Zkušenosti s prvním a zároveň posledním rande (romantický kýč nečekejte)

O těžkosti a lehkosti seznamování aneb koho lze na takové seznamce vlastně potkat? Já nasbírala mnoho bizarních historek, poznala nespočet pošuků a  sama odradila mnoho potencionálních zájemců.

Alternativní název článku Když se rande neskloňuje a zároveň neopakuje (množné číslo od rande je opět rande)

Mezi přáteli jsem už známá firma. Ta, která si hledá chlapa na seznamce. Ta, která si nemůže žádného chlapa najít. Vyvozují z toho většinou dva nepříliš lichotivé závěry – holka má asi příliš vysoké nároky (jo, mám a nestydím se to přiznat) a asi ji žádný muž nechce (to je ta horší varianta, se kterou jsem si poradila následovně – takový ignorant, nedokáže ocenit mé kvality).

Cíleně jsem zvolila seznamku placenou, protože mi něco našeptávalo, že tam budou skutečně jen lidé, kteří se chtějí vážně seznámit. A taky lidé, kteří už jsou fakt strašně zoufalí (ale to mi došlo až později). Nejvýhodnější bylo si seznamku zaplatit na celý rok, tak jsem tak činila (tehdy ještě netušíc, že tu službu opravdu budu skoro rok aktivně využívat).

Za svou seznamovací kariéru jsem potkala vážně hodně mužů. Jednalo se velmi často o první a zároveň poslední schůzku. Protože smrtelně vážně – vy byste s nimi taky na druhé rande nešli. A buďme upřímní, jsem sice skvělá, hezká, inteligentní a bla bla, ale někdy se doopravdy nedivím, že nabídka na druhou schůzku nepřišla.

Jistý muž došel k závěru, že jsem „finančně neperspektivní“, přesně tento pojem použil poté, co se zeptal na výši mého platu. A hypotéku bych se svým příjmem údajně splácela 100 let (tedy čistě teoreticky, protože na „tuhle almužnu“ se prostě hypotéky nedávají). Bingo, přesně to jsem potřebovala vědět. Ač jsem jinak slušně vychovaná mladá dáma, tak v tomto případě jsem zdrhla z restaurace bez placení. Po schůzce jsem mu napsala, že děkuji za pozvání na kávu a ať napíše, až pozná tu „finančně perspektivní“. Na odpověď čekám už několik měsíců a nic. Nedivím se.

Dalšího chlapa jsem odrovnala já svým prohlášením, že mám na nohou boty, které jsem nalezla vedle popelnice a každá bota má jinou velikost (39 a 40). Až zpětně mi došlo, že vypadám jak socka socek, která přehrabuje kontejnery. Ale ty boty vážně byly vedle a v krabici!

Zajímavý případ byl muž po čerstvém rozchodu, rozchod evidentně neměl zpracovaný. Bývalka byla kráva, hysterka, zlatokopka, megera…  Dvě hodiny jsem se ho snažila povzbuzovat, naslouchat, přitakávat.. Nepomáhalo to, byl čím dál více nabručenější a otravnější, jeho kecy mi už lezly na nervy. Běželo mi hlavou, zda to mám zapotřebí, a logicky došla jsem k názoru, že nemám. Sdělila jsem mu, že se omlouvám, ale bohužel už budu muset odejít. Reakce? „Jak tak na tebe koukám, tak vypadáš skoro stejně jako ona.“  V ten moment jsem začala soucítit s ex přítelkyní a hlavou mi běžela kráva, hysterka, zlatokopka, megera… Zaplatila jsem za nás oba a zablokovala si jeho číslo čistě preventivně, protože člověk nikdy neví.

Rasistu jsem odradila sdělením, že jsem chodila s Indem. To nepotřebuje další komentář. Jeho sms zněla: „Omlouvám se, ale nesnesl bych pomyšlení, že na mou partnerku šahal nějakej přičmoudlej parchant.“ Parchant nebyl, to vím jistě.

Zažila jsem fůru jankovitých mladíků, u kterých jsem měla pocit, že přede mnou sedí můj mladší bratříček. Bohužel, někteří jsou jankovití ještě ve třiceti. Tyto chlapce jsem měla tendenci vzít za ruku a najít jim nějakou milou, hodnou holku.. Protože já jim sakra matku dělat nechci!

Třicetiletý právník, mírně zoufalý, pracující ve státní správě (plat 15 tisíc, ale ve značkovém triku – i já jsem poznala značkové triko!) hledající job snů, aby vydělal prachy na cestování: „Chápeš, hlavní je hrát poker face. Neukazovat své slabiny, vše je v pohodě, já jsem v pohodě..“   Náš rozhovor probíhal následovně, právník: „Mám trošku problém, vybírají si mě zlatokopky a já pak řeším dilema, zda jí tu kabelku koupit, nebo nekoupit.“  Já: „No tak přestaň nosit ta značková trika, zlatokopky ustanou.“ Právník: „To jsou jen dobrý napodobeniny.“ Zlatokopka nejsem, tak asi proto mě nezajímal.

Hodně mě mrzel muž, který byl inteligentní, zábavný, měl za sebou vážný vztah s ženou s roztroušenou sklerózou (rozešel se s ní tři roky po sdělení diagnózy, takže to nebyl ten rozchodový důvod). Takže jsem říkala wow, wow.. No akorát odjel na dovolenou se svou kamarádkou. Takže tušíte, jak to dopadlo.

Na schůzku s mužem, který mi psal, že by byl rád, abych mu ubližovala, jsem raději nešla, i když mě dotyčný ze studijních důvodů zajímal neskonale.

Ignorovala jsem muže s profilovou fotografií u auta (podezřívala jsem je, že si tím honí/hojí ego).

Odolala jsem muži, který psal, že by rád utrácel své peníze s krásnou dívkou (znělo mi to jako krásná děvka).

Neodepsala jsem učiteli, který chtěl alespoň 5 dětí. Měla jsem podezření, že si tak chce založit vlastní školu. Navíc vypadal jako typická oběť šikany, tak asi proto…

Šedesátiletý muž byl opravdu už hodně starý.