Když bolí duše.

Dana je mladá,  inteligentní  žena. Co asi takové "kočce" může chybět? No,  zájem chlapů určitě ne, napadlo by mnohé z nás. Ale pouze Dana ví, že úplně nejdůležitější je, být psychicky v pohodě. K čemu je fyzická krása, když bolí duše.

Dana se poprvé vdala, když jí bylo 25 let. Zprvu - tak jak to většinou bývá - bylo vše v pohodě. Občas nějaká ta slovní přestřelka, ale nic až tak neobvyklého. Dana si však  přála dítě. Manžel měl jinou představu. Rád sportoval a měl  rád  své soukromí. Dítě by jej narušilo. To bylo Romanovi jasné. A nehodlal ze svého pohodlí slevit. Nakonec oba mladí lidé dospěli k závěru, že v manželství nechtějí setrvat a rozvedli se. Dana se po několika měsících seznámila s pohledným mladým mužem. David byl svobodný a jezdil jako řidič kamiónu. Několik jízd absolvovali společně. Podívala se tak do zahraničí a byla s Davidem šťastná. A hle- stalo se to, že Dana otěhotněla. Davida zpráva zaskočila. Dana o přerušení těhotenství neuvažovala ani minutu. David o sňatku také ne. Dana tak porodila miminko jako svobodná matka. Ještě se s Davidem několikrát viděli. Pak se David rozhodl, že půjde za prací do zahraničí. Daně s dítětem pomáhali rodiče.

Dana velmi špatně nesla samotu. Hlavně o víkendu. Procházela se venku s dítětem a potkávala mladé páry. Libali se, vedli se za ruce. Někteří před sebou hrdě tlačili kočárek. Šťastné a úplné rodiny. Dana, která léta toužila po rodině, kráčela se svým synem sama. Její sebevědomí začalo trpět. Dostavovaly se výčitky, že vše dělá špatně a je jen její chybou, že je sama. Přání - najít si konečně TOHO PRAVÉHO - bylo veliké.

V sousedství bydlel mladý muž. Danu znal od útlého dětství. Jemu samému se nevydařilo manželství  a tím pádem byl jaksi "volný". I začal se Daně dvořit. Rodičům Dany se dvoření pranic nelíbilo, ale nebylo v jejich moci situaci jaksi zastavit. A tak se do života Dany dostal další partner - Libor. Po několika měsících začali spolu žít a poté uzavřeli sňatek. A narodila se jim krásná holčička. Co by mohlo chybět ke štěstí? Vůbec nic. Ale vše se začalo vyvíjet jinak.

Libor začal mít zdravotní problémy. Nic se nedalo dělat, byl nucen navštívit ordinaci odborného lékaře. A závěr byl jasný! Mladý muž byl nakažen pohlavní chorobou. Následovaly testy celé rodiny, dětí nevyjímaje. Dana byla šokována.V době, kdy byla těhotná, byl jí manžel nevěrný . To byla další facka, kterou jí život uštědřil.  Manžel nebyl schopen kloudného vysvětlení. Dana o něj nestála. Psychické trauma si začalo pomalu vybírat svou daň.

V těžkém období Danina života ji podporovala původní rodina. Dana začala mít velké psychické problémy. Už si sama neuměla pomoci. Bylo nutné, aby co nejdříve oslovila lékaře- psychiatra. Ten spolu s Danou začal pomalu pracovat na úzdravě její těžce poraněné duše.

Danu čeká ještě velmi dlouhá cesta, aby se zase začala těšit se života. Vždyť má pro koho žít. Miluje nadevše své dvě krásné děti. A to není  málo. Bude nutné udělat v jejím životě dost změn. Lékař jí může v terapiích nastínit cestu, ale změny musí udělat ona sama. Takže mnoho, mnoho práce před ní.

Své dnešní zamyšlení bych ukončila takto:

"Bolest je dočasná. Může trvat minutu, hodinu, den či rok,

ale nakonec ustoupí a na její místo přijde něco jiného." /Lance Armstrong/

Přeji všem krásné, slunečné podzimní dny.