Evropská léková agentura (EMA) doporučila "Babišův" ivermektin proti covidu-19 nepoužívat

V pondělí odpoledne proběhla v médiích zpráva, že EMA nedoporučila ivermektin k léčbě a prevenci covidu-19. Zdá se však, že EMA ve svém doporučení zašla ještě dále, doporučuje totiž ivermektin k léčbě a prevenci covidu nepoužívat.

Alespoň to vyplývá z oficiálního stanoviska na oficiálních stránkách Evropské lékové agentury, které bylo v pondělí 22. března zveřejněno. V tomto stanovisku je například uvedeno, že v laboratorních podmínkách měl ivermektin proti koronaviru SARS-CoV-2 sice určité výsledky, ale pouze v mnohonásobných koncentracích než je doporučené dávkování. EMA dále varuje před používáním ivermektinu ve vyšších než doporučených dávkách, protože v takovém případě “nelze vyloučit toxicitu“. Uzavírá, že ivermektin nemůže doporučit k léčbě a prevenci covidu-19, a že musí být řádným způsobem provedeny klinické studie. Studie, které byly dosud provedeny nesplňují přísné požadavky, byly provedeny na malém vzorku lidí, pacientům byly podávány i jiné léky, podpůrné látky, apod.

Zpráva dále říká, že při podávání ivermektinu ve vyšších koncentracích za účelem dosažení takové koncentrace v plicích, která je (dle laboratorních výsledků) efektivní, aby bránila koronaviru SARS-CoV-2 v množení v buňkách, jsou nežádoucí účinky mnohem pravděpodobnější a mohou významně narůstat. EMA dále uvádí, že ivermektin není v Evropské unii schválený pro léčbu covidu, a že neobdržela žádnou žádost, která by požadovala, aby tento lék byl v této indikaci schválen. V humánní medicíně je schválený pro léčbu některých vnitřních parazitů a dále se smí používat pro kožní onemocnění rosacea (růžovka). Ivermektin se používá především jako odčervovací přípravek u hospodářských zvířat. Preparáty s jeho obsahem (ať jsou to odčervovací tablety nebo pasty) jsou odzkoušeny mnoha lety používání, a pokud se podávají v předepsaných dávkách v nízkých koncentracích, tak se jedná o lék bezpečný. A v tom je právě ten háček.

Je potřeba totiž říci, že léky s ivermektinem mají obecně velmi nízkou koncentraci této látky. Například tabletky Huvemec nebo Scabioral, které se používají pro léčbu u lidí, mají v každé tabletě 3 mg ivermektinu. Scabioral se prodává v balení, kde jsou jenom 4 tablety, v celém balení je tak pouze 12 mg ivermektinu. To samo o sobě něco napovídá o toxicitě této účinné látky. Jenom pro srovnání s běžným lékem, který se pro léčbu covidu používá nejčastěji, s paralenem: Jedna tableta paralenu obsahuje 500 mg účinné látky paracetamolu. Nelze zde samozřejmě kvalitativně tyto účinné látky srovnávat, ale kvantitativně jejich množství v jedné tabletě ano. Jinými slovy v tabletách s ivermektinem je této látky (ivermektinu) použito “jako šafránu“, chce se mi téměř napsat stopové množství, ale to by bylo zavádějící, nicméně je zřejmé, že v preparátech s ivermektinem je na rozdíl od mnoha jiných léků více pomocných látek a plnidel než je tam samotné účinné látky jako takové. Z toho vyplývá, že ivermektin je velmi specifický lék, který by měl zůstat v rukou odborníků, ať už veterinářů nebo lékařů v nemocnicích, kde se dá zajistit, aby byl podáván tak, jak má, tedy aby denní dávka u dospělého člověka nepřekročila 24 mg.

Začátkem března začal ministr vnitra Jan Hamáček za ivermektin lobovat, aby se dostal do lékáren, potažmo k lidem. Zřejmě to bylo na základě Babišova Čau lidi!, kde Babiš o ivermektinu básnil jako o velmi nadějném léku na covid-19. Lidé potom začali ivermektin shánět pokoutně od veterinářů, jsou zprávy, že předstírali, že chovají různá hospodářská zvířata, apod. Nakonec se tedy stalo, že ministerstvo zdravotnictví tomuto tlaku podlehlo a 12. března umožnilo předepisování ivermektinu všem lékařům v primární péči včetně praktiků, a to je velmi nestandardní. Proč by lékaři měli předepisovat lék v indikaci, která není schválená Evropskou lékovou agenturou? EMA ve své zprávě uvádí, že z celé Evropské unie pouze Česko a Slovensko přikročilo k tomu, že se ivermektin dočasně a na výjimku experimentálně používá k léčbě covidu-19. Takže jsme se díky tomu opětovně stali “best in covid“. Naštěstí se jedná o levný lék, který Česko nakoupilo z Bulharska, takže to státní pokladnu stálo pouze 15 milionů korun, což se vyplatí.

Nedá se tedy tvrdit, že ivermektin je bezpečná látka, naopak je to látka, se kterou je třeba zacházet velmi opatrně a dávkovat ji na “lékárnických vahách“. Léky, které jej obsahují jsou považovány za bezpečné jenom díky tomu, že koncentrace v tabletách je velmi nízká, jedna tableta, tedy 3 mg ivermektinu, se používá jednorázově zhruba na 10 kg váhy. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) před touto látkou varuje, že při nekontrolovaném nebo preventivním podávání může dojít k poškození některých orgánů, zejména jater a ledvin. Podle Andreje Babiše je však ivermektin lék, který nemá nežádoucí vedlejší účinky. FDA ale tvrdí, že „užívání velkých dávek tohoto léku je nebezpečné a může způsobit vážné komplikace.“ FDA dále uvádí, že se „můžete také ivermektinem předávkovat, což může způsobit nevolnost, zvracení, průjem, nízký krevní tlak, alergické reakce, závratě, problémy s rovnováhou, záchvaty, kóma nebo dokonce smrt.“ Prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek mluví o hazardu a varuje, před "nekontrolovatelným podávání léku, který může mít závažné nežádoucí účinky.“ 

Celá tato kauza připomíná nějakou špatnou inzerci v babišovských tištěných médiích, jako jsou třeba náplasti na odsávání tuku. Tyto náplasti mají údajně tu výhodu, že je úplně jedno, kam si je nalepíte, ale výsledek se vždycky dostaví, a to bez námahy a změny jídelníčku. “Tuk mizí šíleným tempem“, za týden tyto náplasti odsají zhruba pět kilogramů tuku, a britský profesor a vědec, který za tímto objevem stojí, je tak skromný, že si zřejmě přál zůstat v anonymitě, takže inzerce jeho jméno bohužel neuvádí…, naštěstí ale vysvětlil svoje tajemství: Zeštíhlující přísady přes náplast tukové buňky zkrátka “rozbijí“, a tuk se následně z těla odstraní. Monika V. z Kutné Hory, která si náplast nalepila na rameno, zhubla za týden 4,5 kg! Že babišovská média podporují všelijaké prodejní šmejdy, kteří nemají šanci svoje produkty prodávat jinde na světě, je známá věc. Stali jsme se popelnicí Evropy nejen kvůli dvojí kvalitě potravin, ale také kvůli různým lživým nabídkám, inzercím a teleshopingům těchto šmejdů, protože česká legislativa a úřady jim to prostě umožňují. Uvedená celostránková inzerce neuvádí ani název produktu, ani výrobce, ani zadavatele, dokonce ani cenu, žádné webové stránky nebo emailovou adresu, zkrátka nic relevantního, ale na tom přece vůbec nezáleží, stačí zavolat na uvedené číslo a tam rádi se vším poradí. Díky těmto miniaturním náplastem Vaše tělo hubne 24 hodin denně, aniž byste museli něco dělat...

Na trestně stíhaného Andreje Babiše tak kvůli ivermektinu míří další trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy, zneužití pravomoce úřední osoby a obecní ohrožení. Nerozumím tomu, proč se jako mikromanažer začal tímto specifickým tématem vůbec zaobírat, ale jak říká poslanec Feri, je to pro Babiše “symptomatické“,  a "do čeho se pustí, tam je bordel." Mikromanažerství je symptomatické pro celou Babišovu vládu. Vicepremiérka Schillerová se mikromanažersky stará o statisícové odměny na ministerstvu financí, ale plete si inflaci s deflací, když inflace meziměsíčně klesne, tak z toho dle ní plyne, že meziročně poklesnou i spotřebitelské ceny, a tak si na instagramu udělá alespoň průzkum na maturity, protože to jí nikdo nemůže zakázat. Vicepremiér Havlíček se mikromanažersky stará o to, kde a jak se budou prodávat pomlázky na Velikonoce, ale rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu, které se dotýká dotací Agrofertu, jeho úřad stále odsouvá. Ministr životního prostředí Richard Brabec už půl roku mikromanažersky tlačí na to, aby byl co nejdříve znám viník ekologické havárie na Bečvě, ale všichni mu pořád hážou klacky pod nohy. Vicepremiér Hamáček se stará o ivermektin, aby se dostal do distribuce, ale Nejvyšší kontrolní úřad při tom našel závažné nedostatky ve fungování jeho úřadu při nákupech čínských ochranných prostředků. Každý se tedy zcela chaoticky stará úplně o něco jiného, než by měl, a výsledek je takový, jaký je, že Česko je stále “best in covid“.