Třesky plesky je lepší, než metelescu blescu

Je to totiž ryze české. Žádná rumunština či estonština tlačená z Bruselu. Heuréka! Hlavu vzhůru! Máme nový slogan. Brusel nám nebude nic diktovat. Ani Berlín, ani Moskva, ani Washington. Objevil jsem řešení. Místo „metelescu blescu“ dávám paní Bobošíkové svolení bezplatně používat slogan „třesky plesky“. Hymnu tohoto hnutí, které bojuje proti zlu a pomáhá slabším, bych doporučoval mírně upravit. Například špatně by neznělo „třesky plesky hlavně česky“. Však pana Úlehlu něco napadne, a až ho zase políbí básnická múza, může toto téma rozvinout do úplné dokonalosti.

Za svůj dar nic nežádám, abych nebyl nazván děsivou postavou. A je to velký dar. Posuďte sami. Veškerá autorská práva na „třesky plesky“ mám podchycena Průmyslovým vzorem, Užitným vzorem a vlastním veškeré ochranné známky. Na Úřadu průmyslového vlastnictví leží mraky patentů chránících tento slogan ve všech státech světa. Bez mého souhlasu nelze používat ani překlad tohoto úderného hesla. V žádném jazyce. Je to velký vynález. Pro hnutí „Hlavu vzhůru!“ to bude mít stejný dopad jako vynález kola pro lidskou civilizaci. A toto vše dostanou ode mě darem!

 Ty patenty jsou celosvětové, takže platí i pro Afriku. Z Vojenského zpravodajství mám od agenta „Krtečka“ řízeného „Čachtickou paní“ zatím neověřenou zprávu, že v Demokratické Republice Pobřeží Slonoviny (DRPS) došlo k pokusu o převrat. Šlo o puč, za nímž stál právě boj o autorská práva na slogan „třesky plesky“ a z toho plynoucí lukrativní autorské poplatky. Demokraticky zvolený prezident Odeso ale puč zvládl a ze své prezidentské chatrče v hlavním městě Swahili vydal prohlášení, že situace je již stabilizovaná. Za vším jsou peníze. V Demokratické Republice Pobřeží Slonoviny (DRPS) tvoří export banánů 80% příjmů státu. Zbytek jsou právě ty autorské poplatky, na které má licenci Odeso a jeho příbuzní. Českou republiku Odeso zná dobře. Několikrát ji už navštívil v rámci hnutí „Banánové republiky všech kontinentů spojte se“.

 Odeso zná i paní Bobošíkovou. Ve své chýši na satelitu napájeném solárními články (dar nejmenované české polostátní firmy) často sledoval její hektický boj v Evropském parlamentu. Nejvíce Odesa zajímal poloměr zakřivení banánů. Pro DRPS je to totiž otázka života a smrti (viz struktura státního příjmu). Pokud by se konaly nějaké volby, hnutí „Hlavu vzhůru!“ by podle předvolebních průzkumů získalo v DRPS 99,99% hlasů. Ta strana je totiž úžasně demokratická. Členem může být otrok i otrokář. Nejen „Hlavu vzhůru!“, ale i sama paní Bobošíková je v Demokratické Republice Pobřeží Slonoviny nesmírně populární. Domorodci ji důvěrně přezdívají Bwana-Bobo. V DRPS jsou dva úřední jazyky. Ten první je původní jazyk domorodců - kirundi, tím druhým je čeština. Slovo Bwana znamená v řeči kirundi chameleon. Tomu nerozumím. Nejoddanější příznivci často volají Bwana-Bobo mňam, mňam. Toto je obtížně přeložitelné, možná to souvisí s tím, že před příchodem kolonizátorů byla tato oblast nebezpečná pro velký výskyt kanibalů. Ale to je pouze spekulace.

 Území, kde nyní leží Demokratická Republika Pobřeží Slonoviny, kolonizovali čeští piráti. Proto je tam jako druhý oficiální jazyk právě čeština. Ti piráti se do Guinejského zálivu dostali složitě. Napřed řádili v kanálu Dunaj- Odra-Labe. Loupili, plenili, rabovali, znásilňovali. Místní zemani se sjednotili do strany práv (později strany přátel) a na gumových člunech se piráty pokoušeli vypudit a porazit je. Dlouho se nedařilo. Místo pirátů padaly banky a vyváděly se peníze i společnosti do cizáckých států. Až ten nejvyšší zeman na to přišel. Majetková přiznání – tak na tu chátru. A opravdu, od té doby, kdy se majetková přiznání zavedla, není v Česku ani jeden jediný pirát. Zazvonil zvonec a pirátům byl konec, milé děti.

 Po krátkém řádění na Bahamách se nakonec čeští piráti usadili na území dnešní Demokratické Republiky Pobřeží Slonoviny. A s nimi přišla civilizace. Pivo, metyl alkohol, bůček, LTO, cingrlátka, tunely, zrcátka, kuponová privatizace, privatizační fondy, česká policie, české státní zastupitelství, Otázky Václava Moravce. A mnoho dalšího. A demokracie. Ale nějak se to zvrtlo. Černochům nezbyly ani ty holé zadky, neb si je v rámci privatizace přivlastnili místní paviáni a další opičáci. Zbyla jen demokracie afrického typu (pro Odesa a jeho rodinu) a oči pro pláč. Ale pozor. Žádné deprese. Řešení je na obzoru! Když mají Bwana-Bobo, tak je to lepší, než plná peněženka. Když mají Bwana-Bobo, tak mají naději. Už chápete, proč jsem k hnutí „Hlavu vzhůru!“ byl tak nezištný? Nechci, aby skončilo „Bradou vzhůru!“. Jsem patriot a entuziasta.