Světová i česká média sice před Vánocemi psala, že Švýcarsko končí kvůli koronavirové situaci s lyžováním, neboť mnoho kantonů zavřelo své sjezdovky. Na místě jsme ověřili, jak zavádějící to byla informace...
Aletsch Arena, středně velký lyžařský areál Švýcarska, hlásil k 27. 12. v provozu 33 lanovek z 35. Z celkového počtu 124 km sjezdovek fungovala asi polovina. U páteřních lanovek se tvořily docela fronty a sjezdové tratě zdaleka nebyly poloprázdné. Ne, to není informace z loňských Vánoc, ale aktuální zpráva. Podobně na tom byla velká většina známých švýcarských zimních center, kde se v sobotu 26. 12. střídaly turnusy.
Světová i česká média sice 19. 12. psala, že Švýcarsko končí kvůli koronavirové situaci s lyžováním, informace to však byla chybná. Devět švýcarských kantonů (z celkového počtu 26) skutečně oznámilo, že od 22. prosince zavírá své areály, chyběly však mezi nimi kantony Valais, Bern, Graubünden a Vaud.
A právě v tom byl zakopaný pes. Tyto čtyři kantony totiž představují 80 procent „velkého“ švýcarského lyžování. Ve světoznámých areálech Zermatt, Saas Fee, 4 Vallées (Verbier, Veysonnaz…), Portes du Soleil, Crans Montana, Val d´Anniviers (Grimentz-Zinal), Villars, Gstaad, Grindelwald, Wengen, Mürren, Laax, Adelboden, Arosa - Lenzerheide, Sv. Mořic, Davos – Klosters, Samnaun i v již zmíněné Aletsch Areně se lyžovalo dál i přes vánoční svátky.
Kromě Švýcarů přijížděli i zahraniční hosté z „bezpečných“ zemí, hlavně Němci, Nizozemci, Belgičané, ale také Češi, kteří dostali povolení přijíždět bez testů i karantény už 14. prosince. Švýcarsko tak ve změti více či méně ponurých zpráv o dalším růstu koronavirové nákazy se stalo prakticky jedinou oázou pro milovníky zimních sportů. Ovšem ne vždy a pro všechny. Stovky Angličanů, kteří přiletěli minulou sobotu do střediska Verbier v 4 Vallées, aby utekli před nákazou a novou mutací koronaviru, museli okamžitě zůstat v karanténě.
Někomu možná celkový švýcarský přístup připadá trochu šílený a neodpovědný. Zejména Německo a Francie daly najevo určitou nelibost, před možným cestováním svých občanů do švýcarských Alp. Přímo na místě, v již zmíněné Aletsch Areně, to však nevypadalo, že by Švýcaři chtěli zachovat svůj významný byznys bez ohledu na zdraví tisíců lidí. I čeští lyžaři na sjezdovkách, lanovkách, v restauracích, barech i hotelech narazili na důkladně promyšlený a nastavený systém ochrany zdraví.
U páteřní sedačky Moosfluh v Riederalpu, ve výšce asi 1900 m byla fronta k lanovce omezena už 50 m před nástupem ochrannými plůtky a lany tak, že se vedle sebe vešli maximálně dva lyžaři. Jinde se zas fronta klikatila jako had. Ještě před tím několik cedulek v němčině, francouzštině a angličtině upozorňující na povinné nošení roušek jak ve frontě, tak na lanovce i při výstupu. Prostě všude tam, kde se zvýšila koncentrace lidí.
Lyžaři si mohli sundat roušku jen na sjezdovce a vlekaři na to dosti přísně dohlíželi. David Kestens z místního turistického úřadu upozornil, že právě vlekaři měli vysokou motivaci ihned zasáhnout, případně při opakujícím se přestupku odebrat i skipas. To proto, že byli sami zainteresování na udržení příznivé situace, a tím i životně důležitého byznysu.
K dispozici v areálu byly i speciální lyžařské „roury“ na krk a obličej s kapsou, do níž se vkládala malá rouška.
Kapacita kabinek byla omezena na 2/3, ale i na sedačky si lyžaři sedali tak, aby se netlačili k sobě. V Aletsch Areně, která je atraktivní zejména výhledy na obří Aletschský ledovec a bydlením ve třech horských osadách ve výšce cca 1900 až 2000 m, zůstaly během vánočních svátků otevřené i restaurace a bary a to do 22:00 hod. Ale opět tam platila opatření – maximálně 4 lidé u stolu, u vstupu povinná desinfekce. Teprve 27. prosince nařídila kantonální vláda ve Valais v tomto i dalších střediscích restaurace a bary uzavřít. Otevřená mohla zůstat výdejní okénka. Hotely fungovaly dál, stejně jako hotelové restaurace, ale jen pro vlastní hosty.
V každém kantonu se opatření trochu lišila a Švýcaři by si proto mohli stěžovat na zmatek v nařízeních. Systém ale funguje tak, že pokud vláda nevyhlásí v celé zemi nouzový stav, dává jen doporučení a jednotlivé kantony si rozhodují samy, jak se k situaci postaví. Někdy se mohou lišit i opatření v rámci jednoho kantonu, ale podle toho, jakou se kde mluví řečí. Jednotlivá opatření se revidují cca vždy po týdnu, ale razantní změna situace, například zaplněná lůžková kapacita v nemocnicích koronavirovými pacienty, může přinést i prakticky okamžité razantní opatření.
A jak probíhal tranzit přes Německo a Rakousko? V Německu nic, tam jsou jen namátkové kontroly, Rakušané na hranici stáhli provoz ke kontrole, která se jen ptala, kam kdo jede a proč. Když slyšeli, že do Švýcarska na lyže, jen pokynuli rukou.
