Jak pan Blažek řádil na ministerstvu

Úroveň ministrů spravedlnosti z ODS byla vždy mizivá. I absolvent prvního semestru práv by tuto funkci dokázal nejspíš bez potíží zastávat stejně dobře jako oni. A možná, s ohledem na nulovou praxi, by napáchal ještě méně škod, než dotyční. Minule jsem se zabýval činností JUDr. Pospíšila. Nyní je čas zaměřit se na osvětovou činnost JUDr. Blažka, díky bohu, již blahé paměti.

V několika článcích na tomto blogu jsem kritizoval práci policie v Olomouckém kraji. Jednalo se o zametání kauz pod koberec, protekcionismus, osobní i rodinné vazby policistů na podezřelé osoby včetně podezření z vynášení informací apod. Pochopitelně každý občan má právo obrátit se s oznámením o trestné činnosti také na státní zastupitelství. Nakonec i kauza Rath začala podnětem podaným na NSZ v Brně.  

Učinil jsem tak i já. Výsledky byly ale podobné, jak u policie Olomouckého kraje. Přesně řečeno žádné. Jde o záležitosti vlekoucí se několik let, bylo by obtížné vše podrobně líčit. Část toho je zmiňována v tomto trestním oznámení. Důsledkem všeho bylo, že jsem se dostal do názorového rozporu i s některými přerovskými státními zástupci. Trochu to připomínalo případ dnes již, zaplať pánbůh, skoro důchodkyně JUDr. Kodýtkové, krajské státní zástupkyně z Olomouce. Tato exkomunistka v korupční kauze exsvazáka Lajtocha (primátor Přerova, ČSSD) třikrát zastavila trestní řízení. Aby to mohla učinit, případ předtím odebrala státnímu zástupci ze Vsetína. Jeho „chybou“ bylo, že chtěl dodržovat zákon a Lajtocha a spol. poslat před soud. To přece nejde! Exsvazáci a exkomunisté jsou vždy nevinní. Na to jsou zákony i judikáty! Nikdo nesmí připustit, aby neměli „klid na poctivou práci.“ NSZ Brno z ní šílelo, vždy jí kauzu vrátilo. Až to ve čtvrtém kole skončilo porážkou a odchodem Kodýtkové. Stejný osud čeká i dále zmiňované státní zástupce.

Zaměřím se jen na úzký segment tohoto boje s byrokracií a korupcí. Jádro problému lze stručně a zjednodušeně popsat takto. Na přerovského státního zástupce Mgr. Ivo Krobota a další osoby bylo podáno trestní oznámení. Mgr. Ivo Krobot toto trestní oznámení (v němž figuroval) osobně zastavil!!! A aby toho nebylo málo, on rozhodoval nejen o své osobě, ale i o svých předchozích rozhodnutích!!!

O stížnosti, natož o trestním oznámení, nemůže nikdy rozhodovat ten, kterého se to týká. Ani státní zástupce si to nemůže dovolit. Tím došlo minimálně k ohrožení důvěryhodnosti státního zastupitelství a došlo také k porušení povinností státních zástupců. Důsledkem takového konání bylo to, že zabránil možnému trestnímu řízení. Co je na tom složitého, když vše lze doložit písemnými materiály?

Tím se Mgr. Krobot dopustil porušení zákona. Vycházím z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který takto rozhodl v podobném případě brněnského státního zástupce Coufala. Přitom Coufalův prohřešek byl mnohem malichernější záležitostí než to, co spáchal Mgr. Krobot. Dále se opírám o výroky Vrchního státního zástupce JUDr. Ivo Ištvana z VSZ Olomouc, který onu kárnou žalobu inicioval a tvrdě a ostře postup Coufala odsuzoval. Bodejť by ne, když šlo o vyřizování starých osobních účtů z dob „čunkiády“, kdy byl JUDr. Ištvan ponížen a Coufal naopak na koni. Zemanův duch pomsty tak dál cválá celou zemí. U STÁTNÍHO ZÁSTUPCE KROBOTA ALE JUDR. IŠTVAN. MĚŘIL JINÝM METREM. To umí výtečně. Kárnou žalobu na něho nepodal.

Protože ve věci mimo Mgr. Krobota figurovali ještě dva přerovští a jeden olomoucký státní zástupce, došlo k tomu, že veškerá relevantní státní zastupitelství táhla za jeden provaz. Navzájem si kauzu přehazovaly a zastavovaly. Evidentně nechtěly říznout do živého. Byla to jednotná fronta státních zástupců provázená extrémní kolegialitou.

Protože to všechno začalo tak nějak „kodýtkovatět“, jako poslední možnost se mi jevilo obrátit se přímo na ministra spravedlnosti, který má pravomoc podat kárnou žalobu i na státního zástupce. Doufal jsem, že v celém systému se najde alespoň jedna osvícená osoba. Že mezi slepými bude alespoň jeden jednooký.

A tak jsem se dne 07. 08. 2012 obrátil přímo na exministra JUDr. Blažka (ODS) s návrhem na podání kárné žaloby na čtyři státní zástupce. Tj. Krobota a další tři, u kterých bylo podezření, že jeho nezákonnou činnost kryli. Stejně jako v již dříve popisovaném případě JUDr. Pospíšila se dlouhé měsíce nic nedělo. A neděje se zatím dodnes, ač je Blažek již ve věčných lovištích všech nevydařených ministrů. To, že JUDr. Blažek vše zametl pod koberec, přisuzuji poměrům, které na ministerstvu nastolila ODS. Bylo to jeho osobní rozhodnutí, jeho „ódéesácká“ nabubřelost.

Že je to odstřeleno jsem pochopil až z článku, který později publikovala MF DNES. Z toho článku vyplývalo, že JUDr. Blažek za svého působení nepodal ani jednu kárnou žalobu. A nejen to. On navíc stáhl i ty žaloby, které podal jeho předchůdce JUDr. Jiří Pospíšil! Vše měl dle MF DNES na triku jeho náměstek Daniel Volák. Volák údajně na poradě s vedoucími odborů prohlásil, že se už žádné kárné žaloby podávat nebudou a budou-li nějaké problémy, vyřeší se to s dotyčným na pivu!? K čemu potom máme ministerstvo spravedlnosti, když na to stačí hospoda? Co k tomu dál dodat? Není pikantní, že byla stažena i kárná žaloba na Volákovu manželku, státní zástupkyni?

K tomu pan Volák dodal: „Kárné řízení proti mé manželce zastavil soud, protože žaloba byla podána pozdě.“ Ve svém článku „Ministerstvo spravedlnosti Banánové republiky“ píši o tom, jak jeden lump unikl nezvratnému osudu jen a pouze proto, jelikož žaloba byla podána pozdě (o pouhé tři dny). Ta podobnost bude čistě náhodná… Anebo „pozdní podávání“ slouží na ministerstvu spravedlnosti jako záchranná brzda před zákonem?

Pan Volák je i svérázný právník. Jako Blažkova hlásná trouba použil opravdu nezvratný argument, proč se nebudou kárné žaloby podávat: Bude to v těch případech, v nichž se právníci neshodnou, zda jde o provinění, či nikoli. Nevěřil jsem vlastním očím, když jsem to četl. Tak to už je právní biomasa. Zlatá zelená paní Jacques. Jednak k určení viny slouží soudy a ne osvícení právníci z ministerstva a za druhé platí, že když se sejdou dva právníci, vzniknou tři právní názory. Vždy se najde nějaký právní prostitut, který řekne: Ejhle, ten a ten soudce či státní zástupce je nevinný. A podle Voláko-Blažkovské logiky Spravedlnost sklapne a ještě těmto pánům zasalutuje.

Dva výroky, jeden hloupější než druhý. A přesto tento pán působí na ministerstvu spravedlnosti dodnes. Ba co víc. On se stal pravou rukou ministryně JUDr. Benešové. Jezdí spolu na ministerské misionářské mise, jako je např. jmenování okresních soudců apod. Je nepostradatelný. Jen nevím, jestli i s JUDr. Benešovou také chodí na pivo. Pochopitelně v době, kdy jsem posílal má podání Blažkovi, jsem tyto informace neměl k dispozici.

Nejen pan Volák je epický právník. I exministr Blažek míval své dny. Když se mu nepodařilo nechat vyhnít a vyšumět jmenování JUDr. Bradáčové do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze, protože zájem médií neutuchal, kapituloval a svou předchozí testovací nečinnost okomentoval slovy, že se jednalo jen o: „Pšouk ve sklenici vody“. Jak poetické. Opět „ódéesácká“ krasomluva, o které jsem na blogu také psal. Možná ty krásné volební říkánky o pravici také vymýšlel pan Blažek. Jen vrozená skromnost a stydlivost poety v kombinaci s obavou ze střetu zájmů mu bránily přiznat se k autorství. Nestyďte se, Mistře. Bylo to fakt dobré.

Pro další připomenutí uvádím rekapitulaci Blažkem zastavených kárných žalob, které podal „polepšený“ Pospíšil na několik soudců: Stanislav Bernard (Městský soud v Praze), Ben Eichler (Most), Jan Kozák (Krajský soud v Brně), Vladimír Mikula (Děčín). Dále stáhl žalobu proti státnímu zástupci Ladislavu Letkovi (Vrchní státní zastupitelství v Praze). Mimochodem, ten děčínský soudce, to je ten, který povolil nezákonný odposlech Rychetského, Klausova Weigla s Jaklem a dalších. Díky panu Blažkovi takový soudce unikl trestu. Tak co myslíte? Řádil Blažek na ministerstvu nebo ne?

Nad vším se pochmurně vznáší stín olomouckého státního zástupce JUDr. Ivo Ištvana. Pokud by Vrchní státní zastupitelství v Olomouci místo bombastického „stíhání“ Rittiga s Janouškem a dalších inovativních experimentů věnovalo svou energii smysluplnějším věcem, nemělo by dnes problém.

Filmový detektiv Columbo v jedné epizodě pronesl větu: „On ten středověk nebyl až tak temný a ta renesance zas až tak světlá“. Tento citát se hodí i na některé státní zástupce. Část medií a zejména odborná veřejnost se k Ištvanovu „novátorskému výkladu“ tvářila rozpačitě. Jen menšinou médií byl JUDr. Ištvan prezentován jako bijec proti korupci. Když ale došlo na krájení chleba a měl říznout do živého, do vlastních řad (kauza přerovského státního zástupce Krobota a spol.), tak se choval nezvykle vstřícně, jako svatoušek. Oni ti někteří „korupčníci“ nebudou až tak zkorumpovaní a ti svatoušci ze státního zastupitelství až tak svatí.

Pospíšil, který také čelil nařčení z kmotrovství, nyní tvrdí, že nemá na svědomí žádnou kauzu. Jednu „kauzu“ ale na svědomí má. Psal jsem o tom ve výše zmiňovaném starším článku. Bylo-li to kmotrovství nebo jen lemplovství, ví pouze pan Pospíšil. Jeho alibistické řečičky jsou po mé zkušenosti s ním pouze k smíchu. Je to stejný úderník jako exmistr Blažek. Na adresu ministrů ODS lze jednoduše říct: Škoda rány, která padla vedle. Škodil každý. V životě jsem neviděl větší partu budižkničemů, než byla a je na ministerstvu spravedlnosti. Ani vnitro se jim nemůže rovnat. Nejspíš je jejich ctižádostí zamést alespoň jednu kauzu denně. Teprve potom asi mají pocit, že nepromarnili den.

V třetím pokračování přejdu z minulosti do té nejžhavější současnosti, tj. nástup současné ministryně spravedlnosti JUDr. Benešové (ČSSD + SPOZ). Bude zajímavé informovat o tom, jak se s touto záležitostí dokázala poprat ona sama. Role JUDr. Ištvana ve zmiňovaných věcech je tak široká, že ji budu věnovat samostatný článek.