Randění v padesáti

Má padesátiletá máti se zaregistrovala na seznamce. Tudíž Edna Bedna přináší bravurní reportáž o “zachovalých babičkách, jež randí jak o život“.

Den první. Máma si hodně vybírá; řeší, zda tohohle nehyzdí příliš velký nos a že tenhle Alex určitě nebude “Čech” a další pro mě nepodstatné blbůstky. Ano, vedeme pak i nacionálně neracionální otázku: “kdo je Čech” a co to sakra znamená, páč mému přejemnělému uchu to zavání rasismem. 

Máma také oplývá naivním idealismem začátečníků; hodlá si psát maximálně s jedním či dvěma muži. Přece není nějaká “flundra”, aby to táhla s více muži najednou! Za což ji dost neurvale plísním: “Proč?! Myslíš, že chlapi očekávají korespondenční monogamii od cizí ženské?”

Den druhý. Jde s Alexem na rande a zjišťuje, že jeho otec je Bulhar, že má Alex sice hezký vztah s maminkou, ale na druhou stranu divně smrdí a je tak nějak celý nespecificky divný. A že ho už nechce vidět. Čímž mě naštve, protože “určitě je to kvůli tomu, že je Bulhar a ty jsi nácek”. Ano, jsem dcera k políbení. Podpora sama.

Den čtrnáctý. Máma se cítí pohoršeně, kdykoliv obdrží líbesbríf s jakýmkoliv “trochu” intimnějším přesahem. 

Máma: “Představ si, že mi nabízel peníze, když se na něj a jeho manželku budu koukat při sexu!” 

Já uchváceně: “Páni! To je jak v Příběhu obyčejného šílenství! Jdi do toho!” 

Po chvílí si uvědomím, že se může jednat o trochu riskantní brigádku, ale horlivě vymýšlím bezpečnostní opatření: “Předem zjistíš jejich adresu a když se mi neozveš do dvou hodin, tak tam pošlu Policii!” Máti o tom ostatně odmítá diskutovat, týpka nemilosrdně zablokuje. Achjo. Kdyby souhlasila, mohla jsem tento článek nazvat “Vykořisťování rodičů dostává novou podobu! Dcera donutila svou matku navštívit cizí pár a přihlížet jejich souloži za účelem výdělku.” Nadpis hodný nějakého pokleslého plátku! 

Den šestnáctý. Beru máti mobil a sázím jedno srdíčko za druhým. Odpovídám frivolněji než by bylo zdrávo, což matku rozčílí, mobil mi odebere a všem pánům vyťuká omluvu, že tyhle kecy vyprodukovala její dcera. Za to jí opět sprdnu, že žádný normální chlap určitě nechce ženskou, za kterou mluví její dcera. 

Pak hodlám situaci zachránit, mámu blejsknu a přes její protesty fotku ihned posílám jejímu potenciálnímu amantovi... Dotyčný amant se už nikdy neozve. Jasně, určitě za to nestál takový floutek, co neocenil přirozené kouzlo mé matky! Ale matka to nesprávně vyhodnotí jako mé selhání.  

Den dvacátý. Máma absolvovala již několik marných schůzek na cyklostezce. Ach, ten pekelný koronavir, který mimo jiné zabil tajemné schůzky nad sklenkou vína. Máma také zapomíná, že minule jsem jí odradila nápadníka a důvěřivě mi půjčí svůj randící aparát. 

Úštěpačná, zlá dcera: “Panebože! Tvůj oblíbený film je Muž se železnou maskou? A něco sofistikovanějšího by nebylo?!” Matka se urazí. Dobře, jsem sofistikovaná dcera nesofistikované matky. Přístroj je mi odejmut. Tentokrát definitivně.

Matka omdlévá, nějaký chlap se ptá, zda by mu porodila dítě. Radím jí: “Řekni mu, že vám budu klidně každý den půjčovat svoje!” Těším se na pravidelné hlídání, jenže matka toho prorodinného mánka zcela nepochopitelně blokne.

Nyní už nepočítám dny, je to šumák, matka je stále single. Já jsem jí chtěla dohodit sympatického, krásného 26 letého schizofrenika, pak mého single kámoše, kterému je už dokonce 35 let, ale neklaplo to… Možná špatně odhadnutý věkový rozdíl.

Kdybyste měli zájem, tak vám ráda předám kontakt na svou milou maminku. Matka je krásná a sexy, štíhlá, jezdí na kole (do 25 kilometrů), nemá můj smysl pro humor (což pro suchary může být výhra), nečte a nekouká na intelektuální věci, ale zase vychovala skvělou ženu, která čte a kouká zásadně a pouze intelektuálně!