Rok 2014 téměř za námi. Co všechno se událo?

Rok 2014 byl v mnoha věcech zlomový. Krize na Ukrajině, masivní postup Islámského státu v Sýrii a Iráku nebo trojvolby na naší domácí scéně. 

7 276 000 000 lidí tvoří jednu velkou populaci, zvanou Světovou populaci. Rozděleni na světadíly, státy, kraje, města a vesnice. My všichni tvoříme, pro nás doposud nejúžasnější žijící organismy ve Vesmíru. V roce 2014 se událo hodně věcí, které nemálo lidí ovlivnilo, nebo ovlivní. Sankce, války nebo třeba jen volby do našeho města. Rozeberme si tedy tři nejdůležitější (podle mého názoru) události v našem světě, zvu Vás!

1. Islámský stát

Postup této teroristické organizace děsí asi většinu z nás. Na otázku, proč jsou tito radikálové na takovém vzestupu je pozdě, protože to nijak neovlivníme. Naší největší starostí může být odhodlanost těchto bojovníků ukořistit krom centra Peršanů Sýrie nebo polorozpadlého Iráku také Evropu.

Německý válečný novinář Jürgen Todenhöfer dostal možnost být  celých 10 dní v nitru Islámského státu, kde mohl sledovat organizovanost a systém vlády této organizace. Nejen mě přinesly jeho poznatky mraz na zádech

"Islámský stát je mnohem silnější než si myslíme" dodal a zároveň poznamenal, že v současné době vládne tato, dnes už bývalá odnož Al Káidy většímu území než je samotná Velká Británie. 

 „Jestli 150, nebo 500 miliónů, nám je to jedno. Zabijeme je všechny” pronesl na kameru jeden z mladých bojovníků, na kterém byla znát jeho odhodlanost získat vládu i nad ostatními územními celky. 

Jürgen Todenhöfer zároveň dodal, že je třeba poznat oba dva znepřátelené tábory. Tak, jako dělal rozhovor se Syrským prezidentem Bašárem Asadem nebo Talibanem, rozhodl se vniknout i do IS. Podle jeho slov měl strach, jelikož je jako novinář skvělá potencionální kořist. Na místě ho ale překvapila vlídnost bojovníků. A myslím, že právě toto islamisté chtěli. Pomocí toho chtěli opět nahnat nám všem strach a ukázat, že jsou odhodlaní bojovat ve svaté válce, džihádu. 

Německý novinář zároveň poznamenal, že je třeba větší organizovaný útok na pozice Islámského státu. A jsou to naprosto pravdivá slova. Vzdušné nálety se sice mohou zdát jako účinné, nejsou však zničující pro celou organizaci. Proto také poznamenal, že strany tzv. koalice (země útočící na pozice IS) by měly být za jedno i s Bašarem Asadem, například. 

2. Ukrajinská krize

Tato krize začala už v roce 2013, avšak děje v roce 2014 nenechaly nikoho v klidném rozpoložení. Nikdo nečekal v tak velký rozkol mezi Ruskem a Spojenými Státy. Ukrajinská krize nám ukázala to, jak je snadné vyvolat celosvětové nepohodnutí a vznik ekonomických sankcí. Krize začala překvapivým nepodepsáním asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou Unií. Tímto rozhodnutím se daly do pohybu věci, které narušily bezpečnost i našich domovů. Nebylo tajemstvím, že tehdejší ukrajinský prezident Janukovič měl sympatie k Rusku a prezidentovi Vladimíru Putinovi. Část obyvatelstva Ukrajiny "pro" členství do Evropské Unie, ta další část obyvatelstva (především původně Ruská) zase "proti" členství v Evropské Unii a naopak "pro" sblížení s Ruskem. Toto rozdělení přerostlo v občanskou válku a v konflikt, ve kterém bezesporu hraje roli také Rusko. Dnes, v tento den a tuto hodinu mi nikdo nerozmluví fakt, že na Ukrajině se nachází Ruská (chytře však neoznačená) armáda. Zmíňky o přítomnosti Ruské armády na Ukrajině se množí a hodně z nich, po prozkoumání všech okolností mluví pravdivě. Rusky mluvící bojovníci, kteří jsou profesionálně vycvičeni k boji.

Matky ruských vojáků, které říkají, že jim jejich syny převezly na území Ukrajiny (aniž by o tom samotní vojáci věděli). Dnes se tyto matky spojily a tvoří skupinu, která dožaduje, aby jejich synové byli nalezeni a převezeni zpátky domů. Vojáci jim v dopisu psali, že nevědí kam je kamióny převezly. 

Využil jsem také mé velmi dobré a upřímné známosti s mým kamarádem, který žil na Ukrajině a část jeho rodiny se v ní nachází. Myslím si, že právě on může vědět, jak se některé věci mají. Proto jsem se ho zeptal na dvě otázky

Jak se díváš jako mladý občan Ukrajiny na to, co se v současné době ve tvé vlasti děje?

"Podlě mě je to něco opravdu dlouho neslýchaného. Myslím si, že to co dělá Putin Ukraině, konkrétně Krym a Doněcko, by mělo být zatrhnuto. Mám zvláštní pocit, že Putina posednul napoleonský syndrom a že Ukrainou to má teprve začít."

Které věci tě na tomto konfliktu zaráží nejvíc? 

"Kvůli momentálně dějicím se věcem trpí hlavně mladí lidé. Proč? Protože jsou vláčeni proti své vůli do potyček, ve kterých mohou ztratit život. Další věcí, co mě zaráží, je jak všechny strany Evropské Unie "poskytují" pomoc a přitom sotva co se objeví kamióny s potravinami a léky na Ukrainských hranicích jsou vyrabovány a i přesto se bere "zásilka za doručenou."

Rok 2015 tedy bude zřejmě klíčový v tomto konfliktu a bude rokem, který rozhodne o dalším směřování Ukrajiny. V rámci světového míru si určitě všichni přejeme, aby toto prolévání krve skončilo. Bohužel, nelze však lusknout prsty a mít věc za hotovou, je třeba mezinárodního dialogu a nějakých závěrů. 

3. Domácí volby do Evropské unie, Senátu a zastupitelstev měst a obcí

A teď něco z domácí scény. Rok 2014 byl pro naši republiku také výraznou obměnou v politické sféře. Pravicové strany utrpěly bezesporu porážku. Naopak na vzestupu se objevila současné vládní hnutí ANO. ANO si získalo sympatie voličů ve většině krajských městech, včetně toho mého, Ostravy. Současný trend, který koluje i jinými státy v EU se tedy ujal i u nás. A to sice vstup podnikavých lidí (především podnikatelů) na vysoká veřejnosprávní místa. Je to možný risk, ale stejně jako možný risk to je také možný úspěch. Je moc brzo na to, abychom hodnotili práci zastupitelů. 

Senát je v očích obyvatel České republiky brán jako bezvýznamný. A paradoxem je, že jeho hlavní úkol je velmi důležitý. Senát je kontrolní orgán, který kontroluje zákony z Poslanecké sněmovny. Až poté mohou putovat dál ke schválení na hrad. Možnou příčinou může být to, že média neinformují o Senátu tak intenzivně jako o Poslanecké sněmovně. Volby do senátu tedy v počtu získaných senátorů vyhrála ČSSD, která ukořistila 10 senátorských křesel. Nově vládnoucí subjekt, ANO, získalo 4 křesla. Strana Zelených se v těchto volbách spojila s křesťanskými demokraty. Ti získali 3 křesla. Jedna třetina senátu je tedy obměněna. 

Evropské volby skončili jako ukazatel toho, jak moc bereme tuto Unii vážně. Volební účast 18,20 % mluví za vše. Přesto tyto volby skončily úspěchem pro TOP 09 a Svobodných. TOP 09, ANO a ČSSD získali shodně po 4 křeslech, komunistická strana a KDU-ČSL shodně po 3 křeslech. ODS získala 2 křesla a strana Svobodných 1 křeslo. I přes pomyslné zařazení Svobodných na poslední příčku je právě jejich zisk tím nejpřekvapivějším. I proto vejde rok 2014 do českých dějin. 

Islámský stát, Ukrajinská krize a volby. To jsou podle mého názoru tři události, které nejvíce ovlivňují svět a naši republiku. Věřím, že i přes veškeré zlo, které existuje na našem světě se dokážeme jako společnost spojit a být silní, úspěšní a nebojácní. 

Zároveň bych chtěl všem popřát šťastný vstup do Nového roku, zdraví v celém roce a co největšího úspěchu, po kterém toužíte/toužíme.