„Bohužel nás v budoucnu čekají daleko horší časy, které přivane neustále rostoucí počet lidí pohybujících se na tomto ‘minovém poli‘,“ řekl mi jeden z našich nejzkušenějších horolezců Mára Holeček, když jsem s ním na počátku tohoto týdne dokončovala rozhovor pro příští National Geographic v souvislosti s reportáží o dubnové tragédii na Mt. Everestu. Tehdy zahynulo šestnáct šerpů.
Současné události v Himálaji, kde je po nečekané sněhové kalamitě mnoho obětí a kolem stovky nezvětsných, mu bohužel dávají za pravdu.
„Kdo je na vině? Za šílenou situaci pod Everestem a dalšími osmitisícovkami mohou obě strany.
Klienti žádají rádoby bezpečné zprostředkování nebezpečně vyhlížejících zážitků a Šerpové dělají vše pro to, aby nebezpečný pohyb v nevyzpytatelném prostředí vypadal bezpečně,“ řekl mi horolezec, který má za sebou pětadvacet expedic v alpském stylu, řadu prvovýstupů po celé Zemi a patří mezi současnou světovou špičku. Svědčí o tom nejen evropský Golden Piton Awards, který obdržel již v roce 2006 za výstup v Garhwalském Himálaji, ale hlavně jeho letošní nominace na horolezeckého Oscara Piolets d´or (Zlatý cepín, který se každoročně uděluje v Chamonix jako pomyslný titul mistra světa. Mezi pět nejlepších světových horolezců se dostal díky loňskému náročnému výstupu alpským stylem severní stěnou himálajského Talungu (7348 m).
"Cestovní nabídka z letáků s hesly jako „sáhnout si na dno, setkat se smrtí, prožít nejsilnější zážitek na střeše světa“, je lákadlem, kterému určitý typ lidí neodolá," říkal mi před neštěstím v rozhovoru Mára. "Jsou za to ochotni zaplatit strašidelné prašule. A někdy i vlastním životem… Je to samo sebou absurdní blbost. Přesto zůstává každoročně poptávka po osmitisícovkách vyšší, než možnost uspokojení klientely.
Často si kladu otázku, proč lidé tak riskují. Upřímně nevím. Právo na hory nikomu nelze odepírat… Jen přemýšlím, zda bych si neměl také zajistit blyštivou budoucnost založením podobné agentury. Dal bych jí však název ONE WAY."
