O zabíjení kaprů

O zabíjení kaprů

                                                  Příroda nedělá chyby. Správný a špatný jsou lidské kategorie.

                                                                                                                             C.G. Jung

O vánocích jsme si to vyzkoušeli. Mnoho lidí z města neumí pořádně zabít kapra. Dost je takových, kteří si ho nechají zabít od prodavače. Jsou i tací, kteří kapra z útlocitu nechtějí. Poetický zvyk pouštět kapra do řeky či do rybníka vznikl taky z podivného útlocitu; nehledě na to, že kapřík následkem toho útlocitu zcela bez užitku po vypuštění s největší pravděpodobností zahyne. Možná jste si vzpomněli, jak prezident USA vysvobozuje symbolicky od zabití jednu krůtu. Asi je to hromadné zabíjení hned humánnější; to symbolické vysvobození umenší údajnou krutost. Jak jednoduché.

Ten útlocit je způsoben tím, že nežijeme na venkově. Venkovští, tedy ti, co mají hospodářské zvířectvo, patrně nechodí pouštět kapra do vody. Jednak často nemohou jít a snadno koupit kapra v sousední ulici, jednak tam patří k životu, že člověk musí zabít králíka, husu, slepici, prase, aby se najedl. Tam asi nebude problém zabít kapra. Když si koupíte v krámě kuře, kterému byste nikdy neublížili, natož je zabili, dáváte tím pokyn lidem na slepičích jatkách, aby zabili další. Je to v podstatě stejné, jako byste je zabili sami. Ne-li horší: tam se zabíjí na běžícím pásu.

Zahlédl jsem v tisku anketu s otázkou (přibližně): Schvalujete zabíjení kaprů na stáncích? Viděl jsem jen dvě a jen záporné odpovědi. Jedna respondentka odpověděla, že to zabíjení kaprů na veřejnosti paličkou je nevánoční. 

Jestliže tedy máme zabít kapra nebo králíka, musíme v nich vidět jídlo. Nesmíme je litovat. To by nemohli umřít, říká se na venkově. A je to logické: když budete litovat kapra, kterého máte zabít, klepnete ho tak málo, že vám spadne na zem a bude po ní rejdit

Moje matka, původem z města, pěstovala po válce z nedostatku masa ve sklepě venkovského domku, kde se řízením osudu na čas ocitla, slepice a kohouta. Toho jednou podřízla jen napůl a on jí běhal po sklepě s nožem v krku.

Někteří lidé právě z útlocitu či z jiných ušlechtilých pohnutek nejedí maso. Prý je to barbarství, zabíjet, abychom se najedli. Ale v přírodě to jinak nejde. Tak vznikla nebo ji tak Bůh stvořil a jinak to nemohlo být. Je snad příroda špatná? Bez zabíjení jiných zvířat by existovali jenom býložravci a ti by se tak přemnožili, že by neměli co žrát a vymřeli by. Takže by neexistoval ani člověk.