Nezdwořácky: U moře v Řecku nepadaj facky! 8(8) /Dobrák a dobračka/

Nezájem o politické blamáže. V zimě se vzpomíná hezky na pláže. Drobné zážitky, kresby i koláže... :-)

Dobrák a dobračka
Téměř klimbáme na balkónu přímořského penzionu, užívajíc si polední siesty. Zrovna jsem snad četl o Sirénách a Odysseovi. A siréně obdobné zaječení ze dvora přerušilo naši pohodu, následovano hlasitým řeckým lamentováním. Načež jsme zahlédli běžící a za hlavu se popadající, jindy vlídně usměvavou, paní domácí. Tu ochotnou, tolerantní a o svůj útulný, hojně květinami vyzdobený penzionek, pečující majitelku?! U večeře se pídíme u spolustrávníků, zda netuší, co ji mohlo tak vyvést z míry? „To byla moje práce,“ přiznává vyšší prošedivělý sympaťák. „Venkovní lavor, jak si nad ním oplachujeme nohy, abychom nenosili písek z pláže dovnitř, byl již plný. A já tu vodu v dobré víře nalil do řady květináčů před vchodem. Nedošlo mi, že do lavoru se smývá i zaschlá mořská sůl!“

Splněný sen

Na palubě letadla při návratu, volila moje žena u nabídky nápojů, červené moravské. Asi to byla opravdu výjimka, že letušce při jeho nalévání, nějaké ty kapky odlétly. Omlouvala se a dušovala, že se jí to za čtyři roky služby ještě nestalo. Což o to, ale manželčina halenka z kompletu – jehož nákup před dovolenou by vydal na další povídečku, připomínala puntíkovanou hrací kostku. A tak již v zadním prostoru personálu, následovala osvědčená metoda, namočení skvrn a jejich posypání solí. Mojí polosvlečenou cestovatelku tam při vyplňování pojistné smlouvy vydatně napojili vínem a s plechovkou plzeňského nezapomněli ani na mě.

Zatímco poskvrněný oděv se podroboval očistné proceduře, moji choť oblékli do náhradní stejnokrojové blůzy. A takto ošacena, jak opravdická letuška, se vracela vedle mě na sedadlo. Převlek ovšem neunikl pozornosti všímavých turistů, s kterými jsme se seznámili o dovolené. Pokřikovali všelijaké požadavky a objednávky a při všeobecném veselí došlo i na fotografování. Tu si to uličkou našeho boeingu zepředu přimašíroval přísně se tvářící pasažér v kravatě a něco na mojí uniformované polovičce dožadoval. Evidentně ji zmátl. Nevěděla, zda je to dobře hraný žert a má ho muži vrátit. Naštěstí to vyhodnotila správně, nezpůsobila faux pax, odkazujíc ho k palubní stevardce. Elegán z toho vůbec nebyl dezorientován, žádný zádrhel nepostřehl. Přesto, že se zasvěcení okolo sedící, sledujíce jeho vážnost, nepokrytě za břicho popadali.

Halenka po dalším přeprání -  už doma, byla jak nová. Ale díky ní má moje Miloslava foto, kterým se ráda chlubí. Nejen pro to, že si kdysi přála být letuškou. Spíše, pro chválu – prý na snímku vypadá jak z reklamy aerolinek!

Máte radši kreslené či foto vtipy? A nepropásli jste "staré" příspěvky, třeba "Hasiče totálně v rejži"? :-)