Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Na nebi

Stoupáme ve vzdušném proudu stále výš. Z horských chat na vrcholu Gerlitzenu jsou barevné čtverečky a lidé vypadají jak mravenci. Nikde žádný cumulus nimbus – mrak, který by násnasál a vyplivl jako zmrzlá eskyma daleko odtud.

Nejdřív s námi povětří pořádně zalomcovalo. Pak jsme společně s instruktorem udělali pár nejistých krůčků vpravo a vlevo, hledali balanc a najednou to přišlo. Rozběhli jsme se, nohy se odlepily od země. Ani nevím jak a byla jsem ve vzduchu. Člověku se při tom zastaví dech, rozbuší srdce. Je to okamžik, trvající celou věčnost. A pak ruch na louce pod námi vystřídalo naprosté ticho.

Užasle hledím na korutanskou krajinu pod sebou a připadám si jak Ikaros. Let je zkušenost, která se s ničím nedá srovnat. Zážitek, o němž snil člověk tak dlouho, jak je lidstvo lidstvem.

V dálce se rýsuje alpské panorama s nejvyšší horou Rakouska Grossglocknerem (3 798 m n.m.). Dohlédnu i do Itálie a na Julské Alpy ve Slovinsku. Trojmezí dominuje hora Dreiländereck (1 506 m), na jejíž vrchol jezdí sedačková lanovka. A támhle je bájná hora Dobratch, na níž žili už Keltové a Římané. V polovině čtrnáctého století se z jejího vrcholu odlomila obrovská skála a do údolí se zřítilo 150 miliónů krychlových metrů kamení. Jenže to místo už ani z leteckého pohledu není vidět, protože suťová pole zarostla květenou. Dokonce vzácnými druhy, jako jsou divoké orchideje. Včera na výletě jsme jich pár viděli. Teď se dívám na Villašské Alpy z nebe a připadá mi, jako by právě hory tvořily jakýsi pomyslný rám mého leteckého obrazu – arénu, ve které se můžeme pohybovat.

Už letíme dobrých dvacet minut. Nejméně 1 500 metrů pod sebou mám křišťálovou hladinu třetího největšího jezera v Korutanech, kde zapřahají vítr do pestrobarevných plachet zase windsurfaři.

Tandemový istruktor mi vysvětluje, jak tahá za lanka, aby plachtu nad námi přinutil poslouchat. Zkouším to. Zatáhnu-li za šňůry vpravo, letíme vpravo. A naopak.

Nejdřív míříme na východ. V dálce rozpoznávám starobylý klášter s barokním kostelem v Ossiachu, pod sebou mám pláže a penzionky kolem vody, které z ptačí perspektivy vypadají jako dětská stavebnice. Támhle je vodní tobogán, kus od něj trampolína, slunečníky a hřiště na beach-volejbal a domečky velkého prázdninového letoviska, v němž bydlíme.V létě je totiž v korutanských jezerech voda teplá jako u moře. Včera jsme se koupali během cyklistického výletu i ve Faakersee, jehož azurově modrá hladina se teď skrývá za hřebenem Ossiašských Taur na protějším břehu.

Za dálnicí vidím na řece Drávě město Villach, jehož uličkami se rádi večer procházíme. Svou atmosférou připomíná italská středomořská města z období renesance. Na východní straně Villachu se prostírá pás polí a luk, ve kterém září jako modré démanty ve žlutozelené mozaice zrcadlové hladiny několika dalších malých jezírek jako Magdalenersee či Leonhardersee. 

Jak se země pomalu přibližuje, zelené placky získávají tvar kopců. Landskronu nad Villachem vévodí mohutná pevnost hradu, kde se dělíme o vzdušný prostor s dravými ptáky ze sokolnické přehlídky na hradbách. Plachtíme ve větru na dohled orlům a sokolům, ale dáváme si pozor, aby byli dost daleko.

Pilot mi ukazuje louku u břehu Ossiašského jezera, kde budeme přistávat. Užívám si poslední okamžiky ve vzduchu a očima slídím po každém detailu, který dokážu shora v krajině rozeznat. V korunách listnatého lesa na úpatí kopce pod Landskronem mě zaujmou rozkymácené větve. Rezaté šmouhy mezi listím jsou skákající opice – makakové v korutanském opičím safari Affenberg, kde lidé volně chodí v oploceném prostoru po pěšinkách mezi lidoopy, dovezenými z japonských Alp. Kolem Nagana totiž panuje přibližně stejné klima jako v Korutanech. A mají tam – podobně jako ve Villachu – termální lázně, kam se opice chodí vyhřívat s Japonci do teplých pramenů.

Ještě jeden půlkruh nad jezerní pláží, která vypadá jako moře u Jadranu a už míříme do středu louky. Přistání je hladké. Nebeské rozjímání končí.

 

 

Autor: Dana Emingerová | pátek 26.7.2019 12:38 | karma článku: 12,67 | přečteno: 276x
  • Další články autora

Dana Emingerová

Nikomu se nezavděčíš aneb sedm postřehů k pandemii

Denně se na nás hrne tolik informací ze všech stran, že se v nich snadno utopíme. Co je podstatné a co ne? Připadá mi, jako bychom přes média jen soutěžili v číslech a počtech obětí... Takže takhle si to pokouším ujasnit já:

8.4.2020 v 8:51 | Karma: 45,10 | Přečteno: 7703x | Diskuse| Ostatní

Dana Emingerová

Sněží na zlatý déšť

Nikdy jsem nepsala perexy k veršům.... Tohle je taková rychlá básnička - dojem z časného aprílového jitra na Dobešce...

1.4.2020 v 7:49 | Karma: 9,79 | Přečteno: 259x | Diskuse| Poezie a próza

Dana Emingerová

Bajka o Adamovi, Evě a koronaviru

Když Adam a Eva ochutnali v ráji jablko ze stromu poznání dobra a zla, hned začali brblat: „Včera bylo dusno, dneska zase leje... Ptáci po ránu řvou a pampelišky nám zaneřádily trávníček.

17.3.2020 v 14:34 | Karma: 15,95 | Přečteno: 447x | Diskuse| Poezie a próza

Dana Emingerová

Byla v Cortině d´Ampezzo, je nemocná, přesto ji nevyšetřili

Sípala do telefonu tak, že kdyby koronavirus měla, musel by proskočit telefonní linkou... Doufá však, že nákazu nemá. Chtěla být zodpovědná a nechat se vyšetřit. Nepodařilo se jí to...

11.3.2020 v 8:58 | Karma: 43,44 | Přečteno: 11806x | Diskuse| Společnost

Dana Emingerová

Kafkárna - napsala Dana Emingerová

Od začátku to byla taková kafkárna. „Dobrý den, chci se s vámi sejít, protože jste ZAJÍMAVÝ, ale nevím proč,“ řekla jsem do telefonu.

21.2.2020 v 18:45 | Karma: 15,71 | Přečteno: 640x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva

3. května 2024  21:23

Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...

Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt

3. května 2024  19:28,  aktualizováno  21:13

Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...

V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině

3. května 2024  15:44,  aktualizováno  20:58

Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...

Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít

3. května 2024  19:44

Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 205
  • Celková karma 14,17
  • Průměrná čtenost 2325x
Novinářka a spisovatelka je reportérkou časopisu National Geographic, píše také pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte své fejetony v ČRo. Vydala deset knih. Jako žákyně spisovatele vede vlastní kurzy tvůrčí Psaní podle Lustiga, učí v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psanipodlelustiga.cz.

 

 

Seznam rubrik