Třpytkaři

Třpytkaři jsou chlapi, kteří neustále nahazují třpytky a čekají, kdo se chytne. Házet třpytky mohou třeba oblézáním úřadů a vyžadovat tam výhody či dávky, které jim nepřísluší. Na zakoupené zboží či poskytnuté služby podávají

Seznamují se na netu či přes inzerát a snaží se ze svých nových známostí vyrazit peníze, přičemž používají srdceryvné výmluvy jako např., že maminka musí na operaci, vyhořel jim dům, sousedi jim vyplavili byt, exmanželka je připravila o všechno, měli v zahraničí těžký úraz, bohužel nebyli pojištěni a musí splácet horentní sumy. Podobně citově vydírají majitele nemovitostí, když mají zaplatit nájemné.

Tito filutové se vyskytují ve všech možných podobách a všude. Dost často se z nich rekrutují šmejdi a sňatkoví podvodníci.  

Jsem překladatelka z němčiny a občas u mě zazvoní třpytkař, že potřebuje něco přeložit. Dotyčný se samozřejmě nezeptá jako každý slušný zákazník, kolik si účtuji za normostránku a za jak dlouho překlad vyhotovím. Toto individuum se vecpe do dveří a zahaleká něco v tomto smyslu: „Karel říkal, že prej umíte německy. Chytli mě v Německu policajti a dali mi pokutu.“

Načež mi vrazí do ruky několik papírů, které mu poslaly německé úřady.

„Vy to tedy chcete přeložit?“ zeptám se.

„Já to nechci, přeložit, já to chci jen přečíst,“ zamumlá rozkazovačně.

Je mi naprosto jasné, o co mu jde, ale dělám blbou, a proto se udiveně zeptám: „Ale když vám to přečtu, tak tomu stejně nebudete rozumět.“

A chlapeček už se vybarvuje: „Ale ne, já chci, abyste si to vy přečetla, a řekla mi, co tam píšou.“

Pak ještě drze dodá: „A vyplnila mi pak tady ten formulář.“

Je mi také jasné, že tento týpek vůbec nemá v úmyslu mi za mé služby zaplatit nebo aspoň věnovat láhev dobrého pití či jinou naturální odměnu. Neboť dle třpytkařské logiky, když umím německy, tak na tom přeci nic není přečíst a přeložit pár papírů.

Proto ho odkážu do patřičných mezí: „Víte, já toto nedělám, abych překládala něco ve dveřích. Jestli chcete, nechte to tu, já vám to přeložím.“

„A proč mi to nepřečtete hned?“ zaútočí.

„Nepřečtu, a navíc mě zdržujete od jiné práce. A jak jsem již řekla, toto nedělám.“

Chvíli se ještě handrkujeme, třpytkař zapochybuje, zda vůbec umím německy, prohodí pár nelichotivých slov a uraženě odtáhne.

Další chytrolín se dožaduje překladu návodu k elektronice, kterou „výhodně“ zakoupil kdesi na tržnici. Avšak nechce přeložit celou uživatelskou příručku: „Vyberte jen to nejdůležitější, a aby to nestálo víc než dvě stovky.“

I tohoto vyčůránka jsem poslala kamsi. Kamsi tedy ne, ale konkrétně za studenty, že si třeba některý z nich bude chtít přivydělat dvě stovky. Mluvila jsem s učitelkami, co učí jazyky na gymplu, ale ani u jejich svěřenců se třpytkař nechytl. Tak nevím, kdo mu ten návod na úžasný výrobek nakonec přeložil. Možná, že se dříve rozbil.

Třpytkaři jsou převážně muži, ženský moc třpytkovat neumí. I když připouštím, že existují výjimky potvrzující pravidlo.

Nejvíce mě rozlítil cca 25letý kluk, který se hned cpal do baráku. Že prý nabízí výhodnější smlouvy na dodávku elektřiny.

„Ale já nechci měnit dodavatele,“ zadržím ho ve dveřích.

„Ale já jsem z ČEZu. Děláme revize smluv a možná máte nárok na levnější elektřinu a nevíte o tom,“ přesvědčuje mě.

„Kdyby ČEZ něco podobného nabízel, tak mi to pošle s fakturou a nebude posílat lidi po domech,“ oponuji.

„Ale tohle je speciální jednorázová akce, kdy ČEZ posílá své agenty. A dělá to jen jednou. Pokud to prošvihnete, už nebudete mít nárok,“ třpytkaří.

Koukám na něho nevěřícně a myslím si svoje. Ten drzoun to zřejmě vyhodnotí tak, že vážně uvažuji o lákavé nabídce, a proto vypálí: „No nekoukejte a mazejte pro ty smlouvy. Čekám!“

Nahrnula se mi krev do hlavy a ostré výrazy na jazyk. Už nevím přesně, co jsem mu řekla, jisté je, že ten spratek od nás jel jak namydlenej blesk.

Takže bacha na třpytkaře, jenom vás využijí a nic dobrého z nich nekouká.