Novinky.cz před pár dny představily novou akvizici Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s. – vodíkový autobus Škoda H´City 12.
Za ním jen pára. V pražské MHD začal jezdit autobus na vodík
Je to první vlaštovka. Otázkou je, jestli nezůstane také tou poslední.
Pro ekologii našeho hlavního města má význam nulový. Jeden čistý autobus z flotily dalších 1.225 vozidel „nezávislé trakce“ chrlících výfukové zplodiny (a nikoli jen páru…) je skutečně kapičkou v moři, zrnkem písku na Sahaře. To se vůbec nebavím o dalších ne desítkách, ale stovkách tisíc osobních aut a kamiónů, které denně „tvrdí“ pražský vzduch.
Poněkud více by nová akvizice pražského dopravního podniku dávala smysl, kdyby autobusů na vodík jezdilo víc. Je to ale realizovatelné?
Bojím se, že nikoli. Jeho cena je 4x vyšší než cena klasického vozu (tzn. místo jednoho vodíkového lze pořídit čtyři busy klasické; vzpomínám na dobu, kdy se v NHL Pittsburgh Penguins vzdal „svého“ Jaromíra Jágra, protože za ty prachy, jež by mu musel dát, byl schopen zaplatit místo jediného hráče celou – a velmi kvalitní - pětku). Navíc: samotný provoz je 2x dražší. Vodík prostě není nafta, za „stejnou muziku“ zaplatí DPP dvojnásobek.
To už vůbec nemluvím o tom, že nikdo dnes neví, jak dlouho takový autobus bude s to svému účelu sloužit. Takže ta cena za ekologii se násobí a násobí. Je to drahá legrace…
Je první vodíkový autobus v Praze správnou cestou? Doufám, že ano. Každopádně ale nesmí jít pouze o sebeprezentaci vedení hlavního města, pana Hřiba, současného radního pro dopravu. Má-li jít o první vlaštovku, za níž se dostaví celé hejno, je to v pořádku.
