Jak jsem si domluvil nové zaměstnání
Byla zima roku 1989, slavnostní nálada zářila všude kolem nás. Z každého dýchala ta nová uvolněná až slavnostní atmosféra a trikolóru jsme viděli snad všude. I já jsem ji měl viditelně připnutou na klopě svého obnošeného hopsafráčku. Tehdy jsem dojížděl do práce z 30 km vzdálené vesnice a pak ještě dál za město autobusem. Do města jsem přijel na hlavní nádraží a bylo potřeba se celkem rychle dostat na smluvené místo, odkud mi jel dál firemní autobus. Jinak, než tramvají to nešlo…
„Za ty dvě zastávky přeci nebudu platit a v pět ráno i revizor spí,“ říkám si. Ouha, nespal…
Ale měl jsem to vychytané, stál jsem u prostředního značkovače s lístkem v ruce, a když jsem zaslechl známé „revize jízdenek“, urychleně jsem si cvaknul a dělal spícího brouka. Samozřejmě, že sluchu pana revizora, postaršího vousatého muže v šedém, těžkém zimáku, moje cvaknutí jízdenky neušlo a začal se ke mně hnát napříč přeplněnou tramvají se slovy, to již neplatí, to je značení při kontrole.
Ale já byl mladý, omámen zvláštní touhou po dobrodružství, k tomu ta trikolóra na mé klopě…no vzdát jsem se bez boje rozhodně nechtěl a stál jsem si na svém, že mám označeno. Pan kontrolor se rozčiloval, vztekal, hopsal jako „malej čertík“, jízdenku mi vyrval z ruky a vztekle roztrhal, ale já stál pořád na svém a na zastávce vystoupil, zamával mu a popřál pěkného dne. Málem ho trefilo…
No a za necelý rok jsem byl jeho nový spolupracovník. Cesty osudu jsou fakt nevyzpytatelné…
Když jsem jednoho krásného letního dne zaklepal na dveře vedoucího přepravní kontroly, netušil jsem, do čeho lezu. A to jsem byl mladý, ctižádostivý, za sebou kariéru folkového muzikanta, svět mi ležel u nohou a nic mě nemohlo překvapit… Jak hluboce jsem se tehdy mýlil. Mohlo. A jak. Tak třeba Baltazar a Preclík. Na ty dva nikdy nezapomenu. Byl jsem jim přidělen na zácvik. Povím vám, zlatá vojna. Ale nepředbíhejme a pěkně popořadě…
Staré oprýskané dveře, které neviděly nový nátěr již hodně dlouho, byly zavřené. Kolem klid protínal jen tikot hodin nad nimi. Tak jdeme do toho, říkám si a klepu.
„Dále,“ ozve se hluboký, mužský hlas.
Odhodlaně beru za kliku a otevírám. Muž v kanceláři lehce pokynul hlavou a se zájmem si mě prohlížel.
„Kubásek jméno mé, Kubásek Martin, pane vedoucí, tak jsem tady, jak jsme se domluvili,“ vysoukal jsem ze sebe a v duchu odhadoval svého nového potencionálního vedoucího.
„Sojka… těší mě,“ jeho stisk byl rychlý a pevný, “posaďte se, pane Kubásek… poslouchám Vás,“ při těch slovech, sedaje do svého pohodlného křesla, mi gestem ukázal místo naproti. Poděkoval jsem a zabořil se hluboko do toho nejprosezenějšího ušáku co znám.
„Jak z toho vylezu, to ví snad bůh,“ pomyslel jsem si a začal vyprávět svůj příběh… Domluvili jsme se rychle.
„Tak pane Kubásek, Vy se ostříháte a já Vás beru,“ s úsměvem pronesl vedoucí.
Blesklo mi hlavou, že jsem ještě nesundal delší vlasy, co by image folkového řádění a přitakal jsem.
„Ok, platí, takže prvního jsem tu.“
Můj nový vedoucí hbitě vyskočil a s netajenou škodolibostí pozoroval, jak se drápu ze svého ušáku ven.
Tu radost mu neudělám, blesklo mi hlavou a začal jsem provádět na křesle excelentní gymnastiku, za kterou by se nestyděl kdejaký vrcholový sportovec.
Ke cti vedoucího bylo, že zachoval vážnou tvář, ke cti mé, že jsem zvítězil a z toho monstra vylezl.
Potůčky potu se mi na zádech slívaly v jednu divokou řeku, a tak jsem byl rád, že najednou stojím na ulici a dýchám svěží, čerstvý vzduch.
Byl konec krásného léta roku 1990. Právě jsem si domluvil své nové zaměstnání…
No jo, je už to dávno. Jdu si raději uvařit čaj a vzít paralen. Mám tu rozečtenou dobrou knihu o vázání mušek, tak si chvilku počtu. Je to naprosto uklidňující záležitost, a pokud mi bude líp, tak i nějakou tu mušku uvážu…
No, a vy? Mějte se sluníčkově. Ať se vám vše podaří.
Tak třeba zase v neděli…
Vladimír
Vladimír Dyk
Noční
Poodhalím vám zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání, co znám... Ano, řeč je o revizorech.
Vladimír Dyk
Premiér
Poodhalím vám zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání, co znám... Ano, řeč je o revizorech.
Vladimír Dyk
Manžel
Poodhalím vám zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání, co znám... Ano, řeč je o revizorech.
Vladimír Dyk
Jak jsem si domluvil nové zaměstnání
Poodhalím vám zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání, co znám... Ano, řeč je o revizorech.
Vladimír Dyk
Úvod
Poodhalím vám zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání, co znám... Ano, řeč je o revizorech.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
ANALÝZA: Válka mezi světem a Izraelem? Proč se po něm šlape a žádají sankce
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Od Izraele se v probíhajícím konfliktu s Hamásem část světa odvrací. Například zpravodajka OSN...
Byli jsme jen kořist. Získali mě přes nejistoty, vypráví exčlenka Sinčchondži
Premium Před křesťanskou sektou Sinčchondži varují odborníci napříč celou republikou. Jak je možné, že...
Jedoucí auto zasáhl na Plzeňsku blesk, na místo museli přijet hasiči
Málo vídaná situace se v sobotu odpoledne udála na Plzeňsku mezi obcemi Kožlany a Kralovicemi. V...
Potvrzeno, francouzští vojáci povedou výcvik na Ukrajině. Mají dorazit i F-16
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující...
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 661x
www.vladimirdyk.cz
Lovci lidí