Víkend s přáteli (vítejte v pekle)
Počátek
Na počátku byl můj muž. Muž měl kamarády. Postupem času si kamarádi pořídili rodiny. Postupem dalšího času ženy přestávaly tolerovat víkendové ožíračky. Moudří muži přišli s nutným kompromisem v chlastačkáčkách za přítomnosti rodin. Na množství alkoholu se nic nezměnilo, nicméně před partnerkou se to lépe obhahuje jako “rodinná akce”.
Než se vyrazí
Samotný pobyt se plánuje minimálně půlrok dopředu. Protože sehnat ubytování pro tolik lidí je lahůdka (20 dospělých a 10 dětí). Také jsme nároční, ale naše požadavky se málokdy shodují, mnohem častěji si vzájemně odporují. Nastává několikaměsíční období uraženého ticha, které je překonáno překotnými souhlasy všech se vším, protože “je mi to vlastně jedno”.
Edna jede!
Muž je dobrodruh, proto do Octavie nahňácá všechny nesmysly nutné pro 4 měsíční dítě (zainteresovaní vědí, náš maxi kočár je ještě zanedbatelná položka), dvě kytary a navrch svezeme i těhotnou a jejího milého. Jsme narvaní tak, že si myslím, že je to nutně nezákonné. Ale říkejte to muži, který je na sebe náležitě hrdý.
Na cestě
Těhotná s dítětem mají společnou zábavičku v podobě zvracení. Dítě teda zvrací a brečí současně, tomu chudák těhule nemůže konkurovat. Muž si myslí, že trasu ZNÁ LÉPE než navigace, díky čemuž máme hodinovou zajížďku.
V cíli
Dorazíme zničení a jako poslední.
Novopečené matky si vyprávějí porodní zážitky. Těhotné se opět začne zvedat žaludek.
Zazní stěžejní otázka: “Proč nepřijel T.?”
Je vyslovena stěžejnější odpověď: “Nějak se provalilo, že rok spal s přítelkyní V., protože cítíme solidaritu s V., tak T. nedostal pozvánku. Ale dal bych tomu tak rok, příště už ho bereme taky.” A takhle to v partě chodí. Nejsme milí lidé.
Průběh 1. dne
Dějí se takové ty povrchní věci, které se na dovolených běžně provozují (procházky, obídky a další). Popisem nikoho nehodlám zatěžovat.
Důležitý je poznatek, že máme s mužem shodný talent na “vím vše nejlépe”.
Teoreticky umím skvěle vychovávat cizí děti a můj muž se chronicky nevyspalé matce číslo 1 snaží vnutit, že “její dítě spí úplně normálně”. To je i na mě silný kalibr: “Nech ji být! Copak jsi s Adámkem strávil noc?”. Matka číslo 1 je nicméně tak vyčerpaná, že závistivě okukuje mimina ostatních, nad nimiž vzdychá blahem “to je ale hodný andělíček”, nevadí, že dotyčný tvor křičí jak o život a rozhodně jako andělíček nevypadá. Matka je v té fázi, kdy by jakékoliv dítě vyměnila za to své.
Matka číslo 2 prohlásí, že její nejmladší dcera je hysterický ďábel a zpoza rohu se ozve, že je holčička celá maminka. “Je přece psychologicky jasné, že tvoje averze vůči dceři pramení z vlastního sebenepřijetí,” řekl psycholog-laický amatér po x pivech.
Matka číslo 3 by si nejraději na další dítě pronajala něčí dělohu, protože těhotenství pro ni představuje noční můra.
Konec 1. dne a začátek dalšího
Hotelové stěny jsou tenké, díky čemuž jsem na své dítě napojená jak nikdy, slyším každé otočení, ve tři ráno ji krmím v koupelně a modlím se, aby to krátké kníknutí mezi sousty nevzbudilo celý hotel. Oddechnu si úlevou, když o chvíli později začne vřeštět cizí škvrně. Sdílené utrpení nebolí! Skoro.
Průběh 2. dne
Vypiju čtyři espressa, protože jsem někde četla, že “káva přináší pocity blaha”. Nepřináší.
Po výletě (opět takové to krásné, nudné, sluníčkové povyraženíčko) se vracíme se na hotel, kde nám oznamují, že pro naši skupinu vyčlenili samostatný oddělený salonek. Je to jasný, ostatní hosté si stěžovali. Vynadám svému muži, že to s tou svou noční košilkou v hotelové restauraci přepískl, hned vzápětí cpu další ženě svá vyčtená moudra o vztazích: “Měla bys být k partnerovi tolerantnější.”
V podvečer nacházím svého muže s dítětem a kytarou, jak si v salonku pro 50 lidí osaměle brnká na kytaru. Neptám se.
Konec výletu
Neloučím se. Přijde mi to zbytečné, když se za týden uvidíme.
V autě se opět řve a zvrací. Naivně si kupuji trojitou dávku espressa pro obzvlášť zoufalé lidi, pocit blaha se také nedostavuje! Bloudíme, nicméně naše zajížďka je jen 30 minut, jsem tolerantní, hodná ženuška, takže muži gratuluji k zlepšení: “Třeba jednou někam zvládneme přijet včas.”
Dodatek: Na Facebooku přátelé sdílí, že se jednalo o skvělý víkend. Přemýšlím, zda dát odkaz i na tohle. Pozvou mě ještě někam?
Edna Nová
Ženy z Bohnic: úpadek kultury a psychiatrie v Čechách
Co na tom, že na mou knihu Ženy z Bohnic napsali recenzi na Idnesu, Novinkách, že se k ní vyjádřil i skvělý neurolog. Jako ambiciózní autorce mi to nestačí, je to žalostně málo.
Edna Nová
Nemoc-jejíž-jméno-vyslovíme-padesátkrát-denně nás stmeluje!
O té-jejíž-jméno-vyslovujeme-zas-a-zas bylo napsáno mnoho. Já vám neřeknu, kolik nás do měsíce zhebne na onu diagnózu, ale můžu vám něžně do ouška zašeptat své postřehy, na mě netypicky pozitivní příklady, jak “ta paní” obohacuje.
Edna Nová
Když žena vaří zdravě, muž strádá
Jak víme tak křehkou stabilitu vztahu může narušit kdejaká blbina... A co teprve ona zásadní věta: “Miláčku, odteď vaříme zdravě”. A pak padne ještě další bomba: “A omezíš maso, jo?!”
Edna Nová
Loudilové, úchylové a ti další na sociálních sítích
Poslední týdny jsem byla více přilepená na sociálních sítích, konkrétně na Facebooku. Kvůli propagaci své knihy jsem si bez přemýšlení, automaticky odklikávala veškeré žádosti o přátelství.
Edna Nová
O submisivní ženě
Řeknu Vám “tajemství”: jsem až trapně poddajná, poslušná domácí puťka. Muž vymyslí vždy nějakou absolutní blbost a já tu blbost v 99 procentech případů odkývnu, příjmu za svou.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
- Počet článků 135
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6507x
Asociální extrovertka. Cynik. Neúspěšná zakladatelka čtenářských klubů. Povolání nejisté. Milovnice absurdit. Propagátor deprese a jiných anomálií.
Autorka knih Ženy z Bohnic, Konec aneb Začátek. V současné době (ne)pracující na další knize, (ne)starající se o dvě děti.
Kontakt: ednabloguje@gmail.com