Když si chlapi rozumí
Jsou tak blízko.
Sedím na kameni, opřený o loket a pozoruji tu nádheru. „Amazing!“ kývnu směrem k horám a usměji se na Tseringa.
Sherpa mi úsměv oplatí a skrz úsměv polohlasně jen procedí „Yesss“.
Mám rád západy slunce. Připadají mi uklidňující. Oznamují konec všeho toho rejdění a shonu, kterými se dnes a denně prodíráme a nastávají chvíle zaslouženého odpočinku. Ohlednutí se za uplynulým dnem, vychutnání si pocitů ze skvěle prožitých okamžiků, vstřebání zážitků a příprava na den další.
„Zítra bude Dhaulagirí vidět krásně,“ těším se na další den, kdy bude bílá dáma opět zářit a předvádět se v ranním slunci.
Dostává se mi skoro neznatelného zavrtění hlavou a tichého „Yes“. Možná se mu tahle hora nelíbí tolik jako mně. Z jeho vyprávění vím, že právě ona mu vzala otce, který doprovázel dlouhá léta expedice na vrcholy osmitisícovek.
„Kolik že to máš sourozenců? Čtyři? Pět?“ zvedám hlavu, abych viděl, do jeho tváře.
Tsering ukazuje pět prstů.
„Takže pět?“ ujišťuji se.
„Yes, five,“ třepe hlavou a usmívá se.
Protahuji si ruce ztuhlé po celodenním vzpírání své zrcadlovky. Mám sice patent na její zavěšení na popruhy batohu, ale když dojde na focení, stejně ji musíte vzít do „teplejch“ a fotit. Bohužel, je tu stále co k focení. Od nádherné přírody, až po neskutečné lidi, se kterými se setkáváte na cestě. Obavy z toho, že nebude co fotit jsou zde naprosto liché. Kolikrát jsem se již přistihl, že jsem prosil všemohoucího, aby toho už nechal. Že už jsem unaven z toho neustálého přílivu krás a překvapení a divení se a „waaauuuu“ efektů. V tomhle kraji se opravdu vyblbnul.
„U nás máme taky krásně. Máme hory, které sice proti těm vašim vypadají jako malá nerovnost na silnici, ale něco do sebe mají. Máme taky řeky, které jsou o dost klidnější než ty vaše. Nejsou tak dravé, ale jsou čisté. Alepoň myslím.“
Dívá se na mě se zájmem, pokyvuje hlavou a občas jen tiše pronese „Yesss.“
„Ty smažené nudle dnes byly opravdu ostré,“ mávám dlaní před otevřenou pusou. V duchu si říkám, že tuhle pochoutku ucítím ještě jednou.
„Yess, ucítíš dvakrát,“ hihňá se Tsering. Ten kluk mi snad čte myšlenky.
Natahuji se k nohám, kde leží lahev piva Everest, otevírám jej a nabízím Tseringovi loka. Otevře pusu a jak je zde zvykem, leje si tekutinu přímo do úst, aniž by se dotkl rty hrdla lahve. Je to vyjímečná chvíle, protože Tsering pivo normálně vůbec nepije, ale dnes asi nechce kazit tuhle chvíli chlapského souznění sebemenším odmítnutím příjemného.
„Boss Mrek,“ podává mi láhev zpět. Už jsem si zvykl na tuhle zkomoleninu svého jména.
Zvedám lahev k ústům a tak jako on, bez jediného doteku, liju pivo do svého chřtánu.
„Sanisgan,“ ukazuje rukou na obzor.
Pátrám ve své chatrné nepálštině, co by to tak mohlo znamenat. Zvedl jsem obočí jako znak nepochopení a chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, že jsem otevřel špatný šuplík.
„Jo táák. Jo, Sun is gone,“ kývnul jsem směrek k hoře, za kterou se slunce už docela schovalo a která teď byla dokonale ohraničena zlatou aurou.
„Zítra zase vyjde. Jako každý den,“ usměji se na Tseringa.
„Yesss,“ pokýve nadšeně hlavou.
Chlad himalájského večera se začíná dobývat pod bundu a nedaleké světlo lodžie láká k posezení nad horkým a přeslazeným čajem. Nenechám se přemlouvat už ani minutu. Zvedám se z kamenů a ukazuji směrem k lodžii.
„Kafe nebo čaj?“ ptám se svého přítele, který právě vstává a dvěma tahy si oprašuje kalhoty na zadku.
Zvedá hlavu vzhůru, zeširoka se usmívá a pak odpovídá: „Yesss.“
Není nad to, když si chlapi rozumí.
Miroslav Endyš
Trbant McQueen
Auuu, dopr..." "Jsi moc velký," zubí se na mě Láma. "To auto je malý!" oponuji se zaťatými zuby a hladím si koleno, kterým jsem naboural do orezlé palubní desky. "Tady je to dobrá velikost."
Miroslav Endyš
Časy a vzdálenosti
"Jak daleko ještě?" Jsem si jist, že touha slyšet co nejnižší číslo je v mém hlase patrna. "Tak tři, nebo čtyři."
Miroslav Endyš
Dialog v podkroví světa
Tsering: "Proč sem lezeš?" Já: "Abych mohl slézt zase dolů." Tsering: "No tak to přece nemusíš lézt sem nahoru a můžeš rovnou zůstat dole."
Miroslav Endyš
Zakážou nám dejchat
"Jsi policajt?" zeptal se a ruku s půlkou rohlíku schovával za záda. "Ne, nejsem," usmál jsem se a v duchu jsem si představil sám sebe jako strážce zákona. Usmál jsem se ještě víc.
Miroslav Endyš
Tak tohle je konec
Dívám se pod nohy a odhaduji, že mám pod sebou tak čtyřicet metrů volného prostoru. Snažím se posunout své těžiště dále od okraje, ale žádné z mých nervových zakončení nedostane rozumnou informaci z mozku, jak to udělat.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států
Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
Učitel/ka MŠ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1476x