Pan František je šarmantní muž seniorského věku. Nezkazí žádnou legraci a tím pádem se těší velké oblibě přátel a rodinných příslušníků. Svůj život si užívá a zná recept na kdejaké trápení. Mnozí z nás by mu mohli optimistický přístup k životu závidět.
I stalo se, že chrup pana Františka žalostně volal po radikální úpravě. Vydal se za svou tehdy ošetřující zubní lékařkou. Paní doktorka navrhla určité možnosti, které se ale panu Františkovi vůbec nezamlouvaly. Netoužil po zubech na "jakési háčky", které by si vyndal a pak zase nasadil. To nebylo nic pro Františka. Paní doktorka tedy nabídla konzultaci u stomatochirurga, který by nabídl implantáty. Ale léčba by nebyla nikterak levná a o spoluúčasti pojišťovny by si mohl Frantík nechat zdát. Co teď? To by ale nebyl pan František, aby si nevěděl rady. Ještě nějakou chvíli vydržel s dosavadním neatraktivním chrupem. I náhoda tomu pomohla a pan František se dostal do péče další lékařky, u které se dohodl, že si nechá všechny zbývající zuby vytahat a nahradit komletní protézou. Paní doktorka se také snažila seč mohla vysvětlit panu Františkovi, že dnešní zubní medicina nabízí i jiná řešení. Ale se zabejčeným Františkem nebylo řeči. Tak mu vyšla paní doktorka vstříc. František se už nemohl dočkat nových náhradních dílů v dutině ústní.
"To bude život. Nic mne nebude bolet, večer hodím zuby do sklenky a tím to pro mne končí", snil pan František. Darem dostal od rodiny UV čisičku mimo jiné i na zubní protézu.
Přišel den "D" a pan František se doma zubil před zrcadlem s novou protézou. Nemohl se té výrazné změny nabažit. On se s protézou skamarádil hned. Ale protéza s ním - ó, to bylo těžší! U zubařky se zdálo, že vše pasuje. Doma po několika hodinách pan František zjistil, že jsou v puse místa, kde protéza tlačí. Asi dvakrát paní doktorku navštívil a problém vyřešili. Pak už pan František jednal sám. Doma měl dílničku pro kutily. Kdo bude ztrácet čas s lítáním po doktorech. Drobné úpravy si doma prostě udělal na protéze sám. Pomalu se učil i jíst s protézou. Takový oběd se prodloužil zhruba o půl hodiny. Nebylo tak jednoduché se za pomoci protézy naučit kousat. František se nevzdával. Co bylo ale překvapivé, bylo kýchání. V tu chvíli se protéza rozhodla, že opustí dutinu pana Františka prakticky kdekoliv. Tak se stalo, že se pan František - zručný zahradník nakláněl nad kompost. Jarní sluníčko jej osvítilo a vyprovokovalo kýchnutí. A kde se zubní protéza ocitla ? V kompostu, kde se vyhřívala kočka. Ta se podivila, co to vedle ní přistálo. Následovaly další zážitky.
Rozverná zubní protéza vyskočila opět při kýchání panu Františkovi z pusy a zakotvila v koupelně za pračkou. Vše dobře dopadlo, nijak se neponičila. František využil všemožných nabídek reklam, které nabízí zaručeně nejlepší fixátory zubních protéz. V reklamě se smáli senioři s blýskavou, krásnou protézou, kterou nezdolá snad ani zakousnutí do tvrdého pečiva. Prostě reklama. Výsledek byl žalostný a pan František si žádná "lepidla na zuby" už nepořídil. Podle něj - zbytečné vyhazování peněz.
Přes veškeré příhody s rozvernou zubní protézou je pan František rád, že ji má. Večer ji vypulíruje, uloží do nádobky z vodou a těší se, co se svou parťačkou zase další dny zažije. Umí brát i takové situace s humorem. Šťastný člověk!
