Kočka přítel člověka - fotoblog

Jelikož je u nás doma mírně překočkováno, chtěl bych o těchto zdánlivě obyčejných, ale současně úžasných tvorech napsat vlastní postřehy, protože jsou to krásná, elegantní a inteligentní zvířata. Vlastně je to takový okomentovaný fotoblog.

Jsou s námi víc než 6000 let

Manželka měla zamluvená dvě koťata – kocoury. Příroda si ale nedá poroučet. Dva kocouři se nenarodili, a tak jsme dostali párek obojího pohlaví. Tím se mírně zhatily mé plány. Měl jsem pro kocoury připravena dvě vznešená jména, Lucius a Brutus. Mělo by to výhodu, že bych mohl kocoury po svém příchodu domů pozdravit zvoláním „Ave Lucie Brute“. Musel jsem proto improvizovat. Z Lucia se stala Lucina a z Bruta byl Brutík. Těžko říkat malému kočičímu chomáčku Brute.

Časem došlo mezi Lucinou a Brutíkem k incestu, čímž se naše rodina obohatila o další čtyři kousky. Jednoho kocoura a tři kočky. Sedmou kočku manželka jednoho dne přivlekla z Přerova. Byl to kočičí bezdomovec.

Aby toho nebylo málo, chodí se k nám přiživovat dva tlustí rezatí kocouři. Mají spotřebu jako Messerschmitt, míním tím jejich zálibu v čerstvém mléku a kočičích kapsičkách.

1. Brutus – Brutík, Brůťa

Vůdce smečky a kocour – vzorný otec rodiny. Domácí kutil, zajímají ho drátky a pájení. Dlouho to dokáže se zájmem sledovat. Rád o věcech přemýšlí. S oblibou vyhledává na dvoře žížaly a tahá je do baráku. Plete si je nejspíš s těmi drátky. Protože je velmi podobný oné nalezené kočce, zřejmě z toho důvodu ji nemá rád. Vůbec mu nepadla do oka. Rád provokuje lidi. S oblibou sedává na schodech a každého, kdo jde kolem, se snaží uhodit tlapkou. Velice se tím baví. Ale jinak je hodný.

2. Lucie – Lucina, Lucka, Lucinda

Brutíkova sestra a matka čtyř koťat. Povoláním je to kočka v domácnosti. Někdy se snaží převzít vedoucí úlohu. Moc se jí to nedaří a potom každou kočku na potkání tlapkou políčkuje. V tom je trochu podobná Brutíkovi i Kalouskovi. Na rozdíl od nich se ale zaměřuje pouze na kočky. Ráda sleduje proces vaření. Odnáší s oblibou houbičky na mytí. S rozkoší se válí na umyté podlaze.

Když byla velmi malá, adoptovala mě jako svou matku. Neustále mně cucala, sála a kousala. Hlavně ucho a na krku. Způsobovala mi modrofialové pohmožděniny, kterým se lidově říká „cucflek“. Pomalu jsem nemohl vycházet ven, vypadalo to, jako bych měl několik vášnivých milenek. Dudlík sveřepě odmítala, chtěla jen můj krk. Naštěstí jí to časem přešlo.

Je hrozně ubrblaná. Něco jí řeknete a ona mňoukne. Chce mít poslední slovo. Odpovíte jí a ona znovu oponuje. Donekonečna. Žádná jiná kočka to nedělá. Byla by vynikajícím diskutérem na blogu iDNES.

3. Damien – Damoš, Dami

4. Bublina – Bublajs, Bublíšek

Je ze všech koček nejhodnější, má klidnou až flegmatickou povahu. Na dvoře nikam neutíká, nesnaží se toulat. Jako malá byla bázlivá. Potom, ze dne na den, jí to přešlo. Bublina proto, že se v mládí přecpávala a byla tak nejtlustější a nejsilnější. Zblajzla na co přišla. Ráda se mazlí, je to taková tichá voda v tom dobrém slova smyslu. Nechce si zadat ani s ostatními kočkami, ale ani s lidmi. Žije si sama pro sebe, je to samotářka.

5. Veverka – Vevuš, Vévi, Vevina

Barvou připomínala veverku. V mládí často ježila ocas a poskakovala bokem. Zdálo se, že bude agresivní. Opak je pravdou. Když měla jiná kočka potíže, tak Veverka vždy s účastí přiběhla. Ostatní kočky to nezajímalo.  Později měla menší úraz. Je již v pořádku, jen to občas zneužívá a simuluje, že nemůže chodit. Vynucuje si tak nošení. Je nejméně společenská, ještě víc než Bublina. Ostatní kočky vůbec nevyhledává. Je odtažitá. Dobře, jako jediná, si ale paradoxně rozumí s nalezenou kočkou.

6. Fifina – Fifuš, Hafík

Má svou hlavu. Byla nejmenší a nejslabší ze všech koťat. Vynikala ve skoku do dálky. Ráda se pere a nebojí se ani lasičky. Je to velká bojovnice s velkým srdcem. Nenávidí kočku Buchtičku, vydrží na ni hodiny číhat. Hafík jí říkáme, protože někdy dokáže za člověkem běhat jako pes. Na to jak je malá, přede zvlášť silným a hrubým hlasem.

Po narození byla taková nedonošená. Měla předkus, oči se jí rozcházely a i chodidla měla jakási dlouhá. O všechno musela se sourozenci bojovat. Časem se ale všechno zpravilo. Byla zvláštní i vtom, že když se ostatní kočky na dvoře snažily ulovit nějakého ptáčka, Fifina jen postávala opodál a tvářila se přísně. Asi na to měla odlišný právní názor.

7. Buchtička – Buchtina, Buchtík

Odchycena manželkou v Přerově. Šlo o opuštěné a divoké kotě, které žilo na rušné ulici poblíž centra pod tújemi. Byla velmi fikaná a ostražitá. Patřila téměř ke koloritu města. Dobré duše kotěti nosily jídlo i pití. Jen díky tomu kotě přežilo i zimu. Nikdo ji dlouho nemohl odchytit, jeden pán při tom i málem zkolaboval, jak se mé manželce svěřila jeho paní, když to kotě spolu krmily. Odlov se povedl až mé ženě.

Přivezla prskající stvoření, které mělo na čele přisáté klíště. To později buď odpadlo, nebo spáchalo sebevraždu, protože ta kočka byla opravdu šelma kočkovitá. S ostatními kočkami nevychází moc dobře. Přitom Buchtička je kamarádská, snažila se s nimi spřátelit. Později se nám ji podařilo ochočit (lidem moc nevěřila), ale smečka ji přijala vlažně. Mimo Veverky ji ostatní kočky ignorují nebo mírně pronásledují. Fifina ji přímo nesnáší a tvrdě po ní jde.

8. Bohouš a Matouš

Velcí mazlové, rádi slyší hlasité lichocení. Jsou dobráčtí a vypasení. Patří někomu poblíž. Chodí se jen přiživovat a pomazlit. Na fotce je ten první – Bohouš. Jméno dostal podle reklamy na paštiku Hamé od pana Polívky. Kočičí konzervy mu chutnají stejně jako Bolkovi. Časem přivedl i svého bráchu – Matouše. Ten je ještě tlustější a dál se liší jen délkou ocasu.

POZN

Jestli vás zajímá, jak Fifuš studovala v Plzni práva, dozvíte se to zde.