Španělsko je jednou z těch zemí, které jsou nejvíce postiženy finanční krizí. To by nebylo nic nového. Ekonomika kolabuje, lidé přichází o práci. V bohatých autonomních oblastech to začíná pomalu vřít. Státní přerozdělení peněz je pro bohaté regiony tak nevýhodné, že se postupně zadlužují. Katalánci proto opět vytáhli do boje za samostatnost a zdá se, že nyní, víc než kdy dřív, se blíží ke „zdárnému“ konci. Ano, ti Katalánci, kteří do státní španělské pokladny každoročně posílají přes dvacet miliard eur.
Spolu se zbytkem Evropy si i Katalánci spočítali, že na lepší časy se ve Španělsku rozhodně neblýská. Jedna z nejbohatších částí země proto došla k názoru, že být sponzorem krachující země není zrovna strategickou pozicí do budoucna. Kvůli vysokým daním zadlužují vlastní region, tudíž jako třetí v pořadí požádali vládu o finanční pomoc. Peněz však není nazbyt a zadluženým regionům není možno vyplatit očekávanou částku peněz.
Dne 11. září proto vyšly do ulic dva miliony Katalánců s cílem projevit svou nespokojenost a touhu po samostatnosti. V čele průvodu nesměli chybět ani političtí představitelé. Ti hrdě volali po separaci a demonstraci pojali i jako dobrou předvolební kampaň. Nyní, takřka po měsíci, se spolu s volbami do katalánského parlamentu připravuje i národní referendum o samostatnosti. Dne 2. října katalánská vláda odsouhlasila pořádání referenda, které by se mělo konat v druhé polovině listopadu.
"Vždy jsem podporoval nezávislost, a proto mám z výsledků hlasování radost, jsem velmi spokojen. Jsem přesvědčen, že můžeme v tomto procesu dojít až na konec a umožnit Katalánsku vyjadřovat svou vůli demokraticky a vytvořit ústavu pro Katalánsko jako nový evropský stát." řekl médiím Oriol Junqueres, lídr katalánské levicové strany Esquerra Republicana
V současnosti je v médiích otázka katalánské separace jedním z nejdiskutovanějších témat. Na veřejnost se dostávají nová a nová statistická čísla, která ještě více vyhrocují situaci. Jak katalánská vláda uvedla, tento rok odvedla centrální španělské vládě o 16 miliard eur více, než získala na výhodách. Tím zajistila jednu pětinu španělské ekonomické produkce. Na internetovém portálu deníku La Vanguardia byl také publikován článek, který přesně udává v procentech španělské investice a poukazuje na diskriminaci katalánského regionu.
„Jak vláda odůvodní fakt, že v Katalánsku lidé cestují vlaky, který jsou ve 40% ze 70. let, zatímco v Madridu jsou používány tyto vlaky jen ze 4%?“
„Kdo může zakrýt fakt, že katalánští studenti přijímají jen 5% stipendií a studenti v Madridu přijímají 58% stipendií z celého Španělska?“
„Může se obhájit to, že mezi roky 1985 a 2005 bylo v Katalánsku vystavěno 20km dálnic, přičemž v Madridu, v tomtéž období, okolo 900km?“
„Kdo by nechtěl vidět svou zem (Katalánsko; pozn. aut.) sedmkrát bohatší, jak odhadl držitel Nobelovy ceny v aplikované ekonomii?“
„Kdo obhájí, že Ministerstvo pro rozvoj každý třetí rok neinvestuje vůbec nic do Katalánska?“
„Kdo by chtěl, ať už se cítí Kataláncem, anebo Španělem, aby nám bylo vzato 20 miliard eur ročně (11% HDP) s pocitem, že náš region trpí největším deficitem na světě pro nedostatečné investice státu?“
„Může se akceptovat ztráta v případě AVE (vysokorychlostní vlaky; pozn. aut.), kdy vláda investovala 316 eur do Katalánska, ovšem v tom samém roce dostala Andalusie 1 198 eur, Madrid 894 eur a Aragonie 574 eur?“
Podle posledních odhadů je pro osamostatnění Katalánska 51% jeho obyvatel. To, že Katalánský Parlament evidentně nemá pravomoc zorganizovat referendum je opomíjeno. Svou touhu po separaci se lidé nebojí projevit ani při státním svátku dne 12. října, kdy si celé Španělsko připomíná objevení Ameriky. Katalánský parlament vydal k této události prohlášení, které nabádá k otevření radnic, škol, obchodů a institucí jako v jiný pracovní den. V posledních dnech navíc vyplul na povrch i fakt, že katalánské školy záměrně potlačují výuku kastilštiny (španělštiny) na úkor katalánštiny a jiných předmětů. Vzhledem k tomu, že úředním jazykem jsou v katalánském regionu jak kastilština, tak i katalánština, měly by školy udržet bilingvní rovnováhu.
Centrální vláda se snaží pokusům o separaci zabránit. Dne 9. října španělský parlament možnost referenda odmítl se slovy, že katalánští separatisté chtějí Španělsko zničit. V případě, že si Katalánci v referendu „odhlasují“ samostatnost, nastanou jim zjevně perné chvíle. I kdyby Španělská vláda dala souhlas k odtržení od zbytku království, pořád ještě bude na řadě Evropská Unie. Bez vstupu do ní si totiž Katalánci svou budoucí existenci nedokáží představit.
