V historii mnoha domů a bytů přijde ta chvíle, kdy se jako já rozhodnete vyměnit stará netěsnící špaletová okna za nová plastová. Pokud jste osoba zodpovědná, poptáte více dodavatelů. Mě se nakonec na stole sešly nabídky tři, kvalitou a cenou srovnatelné. Lišily se v termínu, jen jedna firma přislíbila práce zahájit do 14 dnů.
“Spolehněte se, budete spokojená,“ ujišťoval mě majitel místního sklenářství.“ Jsme flexibilní. Nemůžu si dovolit stížnosti, vždyť jsme sousedi, budeme se potkávat“.
Měl pravdu. Potkáváme se a pokaždé se mi rozbuší srdce. Dlužno dodat, že ne láskou.
Práce zahájili ve stanoveném termínu 3 září. Přišli čtyři a bleskově vybourali stará okna. Pak už to, pravda, tak rychle nešlo. Jeden „přidělený“ zedník na den, mimochodem ne vždy flexibilně stejný, na mých deset oken nebylo zrovna terno.
Venku ještě vládlo babí léto…
….takže zatím nebyl důvod k panice.
V domnění, že ví, co má dělat, jsem jeho práci zkraje nevěnovala nějakou zvýšenou pozornost. Tedy až do chvíle, kdy jsme si všimla, že mi velice precizně zabetonovává veškeré kabely vedoucí do domu, telefon, anténní kabel atd…
„Co to děláte?,“ zeptala jsme se poněkud vyděšeně.
„Zadělávám kabely“, překvapil mě odpovědí
„ A když se nějaký ten kabel porouchá a já ho budu potřebovat vyměnit? Tak co?“ pokusila jsem se pro změnu já překvapit otázkou jeho.
„Tak si přece uděláte do toho okna dírku, ne?“ odpověděl mi tónem naznačujícím, že na něco tak blbého se ho už dlouho nikdo nezeptal. „To jako myslíte do tohoto plastového tříplášťového okna za 5 750 kč?“, odsekávala jsem s důkladnou artikulací slova a nebezpečně se mi začalo rosit čelo.
Myslel. Vyrazila jsem do nejbližší prodejny elektroinstalace a nakoupila „husí krky“ a požádala ho, aby to předělal.
Od té doby jsem již radši na jeho práci začala více dohlížet. Šlo to pomalu.
Mezitím přišel podzim.
Okna již byla naštěstí hotová, zbývalo dodělat jenom parapety. Když je zedník slavnostně dolepil, napadlo mě, že něco není v pořádku. Jasně . Končily se stávající fasádou a já jsem přece chtěla, aby je udělali o 15 cm delší, protože jsem na jaře plánovala její zateplení. Z mé reklamace radost neměl, ale nakonec staré parapety poněkud neochotně a hezky pomalu odlepil. Jenže ty nové se prý musely objednat. Můj zedník byl flexibilně převelen, aby zabetonovával kabely jinde a já čekala. Dny a týdny plynuly.
Začalo sněžit, nastala a zima.
Moje nervy potřebovaly naléhavě zregenerovat. Zakoupila jsem si last. minut zájezd. Odlet 18. 11: „Hezky si odpočiňte, klídek, nechte nám u sousedů klíče a až se za týden vrátíte bude všechno hotové.“ ubezpečoval mě okenní specialista do telefonu.
Bylo. Z letiště jsem domů přijela pozdě v noci. Unavená, ospalá toužící po jediném. Osprchovat se a jít si okamžitě lehnout. Nad vanou v mé nevelké koupelně ale trčelo cosi obrovského úzkého a dlouhého. Při otevření dveří mi to v průvanu lehce zakývalo v ústrety. Došlo mi to. Můj flexibilně dosazený, zřejmě opět jiný a dobře informovaný zedník, nalepil 50 centimetrové vnější parapety dovnitř.
Pokusily se o mě mdloby…
