zvuky ve tmě

šum ten starý známý zvuk když jsem se bál přicházel a nabízel mi ruku měli jsme pro sebe sál já přijal vděčně jedinou jistotu vedl mě jistě já od mala vždy nemotorně směšně snažil se zorientovat jak slepý ve tmě bloudící by zaslechnul hlas  

pohyb
ten starý známý kmit
nikdy nic víc
pro mě
a
slza stékala
vždy
když mě někdo litoval
všichni
mi tím neskutečně pomohli
upadnout jak netopýr
a
mít ještě větší depresi
přítele
jež se vrací
a přichází

hlas
když zavřu oči
slyším
jak vítr šepotá
a
unáší mě do oblak
přítel můj je každý pták
však netopýry
nemám rád
a
sluncem taje ten led
jež vzdaluje mi lidský svět
jenže
pak tonu
topím se a hledám břeh
netopýr však narazil a spí