Studenta jsem chtěl vyprovodit do ředitelny, neboť jeho chování mi vůbec nekorespondovalo se zásadami slušného chování, a když jsme se tam konečně přes ty různé peripetie dosmýkali, tak pan student začal vyhrožovat soudy a tak, ale pan ředitel se mě zastal a neváhal a šel do dané třídy a promluvil studentům do duše, čímž to celé skončilo. Měl jsem ale celkem namále, neboť jak se ukázalo ani paní kantorka nebyla na mé straně a studenti taky ne. Byla to totiž třída, ve které jsem vůbec neučil. Ředitel jim zjednodušeně řečeno vysvětlil, že mě musí respektovat, i když je na žádný předmět zrovna “nemám“. A tak to nakonec pochopili.

Pan ředitel byl docela mladý a jenom o pár let starší než já, mně bylo asi 28, a tak jsme si celkem rozuměli a on vždycky kvitoval, že mu umím všechno náležitě vysvětlit a obhájit svoje počínání. Když jsem někdy v loňském roce volal svému bývalému kolegovi, tak jsem ale zjistil, že pan ředitel už není panem ředitelem, protože údajně zpronevěřil vyšší částku peněz, která se rovnala několika miliónům korun, neboť vůbec nepovažoval za důležité, aby za učitele platil zákonné odvody a peníze si ponechával pro svoji osobní potřebu, aby je posléze naházel do takzvaných výherních automatů, ačkoliv jak z této neblahé zkušenosti vyplývá, se jako výherní příliš neosvědčily.

Je to příběh smutný, ale pravdivý a stalo se tak v největším městě Středočeského kraje a mém rodišti, ve městě každým coulem statutárním. A já proti panu řediteli dodnes nic nemám, protože se mě vždycky dokázal zastat. Že to byl gambler s zpronevěřil pár miliónů korun je samozřejmě neomluvitelné, ale nutno podotknout, že kraj jako zřizovatel to musel vědět nebo aspoň to nějak tušit, protože to nějakou dobu trvalo, nejméně rok nebo dva a prasklo to až v momentě, kdy schodek narostl na těch údajných sedm miliónů korun, kdy už bylo jasné, že se to nedá nijak přikrýt.

Tak to jenom na okraj, abychom si jako daňoví poplatníci uvědomili, kolik veřejných peněz končí třeba i v automatech, a jak by se tomu dalo zabránit, kdyby se kraj potažmo stát trochu víc staral. Nikdy jsem nepochopil, proč zřizovatelem škol jsou obce a kraje, když lidé, kteří tam jsou, nemají k tomuto účelu, jak to říci hezky ve školní hantýrce...už jsem si vzpomněl, žádné klíčové kompetence. Jsou to prostě lidé, kteří školství nerozumí, nikdy v něm nepracovali a vůbec je nezajímá...a podle toho to taky na školách vypadá. Ředitelé dělají všechno možné jenom se nestarají o to, jak to s pedagogickým sborem a ve třídách vypadá.

Paní ministryně Valachová se vyjádřila v tom smyslu, že video, kde je učitelka z uvedené školy podrobena nemilosrdnaté šikaně, viděla, ale nemohla se ani pořádně dokoukat do konce, protože se jí zdálo příliš “citlivé“. No, mě se nezdálo ani tak citlivé jako brutální, ale dobře, každý tomu říkáme trochu jinak. Paní ministryně taky uvedla, že se na školu na návštěvu nechystá, protože tam probíhá řada různých prověřovacích úkonů a neví, k čemu a jestli vůbec by tam byla nějak platná a je v kontaktu se zřizovatelem, kterým je hlavní město Praha, takže toho udělala už dost.

Pan ředitel, který v tuto chvíli ani nechodí do práce, se vyjádřil, že se k rezignaci nechystá, protože žádnou chybu neudělal. Paní zástupkyně se zase vyjádřila tak, že studenti, kteří video nahrávali a posléze poskytli do médií jsou snad mravně ještě zkaženější než ti, kteří šikanu samotnou působili. Zkrátka, zdá se mi, že zavládl neuvěřitelný chaos a nikdo v podstatě ani neví, co má dělat, co má říkat a v celé nahotě se tak ukazuje bezzubost systému. Jediný, kdo v danou chvíli něco koná, je školská inspekce, která ale ani nemá k dispozici ředitele, který ačkoli práce neschopen, vykonává nějaké schůzky s rodiči, atd., což mi přijde zcela nepochopitelné a absurdní jako z jiného světa.

Je to až příliš tristní. Paní ministryně taky uvedla, že je třeba spoléhat na přirozenou lidskou autoritu spíše než na institut veřejného činitele, o jehož zavedení se v souvislosti s učiteli už delší dobu mluví. To může říct opravdu jenom někdo, kdo nikdy nebyl nucen se postavit třídě výrostků, kteří jsou připraveni na cokoli, jenom ne na to, že jste si pro ně připravil něco poučného. Že paní ministryně školství nikdy neučila není sice zcela diskvalifikující, ale mohla by aspoň naslouchat těm, kteří někdy aspoň někdy učili, a budu jmenovat za všechny aspoň pana Zdeňka Svěráka, který jako bývalý pedagog se v minulosti o institutu veřejného činitele pro učitele celkem pochvalně vyjádřil.

Je to totiž celkem smysluplné a logické. Od minulého roku například platí, že učit už nemůže někdo, kdo má pouze odbornou způsobilost, ale musí splňovat také pedagogické požadavky, řada učitelů tím pádem musela skončit, protože prostě neměla odpovídající pedagogické vzdělání. Kladené požadavky na učitele jsou tak dosti přísné. Když to srovnám například s policisty, kteří status veřejného činitele mají, nemají takové požadavky na vzdělání a někteří se dokonce údajně převlékají za fašisty, aby se účastnili jisté demonstrace, na které vyvolávali nepokoje a provokují, tak mi to přijde docela nepoměrné. Nevím tedy aspoň o žádném učiteli, který by si něco takového dovolil.

Zdá se mi tak, že v kladení nároků a požadavků je stát velmi rychlý a nekompromisní, zatímco ve spektru nabízené pomoci velmi pomalý a laxní. Jsa stále křesťanského nikolivěk muslimského vyznání s milostí v zemi vezdejší víru i praktikovat, jsem se přiměl, abych se na tuto věc podíval ještě z jiného pohledu Po zemi chodil totiž kdysi muž, který měl přirozené “lidské“ autority na rozdávání, lidé žasli nad jeho způsobem vyučování, cítili se k němu přirozeně přitahováni a nedovolili se ho nazývat jinak nežli “Učiteli“. Zde uvádím jako zdroj něco z Bible, dokud je to v české zemi ještě možné:“Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho. Nebo učil je jako moc (autoritu) maje, a ne jako zákoníci.“

Přesto byl později lynčován davem, byl předmětem posměšků, bičován, a zemřel násilnou smrtí, čímž jsem chtěl jenom poznamenat, že spoléhat na “pouhopouhou lidskou autoritu“, jak to paní ministryně pojmenovala, bez jakéhokoliv náznaku represe je nedostačující. Doporučil bych paní ministryni tímto, aby si prošla nějakou tu křížovou cestu, myslím si, že na Petřín zrovna vede jedna docela pěkná, aby pochopila, že přirozená autorita proti rozvášněnému davu prostě není dost dobrá obrana. Říkám to třeba i proto, že jedna má sestra, matka tří malých dětí, je učitelka na základní škole. Pokud vím, nedokázali jste ani to, aby ti největší potížisti z řad žáků na základní škole byli z vyučování vyloučeni, byť jen na jeden den nebo několik málo dní. Základní školní docházka je dle Vašeho nepříliš pozitivního chápaní povinná, a proto se jí musí účastnit všichni povinně, i ti které to nejenže vůbec nezajímá, ale ještě rádi působí učitelům a ostatním žákům v hodinách rozvrat.

Pro učitele jste toho příliš pohříchu neudělali. Naopak jste od minulého roku jenom zpřísnili to, kdo učit může a kdo nemůže. Vzpomínám si, že jsem do školství nastupoval před necelými deseti lety za tuším čtrnáct tisíc hrubého a vždycky jsem dostal smlouvu jenom na dobu určitou do konce června...a potom zase od září do června...tak to jste aspoň změnili, že toto řetězení smluv se už nesmí. Ale bohužel, nemohu si pomoci, případ Střední průmyslové školy v Praze Malešicích ukazuje, že v systému něco není zcela v pořádku. Že by se něco mělo udělat či změnit...

Problém je jistě mnohý, ale určitě se nevyřeší tím, že před ním budeme strkat hlavu do písku. Nejsem si jist, jestli přecitlivělá paní ministryně, která ani není schopná shlédnout do konce jedno šikanózní video z vyučovací hodiny ze střední školy je schopná těmto výzvám čelit. Domnívám se, že spíše nikoliv. K dalšímu podivnému vyjádření patří to, že je proti snižování věkové hranice trestní odpovědnosti, mimochodem, pokud by někdo chtěl shlédnout celý rozhovor (až do konce), na který se tu už nějakou dobu odvolávám, je k dispozici zde.

Přijde mi to zvláštní, že paní ministryně na tomto videu pořád hovoří o jakýchsi dětech. Nevím, ale možná by skutečně stálo za to, aby na inkriminovanou pražskou střední školu zavítala, třeba by byla překvapená, že tam žádné děti nejsou. Věková hranice trestní odpovědnosti je u nás podle zákona stále patnáct let a tento věk koresponduje s věkem, od kdy může být člověk bez toho, aby někoho jiného vystavoval trestnímu stíhání, sexuálně aktivní, řekněme. Z nějakého důvodu, když se o snižování věkové hranice před lety hovořilo, se došlo k závěru, že jsou tyto věci svázáné a nelze je oddělovat, a že tedy tato věková hranice musí být shodná.

Je to zvláštní racionále, vycházející z toho, že nemůžeme trestnímu stíhání vystavit osobu, která je ještě takzvaně “pod zákonem“. Že tato osoba ještě nenabyla všechna práva a už by byla vystavena trestnímu stíhání. Na první pohled se to zdá logické, ale na druhý pohled to nedává žádný smysl. Například věková skupina 15 až 18 let už je trestně odpovědná, ale pořád si ani nemůže v trafice koupit cigarety, tabák, alkohol či nejrůznější tiskoviny s explicitním obsahem. To vše zákon u nás umožňuje až od osmnácti. Čili zde dochází k jisté disproporci. Laicky mi z toho plyne, že “právo“ mít pohlavní styk je z nějakého důvodu upřednostňováno například před právem koupit si v samoobsluze pivo.

Říkám “laicky“ proto, protože věková hranice 15 let pro pohlavní aktivitu je určená pro ochranu mladistvých a ne proto, aby jim dávala nějaké nezadatelné právo...Ale nikdy jsem neviděl nebo neslyšel, že by se někdo pozastavoval nebo pohoršoval nad tím, že se trestnímu stíhání vystavují osoby, které si nemohou koupit ani alkohol, nebo které si ani nemohou koupit cigarety...Podle pokřivené logiky výše uvedené by měl být alkohol a cigarety mladistvým dostupný už ve věku patnácti let, neboť od té doby jsou trestně odpovědní. Ale zákon se je snaží zase v první řadě chránit, a tato práva jim tak upírá.

Proto nevidím rozpor ani v tom, že by trestnímu stíhání mohla být vystavena osoba, která je stále ještě zákonem chráněna i z hlediska sexuální zdrženlivosti. A vůbec by mi nevadilo, kdyby hranicetrestní odpovědnosti byla stanovena třeba už na 12 let. Aspoň by to na sebe hezky navazovalo po třech letech 12, 15 a 18. V Německu a Rakousku platí trestní odpovědnost od 14 let, na Slovensku platí trestní odpovědnost od 14 let (a sex až od 15 let, čili tam v tom narozdíl od nás žádný rozpor nevidí), v Polsku a ve Francii platí odpovědnost od 13 let, v Nizozemí od 12 a ve Velké Británii údajně již od 10 let.

S hranicí patnácti let jme tak vzhledem k našim sousedům trochu mimo. Jenom připomínám, že u nás trestní odpovědnost od roku 2010 měla být 14 let, ale díky narychlo přijaté novele zůstalo 15. Pokud k tomu mohu říct jeden příklad ze své praxe, tak jsem v prvním ročníku učil kdysi dívku, která byla stejně stará jako ostatní dívky potažmo chlapci, akorát že už byla matkou a měla malého synka, kterého se svým spolužákem zplodila ještě na základce...Je nějak logické a prospěšné pro stát, aby matka od dítěte byla trestně neodpovědná?

Ukazuje se, že třináctiletá školačka, která byla zavražděna svým o rok starším spolužákem v Teplicích, mohla být ušetřena, pokud by bylo využito možností detence u násilníka, který se už před tím nejméně v jednom případě jako násilník projevil. Slova paní ministryně o tom, že je proti snížení věkové hranice trestní odpovědnosti se zdají v tomto kontextu obzvláště nepochopitelná a nekompetentní. Paní ministryně se zdá být na jednu stranu citlivá až přecitlivělá a na druhou stranu se jeví jako naprosto necitlivá.

Máme prý využívat těch opatření, která máme k dispozici, protože jich dostatečně nevyužíváme. A pokud šetření ministra spravedlnosti Pelikána ukáže, že tato opatření nefungují, ačkoliv je máme k dispozici? K čemu je potom vlastně máme? Život to té dívce stejně nevrátí. Ale pokud je možnost do budoucnosti zachránit jeden jediný lidský život tím, že se věková hranice trestní odpovědnosti sníží, tak je povinností každého slušného člověka toto prosazovat. A u politika či političky to platí nepochybně dvojnásob.