S Kalouskem bych koně krást nešel

Nedávno jsem zcela vážně přemýšlel o hnutí Úsvit. Napadlo mě, porovnat ideologii této strany s osobností pana Okamury. Došel jsem k překvapujícímu a rozpornému závěru. A paradoxně jsem nakonec skončil u Kalouska.

Opravdu, na počátku tohoto článku byly seriózní úvahy o Úsvitu. V závěru se to ale nějak zvrtlo. Nevím proč, ale jakmile začnu psát o těchto dvou pánech, vždy to skončí fraškou. Není na tom nic špatného, jedná se pouze o politickou karikaturu.

Pan Okamura bude nejspíš velký knihomol. Mimo Hitlerovy kuchařky Mein Kampf si musel přečíst i Marxův Kapitál. Později se zřejmě inspiroval sektou mesiáše Parsifala Imanuela a jeho Hnutím grálu. Stopy toho všeho lze nalézt v jeho rétorice i v soustavě jeho názorů. Výsledkem takového ideologického mixu je fakt, že „Česko obchází strašidlo, strašidlo Úsvitu“.

Okamura je nejen charizmatický, ale i inteligentní. Z toho plyne, že neexistuje sebemenší možnost, že by tomu, co hlásá, věřil sám osobně. Je to podobné jako s doktorem Rathem a jeho krabicí s „vínem“. U Ratha je to projevem jeho osobnosti a současně způsobem jeho obhajoby – on se nikdy nepřizná. U pana Okamury je to metoda, jak uplatnit svůj vliv v politice. Našel si svoji parketu a na ní všechno staví. A také nikdy nepřizná svou skutečnou motivaci.

Přesto, jako člověk, není protivný. Klidně si dokáži představit, že bych s ním zašel do hospody na pivo či sklenici saké. Už slyším v tomto místě ryk rozzuřených okamurovců: „Ty nulo, ty ubožáku… ty jeden… (nejde to napsat)… S tebou by pan Okamura nikam nešel a rovnou tě odsunul, ty (píp)… Na pana Okamuru nám nesahej!“… a podobně. Tímto jsme si odbyli část diskuze na blogu a můžeme pokračovat dál.

Závěr mé úvahy tedy zněl: S Okamurou bych klidně na to pivo šel. Pak jsem si položil otázku. A co s Kalouskem? Odpovědí byl titulek tohoto článku a z něho se odvíjející další inspirace. A proč bych tedy s Kalouskem nešel krást koně?

Měl bych strach. Úředním jazykem, přímo důvodnou obavu, že pan Kalousek zavolá telefonem šerifovi. Při pokusu o krádež koní bych byl místní rukou zákona a jeho pomocníky zadržen. Během kontroly mého občanského průkazu a podávání vysvětlení by Kalousek v nestřeženém okamžiku odvedl celé stádo. Využil by těch několika minut, kdy by stádo nebylo hlídáno. Ideologicky kryt žalmem z Bible: „Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne.“, by spáchal dokonalou čorku.

Soudný čtenář si položí otázku, proč by to proboha pan Kalousek dělal. On, křesťan, lidovec, skoro komunista, topkař, abstinent, slušňák. Ten seznam profesí je úctyhodný a ukazuje na seriózního muže. Pro sebe by tak nekonal. Ale pro stranu! Když by měl stádo koní, každé topkařské kápo, i v tom nejzapadlejším okresu, by dostalo oře a TOP 09‰ by tak zase byla na koni. Tím by se jakékoliv koalici i opozici dostal pěkně na kobylku. Jeho motivace by tedy byla nezištná, ryze politická.

Tak dobře. Budu upřímný. Já bych měl strach ty koně ukrást z úplně jiných důvodů, než je nějaký šerif. Šerifa by vyřešil další Kalouskův telefonát. Já bych měl strach o život. A kdo by neměl? Jako nepohodlný svědek financování TOP 09‰ bych byl jednoho dne nalezen v lese, deset metrů od loveckého posedu. Dolámaný a neschopný výpovědi, jak to s těmi koňmi opravdu bylo.

Česká policií by vše důkladně vyšetřila a odložila jako nehodu na lovu. Že lovecký lístek, ani pušku nemám, by nevadilo. Byl jsem lovit a hotovo. Vzdálenost těla deset metrů od posedu by byla forenzními soudními znalci také uvěřitelně vysvětlena. Jeden odborník by tvrdil, že se jednalo o pokus o sebevraždu skokem do dálky. Další by oponoval, že při seskoku z posedu byl neodborně použit Kalouskův padák. Ať tak, či onak, vše by bylo vyloženo jako nešťastná souhra okolností. Někomu by ale mohlo vrtat hlavou, jak to, že nikde poblíž nebyl nalezen ten padák.

I zde je zcela prozaické vysvětlení. Padák se sám katapultoval a zmizel někde ve vesmíru. Kalouskovy padáky totiž nejsou obyčejné padáky. Jsou speciální a je jich několik typů. Jen hlupák se domnívá, že padák je určen pro dopravení parašutisty na zem. Možná ty obyčejné, ale ne Kalouskovy. Proto jsou také stokrát dražší.  Kalouskův padák typu TOP 09‰ je špičkový. Z toho důvodu má v názvu slovo top. Číslo 09‰ ve skutečnosti neurčuje hodnotu promile alkoholu v krvi topkařů, ale jen říká, kolikrát jsou tyto padáky rychlejší než zvuk. Devětkrát. Oni totiž fungují naopak. Po seskoku parašutista nepadá dolů, ale je spolu s padákem katapultován a rychlostí devíti machů se řítí nahoru. Devět machů je již hypersonická rychlost. Padáky proto vydávají i zvukový efekt - sonický třesk.

Není to technický nesmysl. Je to vychytávka, která zmate všechny nepřátele. Nad prvním letadlem s parašutisty se totiž ve stratosféře vznáší bojové letadlo CASA-Vlasta. Je opatřeno mohutným trychtýřem, plynule přecházejícím ve velký tunel, který končí dírou v břichu CASA-Vlasty. Na konci tunelu vždy parašutista vidí světlo, aby se mohl orientovat v prostoru. Na dodávce tunelů se podílela subdodavatelská firma ODS. Takto se všichni parašutisté z prvního letadla zcela bezpečně a nadzvukovou rychlostí dostanou na palubu CASA-Vlasty. Nepřítel je totálně zmaten. Byl proveden výsadek a parašutisté jsou přesto fuč. Než se nepřítel vzpamatuje, CASA-Vlasta pověstná dlouhým doletem přistane na druhém konci zeměkoule. Spodní letadlo, nyní již bez parašutistů a posádky, bude ponecháno svému osudu. Závazek vůči NATO bude splněn, útok proveden. Vzdušný blitzkrieg českých parašutistů na morálku Al Kajdy bude zdrcující.

Rád bych se zdržel ještě u dalšího typu Kalouskova padáku. Označen je jako TOP 09‰ TURBO. V podstatě se jedná o padák s plochou drahou letu. Je to novinka. Nikdo jiný ho nepoužívá, jen Česká armáda. Osobně jsem byl při jeho předvedení a musím potvrdit, že jde o špičkovou vojenskou technologii. Testování se ujal přímo zkušební pilot Tvrdík.

Po efektním startu, doprovázeném duněním a řevem raketových motorů, když se rozptýlil kouř, jsme na východním horizontu spatřili jen malou tečku. Tvrdíka. Tak je ten padák rychlý. Tvrdík to vzal tedy směrem na východ. Během letu se ve dne orientoval podle hvězd a sever určoval pomocí lišejníků na stromech. Lišejníky se i živil. Jsou chutné a obsahují spoustu minerálů. V noci se řídil svým politickým instinktem, proto další navigaci nepotřeboval. Cestou si pan Tvrdík něco obchodního vyřídil v Číně, dále mezikontinentálně pokračoval přes Mexický záliv a Kubu, při přeletu Afriky se pozdravil s Kakaovým Bobem z ČSSD a následně nabral kurz na rodnou hroudu, polní letiště v Ruzyni. Přiletěl pochopitelně od západu.

Svým statečným činem tento český Charles Lindbergh sociální demokracie potvrdil (však je to Tvrdík) hned tři teorie. Za prvé, že Země je kulatá. Tomu nikdo v ČSSD nebyl schopen dlouho uvěřit. Mezi námi, i Tvrdík si původně myslel, že Země je placka. Až později ze sebe udělal vizionáře, který šel za svým cílem. Za druhé se prokázalo, že se opravdu jedná o padák s plochou drahou letu, který kopíruje terén a letí nízko nad zemí. Důkazem byly banány, které Tvrdíkovi při přeletu tropických oblastí uvízly za ušima.

Když pan Tvrdík elegantně přistál, banány byly stykem s atmosférou rozžhaveny do běla a Tvrdíkovi se kouřilo z vlasů. Tím bylo, jako zatřetí, potvrzeno, že padák TOP 09‰ TURBO se dokáže pohybovat nadzvukovou rychlostí. Závistivci ze Sobotkova křídla Tvrdíka zpochybňovali. Remcali a tvrdili, že je to všechno podvod. Říkali, že Tvrdík v nedalekém supermarketu Hypernoha koupil v akci nahnilé banány a ty si vteřinovým lepidlem přilepil za uši. Nebylo to tak. Vše můžu dosvědčit. Tak rychle by to nestihl ani Tvrdík. Po vychladnutí banánů je pan Kalousek pokropil několika kapkami kubánského rumu ze své placatice. Kapesním nožíkem je pak nakrájel na tenké plátky a se všemi přítomnými se křesťansky podělil o tuto manu doslova spadlou z nebe. Banány byly výborně ugrilovány, odtud ta hnědá barva podezřelá sobotkovcům, a chutnaly přímo skvěle. Byly al dente. Jaký další důkaz chcete navíc.

Tvrdíkovým obletem Země tak bylo Sobotkovo tmářské křídlo politicky na hlavu poraženo. Do čela strany se vrátil Hašek, Tejc a Škromach. Tvrdík dostal stokrát hobla a medaili za chrabrost od prezidenta Zemana. Michal David, který byl z propagačních důvodů také pozván, hned na místě složil další hit „Létající Tvrdík, létá sem a tam“, kterého se chopila kutálka složená z očumujících letištních bezdomovců. Některé sociální demokratky si zatančily za zvuků této hymny i s panem Miroslavem Kalouskem. Tvrdík podepisoval své fotografie a i jinak sláva to byla veliká.

Stačilo pár kapek onoho lahodného kubánského moku a sociální demokraté se rozpovídali. Takže jsem se dozvěděl, jak to ve skutečnosti bylo s tím namoženým kolenem pana prezidenta Miloše Zemana. Pro pochopení se musíme vrátit retrospektivně do časů, kdy pilot Tvrdík šéfoval Českým aeroliniím a přivedl je téměř na buben.

Pan Tvrdík, jako člen strany hluboce ukotvené v době, kdy noha cválala parou, nikdy nevěřil, a nevěří dodnes, že něco co je těžší, než vzduch, může létat. Stejný názor mělo i celé širší vedení ČSSD. Proto po nástupu do ředitelského křesla pan Tvrdík rozhodl, že každý Boeing musí být před odletem přetlakován vzácným plynem heliem. Sto atmosfér se zdálo tak akorát. Pan Tvrdík dával ve fyzice dobrý pozor. Vše co dělal, mělo proto logiku. Pochopitelně letadlo při startu muselo také mávat křídly. Piloti si na to časem zvykli, po startu již letadlo jen plachtilo a oni si tak mohli odpočinout.

Dlouho to fungovalo a všichni byli spokojenosti. Až do doby, než cena helia na burze strmě vyletěla nahoru. ČSA začaly prodělávat. Ale nebyl by to šprt Tvrdík, kdyby na něco dalšího nepřišel. On opravdu ve fyzice dával pozor a tak se rozhodl nahradit helium vodíkem. Vodík byl mnohem levnější. A vše jelo opět dobře a nebýt toho maléru s prezidentem Zemanem, nikdo by si ničeho nevšimnul.

Tenkrát chtěl Zeman vládním letounem navštívit rodnou Vysočinu. Po startu a uvelebení se v křesle labužnicky vytáhl svou oblíbenou cigaretu značky Mars. Servilní Mynář přiskočil se zapalovačem v ruce a škrtl. Oba pánové nevěděli, že hyperaktivní Tvrdík tlakuje vodíkem všechna letadla. Výbuch to byl hrozný. Letoun se roztříštil na tisíce a tisíce drobných kousků. Nebýt toho, že všichni cestující měli Kalouskovy padáky, nikdo by nepřežil a čekali by nás další prezidentské volby. To bychom zase nepřežili my.

Nikomu se díky bohu téměř nic nestalo. Jen malé oděrky a boule, pár ožehnutých obličejů. Kalouskovy padáky všechny, včetně posádky, bezpečně dopravily na zem. Naštěstí v rámci úspor Kalousek dodal vládní letce verzi padáků LITE, která nebyla vybavena katapultem, jak již bylo popisováno. Fakturoval ovšem nejdražší verzi TURBO, jak později vyčmuchal Ištvan. Tušíte správně, vše dopadlo dobře, až na to Zemanovo nešťastné koleno.

Zprvu to vypadalo na teroristický útok Al Kajdy a atentát na prezidenta. Zeman proto ihned po dopadu na zem vyhlásil stanné právo a druhou akci čisté ruce.  Vyšetřováním tohoto hrůzného zločinu byl pověřen Velký Inkvizitor Ivo Ištvan.

Okamžitě měl výsledky. Nejpřekvapivějším zjištěním bylo, že Lukoil na fakturách všude místo levného vodíku uváděl drahé helium. Ale v letadle byl prokazatelně přítomen vodík. Ištvan totiž hned na místě katastrofy pomocí soupravy Malý chemik provedl analýzu a zjistil, že se opravdu jednalo o tento nebezpečný a třaskavý plyn. Byla to záhada. Nikdo nemohl rozlousknout, jak je to možné. Tvrdíkova asistentka situaci chtěla zachránit tvrzením, že se prý mohlo jednat o nějakou mutaci helia, jeho izoTOP-09, který je nestabilní. Stačil ale jeden pohrdavý pohled dalšího chemika, který byl na místě činu přítomen, inženýra chemie Kalouska a navždy zmlkla. Nepromluvila potom až do konce života. Tak pronikavý pohled to byl. Sám Tvrdík se zmohl jen na blekotání o tiskařském šotkovi nebo počítačovém viru ve fakturačním programu Lukoilu. Jako vždy jeho názory nikoho nezajímaly.

Ani Ivo Ištvan z toho nebyl příliš moudrý. Chtěl někoho stíhat, ale žádný viník nebyl po ruce. Proto se rozhodl řešit situaci jako obvykle. Nařídil zatknout premiéra země a několik ministrů. Domníval se, že šéfem vlády je stále Nečas. Někdy se mu to plete. Zavřel už tolik lidí, že v tom občas mívá chaos. Prezident Zeman se však rozlítil. Ministry ano, ale Rusnoka mu nikdo zatýkat nebude! A místo obvyklého poplácání po ramenou, tentokrát Ištvanovi uštědřil jednu za ucho. Mynář, vida pánův hněv, kopl Ištvana do kotníku a další herdu mu nadělil zákeřně zezadu. Tak byla veškerá realizace zmařena v samém zárodku. A v ten moment Zemana osvítil Duch Svatý a došlo mu, jak to bylo. Zrušil stanné právo, odvolal akci čisté ruce, všem udělil předem amnestii a na závěr objal nejbližší strom. Tímto byl zločin v ČSA vyšetřen a uzavřen. Ištvan byl náhle bez práce a kromě explozí ožehnutého Mynáře, který z šoku začal koktat a neustále mlel o tom, že mu při výbuchu shořely všechny originály bezpečnostní prověrky, se s ním na Hradě již nikdo dál nevybavoval.

Všichni tak byli na závěr spokojeni. Až na pana Ištvana. Byl prezidentem i Mynářem ponížen, ale nejvíc ho rozčílilo, že nemůže realizovat premiéra. Proto ihned po svém návratu do vlčího doupěte v Olomouci, aby si ulevil, osobně podepsal deset rozsudků smrti. Údajně se jednalo o devět žalobců z kauzy Čunek, kteří tenkrát nestáli na jeho straně. Desátou obětí měl být jakýsi Navrátil, údajně za jeho štvavé články. Musím psát rychle. Nevím, kolik času mi ještě zbývá. Lidé, bděte!