sama sobě

Nezáleží mi na tom, jestli to sbohem řeknu smutně nebo ráda, ale když odněkud odcházím, tak si chci uvědomit, že odcházím. Když to člověk neví, je mu pak ještě hůř.  

zdáte se mi smutný pane
jak Vám můžu pomoci?
ukolébal jste se pláčem
k spánku, který nekončí
jste tak smutný, nadčasový
nepláčete, jen se zdáte
neexistující, snový
pomoci se nedočkáte
zdáte se mi smutný pane
lze Vám nějak pomoci?
utřít slzu, která kane
hoří a řítí se po tváři
jste plný očekávání, tak tichý
naděje se nevzdáváte
držíte se vlastní pýchy
je to to jediné co máte
zdáte se mi smutný pane
můžu rámě nabídnout?
v očích plamen ještě plane
nenechá Vás umrznout
jste tak silný ve svém smutku
který drží se vás rád
nabídnul Vám kdysi ruku
chtěl si s Vámi hrát
zdáte se mi smutný pane
můžu Vám tvář osušit?
vytáhnout co v oku trne
alespoň se pokusit
jste tak živý, i když mrtvý
v očích teď už jenom tma
to, co trpělo, už neví
že křičelo do ticha
zdáte se mi smutný pane
můžu už Vás utěšit
zavřít víčka, milé dítě
a pak nechat odejít