Čekání

Když jsem čekala, psala jsem. Napsala jsem tato slova, a když jsem se dočkala, čtu si řádek po řádku. Čekala jsem, že to dopadne líp, že já dopadnu líp. Tak budu čekat na další příležitost a třeba zas něco napíšu.


Oblaka větrem vířícího prachu,
vzdouvajíc se v bezmoci.
Čekání v nevědomí strachu,
chudý toužíc po moci.

Nekonečné plynutí ticha času,
pohled oknem do dáli.
Proklínajíc lidských ovcí masu,
letargie dřív se všichni báli.

Utrpení večně přežívající naděje,
ochota bojující spásy.
Okamžik štěstí jest mlhou závěje,
ošklivost pláštěm krásy.

Nenávist skryta v noci dne,
luna svítíc jí na cestu.
Srdce žalem hrudí krutě hne,
žebrák prosíc o vestu.

Autor: Eva Strnadová | pondělí 22.7.2013 16:08 | karma článku: 6,65 | přečteno: 459x
  • Další články autora

Eva Strnadová

nejsem

23.8.2018 v 11:04 | Karma: 11,21

Eva Strnadová

zraň mě dnes večer

28.12.2016 v 14:40 | Karma: 45,49

Eva Strnadová

bleděmodrý svět

21.9.2016 v 16:36 | Karma: 8,96

Eva Strnadová

možná

16.6.2016 v 9:43 | Karma: 15,65

Eva Strnadová

v jiném světě

20.1.2016 v 19:55 | Karma: 12,21