člověk

Po dlouhé době si dovolím sem vložit "báseň". Vrátila jsem se z Londýna,kde jsem žila jako au pair. Vrátila jsem se s uvědoměním, že postavit se na vlastní nohy není lehké. Začít nový život od nuly není lehké jak se zdálo. Několikrát jsem upadla a co víc, opět jsem vždy vstala, na co jsem hrdá. Kolikrát jsem chybovala a moje svědomí mi nedovolilo to jen tak přejít s úsměvem. Někdy prostě nestačí říct "nobody's perfect", ale Everybody's human! Můj příběh života v Londýně se bude psát¨nebo snad dopisovat po svátcích.

svět je jako píseň
řekl Bůh
a složil hudbu
a do ní
vdechl s láskou slova
vyzval melodii k zvuku
a struna necítila tíseň
když dotkla se jí druhá
ještě po chvíli
tam byla
pak nastala tma
a na okamžik zemřela
a Bůh pokynul rukou
i ona zase žila
svět prozářilo
zlaté slunce
pak dala se do tance
než opět odešla
padala dobu dlouhou
pohltila ji tma
zrodilo se ticho
příčinou
kdy oči zavřela
pak uslyšela ptáky
pocítila důvod
proč stojí za to žít
prosím,
říkejte mi Štěstí
těšilo mě
musím jít
tehdy zakusila bolest
Bůh srdce jí daroval
a taky možná
duši?
přesto se chudá cítila
chtěla víc
dostala tedy rozum a nohy
by mohla odejít
bez zavírání
očí
odešla tedy navždy
a písni zemřel cit