Hrozba jménem Islámský stát

Postup Islámského státu napříč Irákem a Sýrií znepokojuje nemálo lidí. Krutost, kterou se vyznačují bojovníci této organizace je bezmezná. A mezinárodní snaha o boj proti této organizaci je nutná. 

„Válka je pokračování politiky pouze jinými prostředky.“   

Carl von Clausewitz

Politika Islámského státu je jednoduchá. Je postavená na respektu a strachu, který si získávají díky své krutosti a nemilosrdcenství. Denně nás obklopují zprávy o únosech, ublíženích na zdraví nebo zabití. Ovšem zprávy o způsobech a chování Islámského státu zaráží většinu z nás. A v nejednom z nás vzbuzuje strach z toho, co se na Blízkém Východě vlastně odehrává. Džihád, jak tomu říkají muslimové je v překladu svatá válka proti nevěřícím. Muslimové to chápou jako povinnost bránit Islám a usilovat o jeho rozšíření ve světě. A právě toto mě děsí. Džihádisté bojující v Sýrii a Iráku jsou evidentně přesvědčeni o tom, že se naskytla možnost utvořit chalífát (státní útvar vedený muslimy).

Dnes v Sýrii nepanuje občanská válka způsobená tzv. Arabským jarem. Dnes je to bojiště, kde se střetává hned několik skupin. Ze začátku proti sobě bojovaly dva tábory. Syrská armáda, věrná armáda Bašára Asada a syrská opoziční koalice, tedy koalice bojující proti režimu Bašára Asada. Postupně se ale do Sýrie dostali ti, kteří vycítili možnost "urvat si své sousto" a využít naprostého chaosu, který v Sýrii panuje. Islámský stát (tedy ještě Islámský stát v Iráku a Levantě) vpadnul do bojiště a postavil se proti všem, kteří kladli odpor. A bylo jedno, jestli šlo o Syrskou armádu nebo opoziční koalici. Z občanské války tedy přerostl jakýsi zárodek mezinárodní hrozby. Baštou Islámského státu se stalo hned několik velkých Syrských měst. Aleppo, Rakká, na krátkou chvíli i strategické město Kobani, které leží přímo u hranice s Tureckem. Všechna tato města jsou dnes v dezolátním stavu. Krutost IS donutila některé bojovníky opoziční koalice "dezertovat" a přidat se na stranu armády Bašára Asada.  A počet obětí? Téměř 130 tisíc lidí. A více než jedna třetina z této částky byli civilisté. 

Mnozí teoretici tvrdí, že Spojené státy nesou vinu dnešního rozmachu Islámského státu napříč Sýrií a Irákem. Osobně si to nemyslím. Mám za to, že tato eskalace byla otázkou času. Otázkou vhodné příležitosti a možnosti využít státních převratů. Stejně jako pro Evropu je i pro Spojené státy velkou hrozbou to, co se děje. Hrozbou jak bezpečnostní, tak možná i existenční. 

Nejen v Sýrii, ale i v Iráku začala zuřit válka vyvolaná Islámským státem. Vzhledem k rychlosti postupu v Sýrii to zřejmě byl očekávaný vývoj celé situace. 

4. ledna 2014 oznámila tato organizace dobytí Iráckého města Fallúdža. To je další strategické město, které již bylo mimo jiné dějištěm bojů během Americké okupace Iráku v roce 2003. Několik dní na to bylo dobyto hlavní město provincie Anbár, Ramádí. Což znamená, že rázem měl Islámský stát pod kontrolou hned 1/3 iráckého území. V tu chvíli bylo jasné, že jde do tuhého. Přesto ale Spojené státy nechtějí zasahovat do vnitřních bojů v Iráku a stále si stojí za svou taktikou. Vycvičit vyslanými bojovými poradci iráckou armádu tak, aby byla co nejlepší v boji. Tuto ideu si drží Spojené státy i dnes. 

A proč je Islámský stát tak dobře zásobovaný svými bojovníky? Výhodou je asi komunikace. Podle toho, co jsem zachytil se snaží o jakousi mediální image, která je postavená na zmiňovaném strachu. Mobilizují pomocí sociálních sítí bojovníky z celého světa. Nejvíce jich z Evropy odcestovalo "vést džihád" z Británie a Německa. 

Dalším strašákem jsou popravy. Popravy nevinných lidí, kteří přijeli z většiny případů humanitárně pomáhat. Jde především o občany států, které vedou proti IS nálety na strategická místa. Jako msty za nálety zvolili tito radikálové natáčení poprav, které poté rozesílají do světa a vládám daných obětí. Ještě před krutým činem musejí oběti říct, že za jejich popravu může právě jejich vláda. 

James Foley (USA, novinář), Alan Henning (USA, humanitární pracovník), Peter Kassig (USA, doborovlník v medicíně), David Heines (Velká Británie, humanitární pracovník), Steven Sotloff (USA - Izrael, novinář na volné noze). 

Sociální sítě jsou v dnešní době nejsilnější médium. A radikálové z Islámského státu si to uvědomují a vědí, jak docílit strachu. Během těchto bojů, které trvají zhruba rok se zároveň stala tato organizace nejbohatší teroristickou orgainzací na světě. Díky obsazení ropných polí si denně příjdou na mnohamiliónové zisky. I to je bohužel smutnou realitou. Právě na tyto oblasti se chtějí soustředit strategické nálety. Nejvíc jich logicky podniky Spojené státy, takřka 1800 cílených náletů. Dalších 200 náletů podnikli Evropané nebo Arabští spojenci. Jde především o Francii nebo Británii. V koalici jsou ale i Dánové, Nizozemci nebo Belgičané. Pentagon stály tyto nálety už 1,1 miliardy dolarů. 

Výcvik všech džihádistů probíhá ve výcvikových táborech. 

Islámský stát je v současné době v defenzivním postavením, jelikož se mezinárodní společenství "zformovalo" a podniká nálety na udržení pozic. Nezbývá, než pevně doufat v to, že džihád nebude nikdy spjat s našim kontinentem a bude mu jednoho krásného dne konec.