Nezdwořácky: U moře v Řecku nepadaj facky! 1(8) /Uši/

Nezájem o politické blamáže. V zimě se vzpomíná hezky na pláže. Drobné zážitky, kresby i koláže... :-)

Uši

Dominantou oblasti nad naším krétským městečkem byl vysoký skalnatý kopec, z jehož „hlavy“ trčely dvě kovové konstrukce. Sličná delegátka Alena nás informovala, že to jsou torza radarů americké armády, která je opustila v devadesátých letech a místní je nazývají výstižně „Uši“. Kdo má kondičku, může tam po silničce vylézt. My dva blázni, já a moje žínka, vyrazili hned další den po snídani. Minuli poslední domky a mezi olivovými háji přišli k úpatí hory. Zde bylo ještě stavení a ohrady s ovcemi a kozami. Prašná komunikace stoupala stále prudčeji a před ostrou zatáčkou trčel poslední keř. V jeho stínu jsme si chvíli odpočinuli a pak již následoval táhlý strmý trhák po betonové trase, s vodorovnými žlábky, aby tam vojenská technika vůbec vyjela.

Náhorní planina skrývala řadu chátrajících staveb se všudypřítomnými kozími bobky. Kostry radarů působily impozantně, stejně jako rozhled na moře, městečko i vzdálenou nazlátlou krajinu, posetou kopečky s drobnými keříky či olivovníky, ničím nepřipomínající tu českou. Sestup, již v intenzivním slunci byl únavný, i když odlehčený vypitou zásobou vody z batůžku. No zkrátka byli jsme zdrchaní, chtělo to přímo k moři, osvěžit se koupelí. Jenže asfaltka míří do obrovského rekreačního areálu pro movitější německou a britskou klientelu. Vracet se? Zkusíme projít. V pompézní kýčovité bráně postává strážný. S někým se baví, využijeme toho. „Musíme působit suverénně,“ syknu důležitě na ženu. „Guten Tag,“ tiše ledabyle prohodím a nevědomky zrychlím chůzi. „Jste odsud?“ slyšíme německy už krok za strážným. „Ja,“ zkouším. „Kartu!“, prohlédl naši fintu. Pokrčím rameny, on také a rukou naznačí, téměř nezúčastněně, kudy to můžeme obejít. Vpravo kolem plotů a pláží pod komplexem.

V autokaru pak, při výletu, se osazenstva, jen tak mezi řečí, delegátka Alena zeptala: „Byl jste někdo na Uších?“ Překvapivě nejsme jediní. Ruce zvedá i mladičký pár. „Ten betonový sráz dal pěkně zabrat, co?“ navazuji kontakt. „Trochu jo,“ zní lakonická odpověď, „ale co můžete čekat od auta z půjčovny?!“

 Máte radši kreslené či foto vtipy? A nepropásli jste "staré" příspěvky? :-)