Hašek a Tejc po sté a jinak

Bylo by nošením dříví do lesa popisovat lumpárnu, kterou Hašek s Tejcem spolu s dalšími pány provedli. Proto se zaměřím hlavně na komentář k výrokům předsedy Senátu Milana Štěcha. Nezapomenu si přitom ohřát své oblíbené polívčičky, to je lumpárny policajtů a „státotvornost“ ODS a TOP 09.

Pan Štěch, jako jeden z mála soc. dem. politiků, má všech pět pohromadě.  Na ČT24 vyzval „spiklence“ k rezignaci, k odstoupení. ODS měla své slavné rebely (rozuměj vyděrače - trafikanty), ČSSD má své intrikány (rozuměj nenasytné kariéristy). Tito „peklíři“ jsou ještě horší, než ti z ODS. Tak byli nadržení na funkce, že začali porcovat medvěda, který ještě běhal po lese. Chápu, koryt je málo, proto ta hospodská rvačka.

Puč provedli hloupě a diletantsky. Domnívali se, že když mají za zády hlavního našeptávače, hradního Zemana, vítězství bude jisté.  Mýlili se hned dvakrát. Za prvé zřejmě věřili fámě, jaký je Zeman vynikající politický šachista. Šachista, který vidí několik tahů dopředu. Kdyby takový opravdu byl, SPOZ by neprohrála volby 2010. Neprohrála by ani volby 2013. To nebyla prohra, to byla katastrofa, na jejímž konci byl volební výsledek 1,51%. Šachista Zeman i v prezidentské volbě v roce 2003 nezvládl koncovku, a když neuspěl, prchal zadním vchodem. Jak nedůstojné pro ješitu.

Druhý omyl diverzantů z ČSSD byl ten, že věřili či doufali, že to projde. Že to nepraskne. A když to praskne, Zeman je podrží. Nepodrží. Hodí je přes palubu jako Šloufa a Mynáře. Bude to krásná, téměř rituální očista ČSSD. Pučisté také zapomněli na jednu věc. Hrát se Zemanem „kuličky“ se nevyplácí. Hra vždy končí tak, že Zeman má plný „důlek“, směje se, srší bonmoty. A ošuleným hráčům nezbude kulička ani jedna. Zemanovi tato situace vyhovuje. I když Sobotkovo křídlo nesvrhl, dosáhl částečného vítězství.

Chaos, který vyvolal, způsobil další nestabilitu již dost nepřehledné politické scény. To se promítne tak, že Rusnokova vláda získá několik týdnů, ne-li měsíců k dobru a může dál pokračovat. Zeman tak zadělal na další malér. Sociální demokraté se mezi sebou budou mydlit, dojde mezi nimi k „občanské válce“, možná se i rozštěpí. V ten moment vystoupí „nadstranický“ monarcha Zeman, zakloní hlavu a pleskne nějaký trefný citát. Situaci zachrání. Zbytek sociálních demokratů, který tu občanskou válku přežil, půjde na Hrad. Aby to bylo stylové, budou v ruce žmoulat čepice, jak se na Zemanovy apoštoly sluší a patří. To je nejspíš plán B Miloše Zemana.

Jistěže tam s tou žmoulající čepicí nemusí stát zrovna ti soc. dem., ale i někdo jiný. Byla to jedna z variant. Ale co je naprosto jisté, je to, že osobní mstivost převáží nad zájmy České republiky. Je mu jedno, za jak dlouho vznikne regulérní vláda.  Čím později, tím lépe. A úplně jedno mu je, co čeká „lháře, lenochy a kecaly“. Ti už posloužili, a pokud budou vyloučeni, jsou úplně k nepotřebě. Hašek se omluvil, je to přece slušný člověk. Ostatní pučistické korouhvičky také otočily, i oni jsou přece slušní lidé.  Jak dlouho? Tři dny? Tři týdny? Realita je ovšem taková, že slušní občané nad nimi musejí zvracet.

Pan Štěch hovořil o tom, jak pučisté všem lhali do očí. Mluvil o jejich vyobcování s tím, že by se měli věnovat něčemu jinému. Znovu zopakoval, že se nám nemohou dívat do očí. To je správné, s tím nelze než souhlasit. Dobře si slova pana Štěcha pamatujme a sledujme, jak se situace bude dál vyvíjet. A teď ta moje policejní polívčička.

Několikrát jsem poukazoval na lhaní policistů v Olomouckém kraji. Lhaní, v jehož důsledku nebyly některé kauzy, na které jsem upozorňoval, vyšetřovány. Vše bylo korunováno další lhaním, které sloužilo k zametání stop. O všech těchto věcech jsem jejich nadřízené složky informoval a nestalo se vůbec nic. Nejhorší roli v tom sehrála Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). O této polo zločinecké organizaci jsem již psal v minulém článku na tomto blogu. Ty informace byly závažné a pravdivé, ukázaly GIBS v nelichotivém světle.

Zkusme se zamyslet nad faktem, že politik svým voličům lhát nesmí. Dělají to ale téměř všichni. Když to ovšem praskne, musí lhář z kola ven. Tak to funguje na západ od České republiky. Co ale s policistou, který lže, jak když tiskne? U některých lze s nadsázkou říci, že lžou ráno, v poledne i večer. Toto mohu naprosto jednoznačně prokázat. Zde není prostor, ale berme to jako fakt. Řešíme teď něco jiného. Tak co s takovým „policistou“? Není snad lhaní policejního orgánu ještě závažnější, než lhaní politiků? U politiků se nereálné sliby, zveličování apod. prolínají s hranicí lži. Někdy je ta mez pořádně neostrá. A každý s tím počítá. Tedy každý ne, občas se z hlubin internetu zjeví nějaký jurodivý motorkář, exot, či apoštol hlouposti s šílenou argumentací. Většina lidí ale chápe, co je správné, a co je již za hranou.

Já tvrdím, že policista lhát nemá, nesmí a nemůže. A pokud lže, musí ho čekat stejný osud jako politické lháře. Takže hybaj z uniforem policejní lumpové! Dovedete si představit, jak by tuto zásadu prosazoval stínový ministr vnitra Jeroným Tejc? Ono „hybaj z uniforem“ trochu zavání rétorikou hlavního „topkařského“ svlékače a nejlepšího ministra financí, Kalouska. Až na jednu drobnost. Rozdíl mezi mnou a Kalouskem spočívá v tom, že Kalousek chtěl „svlékat z uniforem“, aby se nevyšetřovalo. Já chci „svlékat z uniforem“, protože se nevyšetřovalo. A v tom je fatální rozdíl, který snad pochopí i motorkář.

Když jsem skončil u Kalouska, rád bych ještě čtenářům vysvětlil záhadu názvu TOP 09. Symbolika čísla 09 je mnohem hlubší a tajemnější, než se zdá. Taková šifra mistra Miroslava. Jen povrchní pozorovatel by řekl, že to souvisí s rokem vzniku této humanistické strany. Vysvětlení je jiné a děsivé. Původně jsem si myslel, že ta devítka značí procento alkoholu. Podezření padlo na křtěné mešní víno, to by procentuálně odpovídalo. Byla to falešná stopa. Není to ani číslo volebního agenta. Další slepá ulička. Až jsem na to přišel. Ta devítka musí znamenat promile. Ano! To je ono! Devět promile! Devět promile v krvi by vysvětlovalo mnoho, třeba i nezapomenutelné volání Miroslava do televize. Nejznámější český opilec, Milan Čurda, by mohl závidět. V dobách své největší slávy měl jen 4,19 promile. Až na druhý pokus svůj rekord překonal hodnotou 7,94 promile. Jeho hvězdná hodina ovšem teprve přijde. Až pan Schwarzenberg odejde do důchodu, předá své stádo, své ovečky pastýři Kalouskovi. A v ten moment se pan Čurda stane prvním místopředsedou strany „TOP nula devět promile“, zkráceně „TOP 09‰“. Tradice a konzervativní hodnoty se musí udržovat. Teď, když tajemství bylo odhaleno, jsem použil pravý název tohoto hnutí. A možná tak bude mít i strana TOP 09‰ někdy svého prezidenta. „Čurda For President.“ A proč ne? U nás je možné vše.

Abych dodržel slib z úvodu, zbývá mi ta třetí polívčička. Tou je má oblíbená strana ODS, jejímž voličem jsem v lepších dobách býval. Jedním čtenářem mi bylo vytýkáno, že do mrtvol se nekope. Já mu oponoval, že tam jsou i zombíci. Ani politicky živí, ani politicky mrtví. Prostě zombíci. A o těch se chci zmínit. Jejich role je významná. Jsou to takové lakmusové papírky ODS. Zkuste se za rok zeptat, zda v ODS jsou ještě lidé jako Langer, Knobloch, Kuba, Benda, Blažek, Řápková, Bendl, Černochová, Bém, Drobil, Pospíšil, Němcová (ano i ona), atd., atd. Čtenář si může dosadit jméno svého oblíbeného „ódéesáka“. Bude-li tam z nich alespoň jeden či jedna, reforma se nepodařila. Zřejmě tak nepomohlo ani mé doporučení doplnit jejich modrou kavku dalšími symboly: pijavice, klíště, saranče. Některé reformy holt žádají delší dobu. Chce to trpělivost, řeholi. Však ono se to jednou povede.

Pro zvlášť netrpělivé čtenáře, kteří nechtějí čekat celý rok, nabízím rychlejší test. Ale je drastický a nebezpečný. Proto bych k pokusu zvolil malou, bezvýznamnou stranu, aby případná škoda nebyla velká. Třeba hnutí „Ruce vzhůru!“, nebo SPOZ. Stačí vzít namátkově libovolného „ódéesáka“ a strčit ho do jiné partaje. Když partaj chcípne, byl ten „ódéesák“ ještě nereformovaný a kontaminoval okolí. Ten test vychází ze zkušenosti středověkých horníků. Ti si brali do šachty kanárka. Když kanárek chcípl, byl tam metan, bylo zle a muselo se prchat ven. Zde je to naopak. „Ódéesák“ přežije, strana pojde.

Pan Šíp s Uhlířem, když kdysi dávno parodovali Jana Husa a Jana Žižku, končili svůj pořad postesknutím: „To zas bude dopisů.“ … Já říkám: „To zas bude diskuzí.“… Abych „topkaře“ a „ódéesáky“ uklidnil, příště si vyberu někoho jiného. Můžete mi věřit jako Haškovi s Tejcem. Třeba to budou včelaři. Nebo také ne. Včelaři se urazí a politici by nám potom nemohli mazat med kolem pusy.