Jen si nemyslete. Moc dobře vím o čem mluvím. A taky k čemu vás nadpisem mého dnešního zamyšlení vybízím. Moje maličkost se plácá v této životní etapě už několik let. Procházka růžovou zahradou to tedy určitě není. Ale tragédie taky ne.
Zakladatel analytické psychologie, švýcarský lékař Karl Gustav Jung píše: "Čtyřicítka je věkem životního poledne, vrcholem kopce, na jehož úpatí se začíná zřetelně rýsovat silueta krematoria", ale naštěstí dodává: "Cílem zrání je nalézt smysl a potěšení v oné nadcházející poklidné části dne, prozářené sytými paprsky zapadajícího slunce, v tom uvolněném sestupujícím tempu."
To je nadělení! Ve čtyřiceti letech krematorium! Co máme vidět na úpatí, když je nám padesát a více? A odborníci nás nabádají k optimizmu, který by nám mohl pomoci úspěšně proplout krizí středního věku. Cha! Cha!
Jak poznáme, že procházíme krizí středního věku? Jednoduše. Prvním znamením je "občas" nějaký šedý vlas, který nám náš drahoušek s úšklebkem vytrhne z hlavy. " Jé, co to tady máš za šedinu?".Jen tak mezi řečí utrousí. Přitom velice dobře ví, padouch jeden, kdy a jak tnout do citlivého místa.
Rychle k šikovné kadeřnici. Problém je vyřešen. Přeliv nebo barva to jistí - a po šedinách ani vidu, ani slechu. Jak prosté! Ovšem šedinami to nekončí. /Optimizmus dostal facku/. Takové zrcadlo v předsíni je neúprosné. Tělo, kdysi krásné a žádoucí teď vypadá jako hruška. Jo jo, co bylo - bylo, už dávno není. Pro odvážné jsou zde posilovny, obstojně vybavené mučícími nástroji a ochotnými osobními trenéry. Ti nám mohou do žil vstříknout trošku té naděje. Něco v tom směru, "že už tam měli horší případy..."
Není tomu tak dávno. Jela jsem vlakem a přistoupili dva pánové jak z udělání ve středním věku. S jejich příchodem se do okolí rozlil "mírný pivní odér".
Pánové si začali povídat. A jeden muž ve středním věku položil otázku tomu druhému.
"Víš, co je krize středního věku?"
"Ne", zněla odpověď.
"Tak já ti to teda řeknu", byl ochoten předat moudrost tazatel.
Byla jsem samé ucho, ať se dozvím, co si o krizi středního věku myslí muži.
" Když ti penzi nedají, protože jsi na ni příliš mladý a ženské ti nedají, prože jsi pro ně příliš starý". A rozesmál se na celé kolo.
Možná je někdy lépe trošku odlehčit jinak dosti závažné téma. Ti pánové to vyřešili po svém.
Pokud procházíte krizí středního věku a třeba si nevíte rady, můžete se podívat na můj odkaz na http://eurodenik.cz/vztahy/krize-stredniho-veku.
