O stárnutí a sexu

O stárnutí a o sexu

                                 Kdo přestane začínat, začne se vším přestávat.  Lidová moudrost

Jana se mě zeptala: "Kdy začne žena stárnout ? Jednou jsi to řekl, jak to bylo ?" Snažil jsem se vzpomenout si na nějakou vtipnou sentenci. "Když přestane spávat nahá", řekl jsem. Asi se mi to nezdálo tak docela přesné, a tak jsem ještě dodal:

 "Když ji přestane bavit sex."

"A kdy muž ?" zeptala se.

"Asi ve stejném případě"(no, žádná sláva, tesat by se to nedalo).

Když Jana odešla, zamyslel jsem se nad tím. To, že by nestárnoucí žena měla spávat zásadně nahá, je asi spíš bonmot, i když milenci spávají nazí a mladí manželé v líbánkách často taky; je to praktické - nestojí jim za to neustále se svlékat. Pro koho by pak byly všechny ty rozkošné a laškovné noční košilky? Ale něco na tom bude, rozhodně by žena měla spávat aspoň částečně nahá, bez kalhotek. Jisté je, že spaní v pyžamu či „dole s“ je antikoncepční. A pokud se týká plezíru ze sexu, nebude rozdíl mezi pohlavími, i když leckteří odborníci tvrdí opak (například jinak výteční A. a B. Peaceovi), nevěřím jim v tomto bodě ani za mák.

Aktivní sexuální život je pro to, aby člověk nezačal brzy stárnout, podmínkou nezbytnou, nikoliv však postačující, (řekl by matematik). Ale aktivní sexuální život není jen předpokladem, je to výslednice mnoha sil, (řekl by fyzik). Je toho mnoho, co na nás v průběhu času působí.

Proč jsou tak veliké rozdíly mezi lidmi? Proč je některá žena ve čtyřiceti na odpis a jiná je sexy v šedesátce i po ní? Proč je množství mužů na pokraji impotence v padesáti (někteří už za ním) a jiní jsou sexuálně aktivní v osmdesáti? Genetika, řeknete, vzory v rodině. Dobrá. Ale hodně záleží na tom, jak si v průběhu života poradíte s tím, co vás potká. A aby to nebylo tak jednoduché, člověk má různá období.

Jsou období, kdy se zabýváte něčím úplně jiným. Podlehnete stereotypu v sexu; moc vás nebaví a vy se nesnažíte něco s tím udělat. Pracujete, vyděláváte, podnikáte. Věnujete se dětem a vnoučatům. Máte koníčky. Máte starosti, nemoci. Svým vlastním partnerským vztahem se nezabýváte; proč taky, ten je přece už jednou provždy vyřešený. Zlenivíte. Partner se pro vás stane vybavením domácnosti, nevěnujete se mu. Odcizíte se. Tu svou si držíte pěkně doma, aby byla jistá, a nabyli jste ošidného přesvědčení, že o ni nemůžete přijít. Tisíc dalších chyb.

A život, láska, sex vám protečou mezi prsty. Co s láskou ve čtyřiceti, v padesáti, v šedesáti? To se snad hodí ve dvaceti, ne? Anebo neprotečou, a vy se začnete bouřit. Když vám láska a sex uvadá doma, začnete si je hledat jinde - a na cestě jsou katastrofy, nebo aspoň problémy. Najdete si další vztah a opakujete stejné chyby nebo si najdete jiné; je jich přece tolik k dispozici, ani nestihnete dopustit se všech. Možná se poučíte včas, ale spíš pozdě, možná nikdy.

Umělci jsou většinou citliví lidé. S velkou citlivostí vnímají podněty. Jsou na nich ve své profesi závislí. Patrně proto bývá nejen jejich umělecký, ale i sexuální život bouřlivý. Taky mnozí, často vzdor svému bouřlivému životu, stárnou pomaleji. Takový život nadoraz může zdánlivě člověka předčasně opotřebovat (někdy i skutečně; to v případě, když si ničí zdraví víc, než je zdrávo), ale přináší stále nové podněty, nejen v sexu, ve všem. A nové podněty vám brání ustrnout, ztratit pružnost myšlení.

Nové podněty, pružnost myšlení a aktivita jsou oněmi dalšími nezbytnými podmínkami, ale nejsou výsadou umělců. Nové podněty najdete všude, jen chtít. Samozřejmě, gerontologové znají těch nezbytných podmínek mnohem víc, píšou o tom knihy, živí se tím. Mám jich několik, ale ještě jsem žádnou nepřečetl celou.

Scarlet O'Harová si v obtížných situacích říkala: "Na to teď nebudu myslet; až zítra". (Máte pravdu, tuhle citaci už jste u mne jednou četli - v eseji  O životní energii, ale co dělat, ona se mi hodí i sem.) Možná, že to, co si Scarlet říkala, byla známka lehkomyslnosti. Někdy ale trochu lehkomyslnosti nezaškodí a možná i prospěje. Když mé děti byly adolescenty (i později) a třeba lehkomyslně zapomínaly vrátit, co si vypůjčily, nebo splnit, co slíbily, když byly nepořádné, nedochvilné, nedůsledné, nezodpovědné, snadno měnily svá rozhodnutí apod., řekl jsem si posléze, že bych si z nich měl vzít příklad. Ne že bych měl dělat to, co ony a co mě popravdě  dost rozčilovalo. Ale že bych se měl vyvarovat zkostnatělosti a strnulosti, jaká mi začínala hrozit. Že bych neměl tolik lpět na přesnosti, důslednosti, solidnosti, zodpovědnosti, zařazenosti, zaběhaných pořádcích. Že bych měl trochu zabrzdit své stárnutí. Ten, kdo ztratí pružnost myšlení, kontakt s mládím, otevřenost novým a nezvyklým věcem, schopnost improvizace, kdo si raději nasadí na všechno šablonky a udělá šuplíčky, neboť je to jednodušší (a běda tomu, co se do nich nevejde), než se stále něčemu přizpůsobovat, ten si kolem sebe buduje ochranný val, který ho sice chrání před nejistotou, ale na druhé straně ho nemilosrdně sevře a skřípne. V té strnulosti se rychle stárne. W. Churchil řekl, že stárnout začínáme, když rezignujeme na mládí. Mládí je ovšem, pravda, trochu nezodpovědné.

Nedávno jsem potkal dámu něco přes čtyřicet, s níž jsem se setkal už dříve. Od té doby ztloustla, ostříhaná byla hodně nakrátko. Nevšimla si mě, byl jsem pro ni vzduch. Nemohla mě minout nepozorovaně, otvíral jsem jí dveře. Samozřejmě, nemusela si vzpomenout, nebude to jen má výsada, zapomínat tváře. Ačkoliv tváře žen si většinou pamatuju; kupříkladu ji jsem si připamatoval, a to přes její značné změny. Když mě jí moji spolupracovníci představili, najednou si vzpomněla, že mě už zná. Ona, zdálo se mi, nereaguje na muže všeobecně, protože zřejmě ví, že muži nereagují na ni. Řekl bych, že rezignovala na svou ženskost. Jedna kamarádka mé ženy, vdova - ne už mladice, s oblibou říkala, že je neviditelná. Dnes už má přítele a už to neříká,i se jinak tváří - ožila.

V televizi běžel naučný seriál Zázračná planeta: Jak vytvořit lidskou bytost. Tuto část jinak skvělého seriálu by patrně Jára Cimrman označil jako vědeckofanatickou a jeden z mých bývalých šéfů by ji asi byl nazval vědeckopopulární pornografií. Díl nazvaný Elixír mládí pojednával o prodlužování života a mládí, jehož se mělo dosáhnout například dietami nebo pomocí blíže neurčených antioxidantů. Na konci každé z částí seriálu se hovořilo velice optimisticky o tom, že pojednávané lidské problémy (jako stárnutí, změny pohlaví a patrně vůbec všechny lidské problémy) budeme, možná již v blízké budoucnosti, řešit zásahy do lidského genomu. Jak - o tom nepadla zmínka. V podobných případech mívám neodbytný pocit namyšlenosti a lehkověrnosti autorů. Teď mě však udivilo něco jiného, a sice že tam nebyla ani zmínka o vlivu sexu na prodloužení života a mládí.

Vidíte – naskočilo mi to samo – sex prodlužuje nejen život, ale i mládí. Zázračný elixír, ale musí se umět brát. Někde jsem četl, že vysokého věku by se chtěl dožít každý, ale starý nechce být nikdo. Doporučil bych příslušným pánům vědcům provést seriózní výzkum délky věku fyzického i mentálního v závislosti na míře sexu, a také výzkum délky mládí v této závislosti. Možná někde už takový výzkum běží.

A a B. Peaceovi říkají, že těsně před orgasmem se uvolňuje hormon DHEA, který zlepšuje rozpoznávací schopnosti, zlepšuje stav imunitního systému, brání růstu nádorů a posiluje kosti. U žen se během sexuálního styku zvyšuje hladina estrogenu, což má spojitost s lepší kvalitou kostí a výkonnějším kardiovaskulárním systémem. Všechny tyto hormony chrání srdce a ovlivňují délku života. Více sexu se tedy rovná delšímu životu.

Vynikající fyzioterapeutka, paní doktorka Máša Svobodová, o níž se říká, že má zlaté ruce, mě jednou upozornila, že s přibývajícím věkem ubývá pohlavních hormonů, což má za následek ochabnutí kůže, svalů a nevímčeho ještě… Asi celého člověka. Škoda předčasné ztráty hormonů a mládí. Teď, když jsem se po pár letech k tomuto eseji vrátil, kolují na internetu rozsáhlé články, i animované, dokazující, na co všechno má sex pozitivní vliv - dokonce prý i na menší kazivost zubů dík líbání vlivem vyplavování zbytků jídla a snižování kyselosti, která způsobuje zubní kaz; předchází se tak prý tvorbě zubního plaku.

Pro pořádek, důkladnost a důslednost uvádím myšlenky z internetu z poslední doby, které mi poslali přátelé (autoři internetových příspěvků nebývají uvedeni):

1)     Častý sex nebo i masturbace u mužů zvyšuje počet a aktivitu spermií. Ženám pomáhá k posílení pánevních svalů, čímž se zjednodušuje pozdější porod.

2)     Sex pomáhá proti problémům s erekcí či jiným sexuálním problémům v pozdějším věku.

3)     Sex proti stresu: Snižuje krevní tlak i jiné příznaky stresu. Vyplavuje do těla endorfiny, což jsou hormony způsobující dobrou náladu, pocity štěstí a tlumící bolest. To platí pro ženy i pro muže.

4)     Sex pro dlouhý a kvalitní spánek: Při sexu tělo vyplavuje hormon oxytocin, který přispívá ke kvalitě spánku. Beze spánku trpí celé tělo. Platí pro obě pohlaví.

5)     Sex proti nemocem: Pomáhá tělu tím, že posiluje imunitu. Díky sexu například stoupá hladina imunoglobulinu (protein schopný identifikovat a zneškodnit bakterie a viry) v těle. Tady ale neplatí čím častěji, tím lépe. Ideální jsou prý tak dva sexuální styky týdně.

6)     Sex proti bolestem: Oxytocin, serotonin a další endorfiny, které se vyplavují do těla, pomáhají proti bolestem hlavy, páteře i jiným častým bolestem. Až vás bude příště bolet hlava, vykašlete se na prášky a raději hupněte s partnerem/partnerkou do postele. (Nebo raději dřív, pak vás třeba ani bolet nebude- pozn. autora.)

7)     Sex pro utužení vašeho vztahu: Oxytocin, o kterém již byla řeč, způsobuje mimo jiné i pocity velkorysosti, podporuje touhu pečovat o druhého, zvyšuje pocit štěstí a lásky atd. Sex tedy posiluje vzájemné vztahy a také intimitu, nutnou pro kvalitní vztah. To ale neznamená, že sex se sousedkou/sousedem posílí váš vztah s manželkou nebo manželem.

8)     Sex pro zdravé a silné srdce: Někdy se lidé bojí, že zvýšená námaha při sexu je nebezpečná kvůli případnému infarktu. Pro lidi s těžkým onemocněním to samozřejmě platí, ovšem jinak je sex pro kardiovaskulární systém pravým požehnáním.

9)     Sex proti rakovině: Až o třetinu nižší riziko rakoviny prostaty hrozí v pozdějším věku mužům, kteří mezi dvacátým a třicátým rokem pravidelně a často souloží, nebo alespoň masturbují. Zjistili to při výzkumu australští vědci. (Jen mezi dvacátým a třicátým rokem?)

10)  Sex jako posilování: Funguje pro tělo i pro zvýšení fyzické odolnosti a jako redukční dieta. Během půlhodiny sexu spálí člověk průměrně 85 kalorií. Navíc jsou aktivní snad všechny svaly v těle, takže při sexu se jednoduše posiluje.

11)  Sex pro zdravou sebedůvěru: Není žádné překvapení, že lidé, kteří mají pravidelný sex, jsou mnohem sebevědomější než lidé bez sexu. Pocit, že člověka nikdo nechce, způsobuje vážné duševní komplikace a deprese.

Další (ilustrovaný) internetový pramen uvádí (za duplicity se omlouvám, ale snad nezaškodí):

1)     Při milování se zvyšuje množství estrogenu, který dodává vlasům přirozený lesk a pokožce hebkost.

2)     Sex snižuje riziko vzniku dermatitidy, vyrážek a skvrn na kůži.

3)     Produkovaný pot pročišťuje póry a pokožka pak doslova září

4)     Sex pomůže spálit všechny kalorie posbírané na romantické večeři

5)     Je to jeden z nejbezpečnějších sportů. Protáhne a posílí téměř každý sval v těle a je příjemnější než uplavat 20 bazénů

6)     Je to okamžitý lék na mírnou depresi, uvolňuje přirozený endorfin, který způsobuje pocit euforie a zanechává ve vás pocit blaženosti.

7)     Čím více sexu máte, tím jste žádanější. Sexuálně aktivní tělo produkuje významné množství feromonů. Tyto jemné sexuální parfémy přivádějí váš protějšek do příjemného šílenství.

8)     Sex je nejbezpečnější sedativum. Je 12 x účinnější než diazepam (kdopak a jak to asi spočítal?).

9)     Zbavuje vás bolení hlavy. Uvolňuje napětí, které způsobuje zužování cév v mozku.

10)  Je to přírodní antihistaminikum. Může uvolnit ucpaný nos. Pomáhá bojovat s astmatickými záchvaty a s alergickou rýmou.

11)  Je důležitý pro zdraví a zatím se na něj nevztahují regulační poplatky.

Před několika léty mě nadchla paní profesorka Radechovská, k níž jsem  chodil na kurs Angličtina s pohybem. Tato dáma, jíž je 83 let (slovy osmdesát tři), vedla též Taneční pro seniory (standardní, klasické, moderní tance a taneční novinky). Vedla kurs pro seniory Hudbou a pohybem k lepšímu zdraví, zaměřený na procvičení všech svalů, udržení ohebnosti a celkové zpevnění těla. K tomu ještě vedla další kurs angličtiny pro mírně pokročilé a německou konverzaci. Když jsem jel z lekce výtahem spolu se dvěma staršími dámami, mými spolužačkami, řekla jedna o paní profesorce: "Je úžasná, tak aktivní v tak vysokém věku." A druhá na to: "To je genetika". Vyřešeno jednoduše. Jenže: Co bylo dřív, vejce nebo slepice? Je aktivní, protože je geneticky zachovalá, nebo je zachovalá proto, že je geneticky aktivní?

Ztráta pružnosti, jak známo z mechaniky, znamená únavu materiálu a jeho předčasnou destrukci. Bez nových podnětů, jak známo z psychologie, člověk ustrne a degeneruje. Pokud se aktivity týká, budu ještě jednou a rád opakovat svou dřívější větičku: "Aktivita je život, pasivita je smrt".