Čunek se v TV rozpovídal o gaunerech

Jsou televizní stanice, které nesleduji, nebo jen velmi sporadicky a se sebezapřením. Existují televizní pořady, na něž se dívám jen po dlouhém přemlouvání sebe sama. Do obou těchto kategorií patří TV s pěticípou hvězdou v logu.

Na hodně dlouhou dobu naposledy, protože nikdy neříkám nikdy, se tak stalo na Josefa. Ogaři, promiňte, to nemá s vaším jménem žádnou spojitost. Hostem pořadu moderovaného majitelem zmíněné stanice byl senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Musel jsem se fakt celé odpoledne přemlouvat a sbírat odvahu, ale zejména obyčejná lidská zvědavost nakonec zvítězila.

Usedl jsem tedy před obrazovku a… Musím hned na úvod napsat, že Jiří Čunek nezklamal. Podporován moderátorovými lichotkami dal opět vyniknout své sebestřednosti, své namyšlenosti a pocitu, že největším odborníkem na všechno je právě on, chlapec ze Zlína.

Netvrdím, že všechno, co Jiří Čunek řekl, bylo špatně. S některými výroky bych dokonce i souhlasil. Ale to bych nesměl vědět, že jejich autorem je právě exstarosta Vsetína. První, kdo v naší domácnosti sledování Čunkovy televizní rozprávkové sólojízdy (kromě moderátora s ním nikdo jiný ve studiu nebyl, a tak přímá oponentura chyběla) vzdal, byla naše desetiletá kočička Rozárka. Nejdříve se na mě podívala všeříkajícím a hlavně vyčítavým pohledem, z něhož byla patrná výtka, pak směrem ke mně něco dost ostrým hlasem zamňoukala, seskočila mně z klína a odkráčela z dosahu obrazu i zvuku televize.

Stalo se tak v okamžiku, kdy Jiří Čunek přesvědčoval moderátora o tom, v jak skvělé kondici jsou nemocnice zřizované Zlínským krajem a že v podstatě jediným špitálem, kde se především zdravotním sestrám a jejich odborové organizaci něco nelíbí je Krajská nemocnice Tomáše Bati. Všude jinde, alespoň já jsem tomu tak porozuměl, panuje klid a pořádek.

Nemohu mluvit, a ani v rámci objektivity nechci mluvit o situaci v nemocnicích v Kroměříži a v Uherském Hradišti. Ale tvrdit něco takového nejen u zdravotních sester, ale i mnohých lékařů a hlavně pacientů v případě nemocnice ve Vsetíně (viz blog: Quo vadis, vsetínská nemocnice?)…

Buď Jiří Čunek, který se také, a ne poprvé, v případě zmiňovaného TV pořadu holedbal tím, že je to on, kdo je odpovědný za zdravotnictví, respektive nemocnice v kraji, nemá správné informace, nebo si spletl skutečnost s jeho rádoby vizemi, a nebo, v tom nejhorším případě, vědomě nemluvil pravdu.

Mimochodem, ani se nedivím, že Rozárka odmítala dál tuto frašku sledovat. Zřejmě její kočičí intuice měla navrch.

Na konci tohoto bloku takzvaného diskusního večera TV s pěticípou hvězdou v logu s již několikrát jmenovaným senátorem a hejtmanem jsem však i já začal velmi vážně uvažovat o tom, že v zájmu alespoň zachování do té chvíle jen mírně zvýšené úrovně krevního tlaku (trpím hypertenzí) vystavím Čunkovu televiznímu monologu stopku.

Když tu najednou začal Jiří Čunek mluvit o grázlech. A to jsem zpozorněl a moje zdraví muselo jít takzvaně stranou.

V souvislosti s takzvanou aférou Faltýnek a současným stavem Parlamentu ČR se Čunek rozpomněl na svá ministerská léta a mimo jiné před televizními kamerami řekl: „Tam seděli ti grázlové různí, že, kteří toho nakradli a udělali spoustu či podepsali spoustu různých zakázek, a ti úplně nejraději se do toho pouštěli, protože říkali, když se mluví o někom jiném, ne o nás, tak je to dobře…“

Nechci hodnotit Čunkovu minulost. Jak sám v pořadu řekl, mnohé z těch věcí, které se jeho dotýkaly, jsou už vousaté a tedy promlčeny. Nicméně, jím použité slovo grázl vyvolalo na mé tváři úsměv. Takový ten tragický. A spolu s ním se mně vybavily vzpomínky na počátky a současnost takzvaného Čunkabaráku před vlakovým nádražím ve Vsetíně a investice desítek milionů korun města do stavby soukromého subjektu. Nebo se mně dostalo připomenutí toho, jak byl do starostovského křesla poprvé posazen Jiří Růžička (viz blog: Čunkova sebestřednost nezná mezí) a v neposlední řadě také dění kolem Čunkem vymyšlené a prosazované nové krajské nemocnice, o níž mluví Čunek jako o hotové věci přesto, že požehnání od zastupitelů kraje nemá.

Možné najít by bylo i další ukázky gaunerství, jak Jiří Čunek sám a zcela správně, nazval kupříkladu podivné smlouvy na to či ono. Ale zřejmě se o gaunerství dá mluvit pouze tehdy, jedná-li se o někoho jiného, než o Čunka samotného.

V této souvislosti se vrátím k zamýšlené stavbě nové nemocnice a s tím souvisejícími výkupy nebo jinými způsoby získání pozemků. Pro potřebu stavby nemocnice v Malenovicích je nutné mimo jiné získat také pozemek o výměře přes 18.000 m2. Jde podle informací o pozemku z katastrálního území Malenovice u Zlína o ornou půdu (!), která je ve vlastnictví Římsko-katolické farnosti Zlín-Malenovice. Navíc se v tomto případě nemluví o vykoupení pozemku, ale o jeho pronájmu, což bude pro jeho vlastníka mnohem výhodnější.

Dost podivné! Zejména když uvážíme, jaké jsou vazby Jiřího Čunka na církev a vezmeme-li v úvahu skutečnost, že jeho starší bratr je významným církevním hodnostářem.

Pokud nebudou tyto záhady, o nichž se zatím moc nemluví a nepíše, věrohodně vysvětleny a objasněny, pak i v tomto případě se dá už nyní hovořit o gaunerství!

Kdo je pod ním, je-li tomu tak, podepsán je nabíledni.