Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsem prohrála sršní válku

Ráno jsem vstala a zjistila, že máme pod střechou chalupy nové nájemníky. Obrovské žlutočerné hmyzí stíhačky nalétávaly na hnízdo za komínem.

"Naštěstí parkují dost vysoko," pravil strýc Karel, kterému chalupa patří. Pak odjel a já jsem zůstala na venkově s dětmi a sršni sama. Utěšovala jsem se, že když se nenamícháme do jejich leteckého koridoru, nebudou si nás všímat. To jsem ale netušila, že aktivita vzejde z druhé strany.

„Podívej, mami, to je krásnej sršníček!“ přiběhli před polednem synové a nadšeně mi ukazovali zubatou pruhovanou velevosu v lahvi od okurek. Vypadala dost hrozivě. Lezla po skle a cenila kusadla. „Víš co? Sršně zabijeme a ukážeme tátovi, až přijede.“

„Tak to teda ne! Jsou to živočichové chránění a vzácní!“ řekla jsem důrazně, přestože se sršňů už od dětství dost bojím. Maminka mi totiž vštěpovala, že jejich kousnutí může být smrtelné. Od té doby chovám k sršňům stejný respekt jako ke zmijím, muchomůrce zelené, bobulím rulíku zlomocného a železničním kolejím za naším domem, kde kdysi přejel vlak našeho souseda.

„Zabijeme je, aby nás také nekousli,“ nabádali mě kluci.

„Ne, jsou chránění,“ zopakovala jsem nekompromisně.

„A proč, když jsou tak nebezpeční?“

Smáli se jak pominutí a mávali lahví od okurek sem a tam.

„A dost!“ naštvala jsem se, ukončila debatu a otevřela okurkovou láhev. Vězeň vylétl a v příštím okamžiku přistál staršímu synovi ve vlasech. Dítě se začalo ošívat.

„Nehýbej se!“ vykřikla jsem zděšeně a doufala, že hustá kštice rozzuřeného sršně nepustí k hlavě.

„Počkej, já na něj zaútočím!“ zakroužil náš benjamínek bratrovi klackem kolem hlavy. Než jsem stačila zasáhnout, sršeň uletěl.

 

Večer jsem slyšela v televizi, jak desítky lidí volají hasiče, aby je nezvaných nájemníků zbavili.

„Měli bychom je zabít,“ nabádaly mě opět děti.

„Máte rádi lvy? A tygry? A slony?“ odpověděla jsem jim otázkou.

„Jo.“

„Víte, kde žijí?“

„V Africe,“ řekl školák.

„Přesně tak. Lvi žijí mezi lidmi v Africe. Občas sice někoho zakousnou, ale kdyby byli Afričani jako ty, už by na světě nebyl jediný lev. Tak nechte sršně na pokoji!“

 

Na noc jsem si lehla s knížkou do postele. Měla jsem okno zavřené, aby mi do pokoje nenalétaly mouchy a komáři. Jenže brzy jsem zatoužila po čerstvém vzduchu, a tak jsem zhasla a otevřela potmě balkonové dveře dokořán. Při tom jsem zaslechla takové ostré „bzzzzzz“, jak nějaká masařka prolétla kolem ven.

A pak se to stalo. Ve chvíli, kdy jsem se přikryla peřinou, ucítila jsem na stehně bodnutí. A šílenou bolest. A pak znovu. A ještě jednou. Nebyla to masařka a neletěla ven. Byl to sršeň, který mi usedl na noční košili. Ve chvíli, kdy jsem se přikryla, bodl. Třikrát.

Strašně to bolelo. Než jsem se vzpamatovala a rozsvítila, byla noha napuchlá a hořela jako oheň. A sršeň si to štrádoval po peřině. V prvním okamžiku jsem ho chtěla rozmáznout, ale došlo mi, že si na tom božím hovadu nic nevezmu. Vyhnala jsem ho z pokoje ven.

Co dál? Do nemocnice uprostřed noci? Děti zůstanou samotné v chalupě? A co když usnu a zemřu? Co když tu svou smrt zaspím?

Volala jsem zoufale manželovi.

„Běž spát,“ řekl. „A zchlaď si to pod vodovodem.“

No, do rána jsem nezemřela, ani potom. Sršní hnízdo zůstalo za komínem celé léto a občas nám nějaké „bzzzzz…“ jako od masařky zahučelo kolem hlavy.

Koncem srpna nás na chalupě vystřídal strejda Karel. Samozřejmě jsem mu o svém zážitku vyprávěla. A strýc je muž činu.

„Tak se jich snad zbavíme,“ hlásil mi do telefonu, než odjel. „Hnízdo jsme zvenčí ucpali a zatloukli prkny. Plechová střecha je nepustí, ale kolem komína to musíte hlídat, aby se znovu neprokousali.“

Na chalupu jsme se vrátili na sv. Václava, 30. září. Už v předsíni na podlaze jsem tu spoušť uviděla. Všude v celém domě leželi mrtví sršni. Byli v peřinách, v koupelně, za kotlem i v kamnech. Přes plechovou střechu nemohli, a tak se snažili z podkroví vnitřkem prokousat ven. Vymetali jsme stovky nehybných žlutočerných těl. A děti se mě ptaly, jestli je mezi těmi „nevinnými“ mrtvolkami i ten sršáň, který mě kousnul. A co by se stalo, kdyby strejda Karel byl černoch a žil v Africe.

 

Autor: Dana Emingerová | čtvrtek 25.4.2019 18:22 | karma článku: 21,92 | přečteno: 959x
  • Další články autora

Dana Emingerová

Víte, která je nejcennější česká kniha?

Letos je jí 935 let a historikové ji řadí mezi nejvzácnější iluminované rukopisy druhé poloviny 11. století v Evropě. Jde o Vyšehradský kodex, který dostal kníže Vratislav II., když byl korunován na prvního českého krále.

28.9.2020 v 14:27 | Karma: 17,50 | Přečteno: 527x | Diskuse| Kultura

Dana Emingerová

Vězení a naděje

Martin Tomášek je kluk jako každý jiný. No, vlastně není kluk. Je to sedmatřicetiletý muž, jehož život se zásadně liší od všeho, co si dovedete představit. Jeho duše je od narození uvězněná ve znetvořeném těle.

27.9.2020 v 15:29 | Karma: 8,40 | Přečteno: 251x | Diskuse| Kultura

Dana Emingerová

Česká stopa na Raffaelových freskách ve Vatikánu

Je to taková malá historická zajímavost... Víte, že v papežském paláci ve Vatikánu je Raffaelova freska, na které slavný renesanční umělec zachytil pražského vyšehradského probošta Petra, vyslance krále Přemysla Otakara II.?

30.8.2020 v 9:55 | Karma: 13,55 | Přečteno: 394x | Diskuse| Kultura

Dana Emingerová

O vášni, míjení, milování

Tou dobou vždy manželovo auto přijíždělo před dům. Představovala si, jak muž otvírá bránu, parkuje, míří ke vchodu, odemyká a prochází prázdnými pokoji. Zuzka hmatatelně cítila Honzův probouzející se vztek a polila ji horkost.

29.8.2020 v 8:50 | Karma: 16,13 | Přečteno: 852x | Diskuse| Poezie a próza

Dana Emingerová

Netoužím po návratu k "normálu", jaký byl před koronavirem

Přestože jsem v minulosti ničím v zásadě netrpěla, jezdila po světě, pracovala a dělala, co mě baví, nemám teď vůbec pocit, že by mi někdo "sebral hračky"...

23.4.2020 v 10:59 | Karma: 30,01 | Přečteno: 1375x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky

2. května 2024

Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...

Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu

2. května 2024

Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....

Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky

1. května 2024  22:26

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...

V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel

1. května 2024

V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...

10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?

V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...

  • Počet článků 205
  • Celková karma 14,17
  • Průměrná čtenost 2325x
Novinářka a spisovatelka je reportérkou časopisu National Geographic, píše také pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte své fejetony v ČRo. Vydala deset knih. Jako žákyně spisovatele vede vlastní kurzy tvůrčí Psaní podle Lustiga, učí v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psanipodlelustiga.cz.

 

 

Seznam rubrik