O invazi do suterénu paláce paní Češtiny

O invazi do suterénu paláce paní Češtiny

Ve velkých městech nalézáme spoustu výrazů pro nejrůznější zvrácenosti pohlavního pudu, poněvadž se tu skutečně vyskytují. U skatologických (páchnoucích, fekálních) výrazů je to opačné. Venkov předčí jejich      kvantitou město, poněvadž se na venkově užívání skatologických slov a rčení tolik neváží na vážkách ...                                                                                                          K.J.Obrátil                                         

Kimberly Senettová (23) šla do soudní síně za bratrem Lawrencem (18), obviněným z krádeže auta. Soudci se ale znelíbil její oděv, a tak za mřížemi skončili oba sourozenci.                                                                                           Korzo, 26.8.2010

Nedávno jsem podruhé viděl americký film režiséra Paula Thomase Andersona Magnolia. Když vidíte kvalitní film podruhé, vždycky vám řekne něco, čeho jste si poprvé nevšimli nebo co jste si neuvědomili. I tentokrát se mi to stalo. Kromě několika drobností mi došlo, jak špatně se čeští překladatelé vyrovnávají s americkými vulgarismy. Těmi se to ve filmu jen hemžilo. Jejich veliká frekvence je, stejně jako jejich slovník, americky specifická. Dovolil bych si vyslovit hypotézu, že přemíra amerických vulgarismů z oblasti sexu tkví v americkém puritánství: odříkaného chleba největší krajíc.

Dokladem amerického puritánství přežívajícího i v 21. století je například nedávná kuriózní snaha ministra USA zakrývat neoblečené sochy. Druhý příklad je uveden jako motto tohoto eseje. Kimberly šla navštívit bratra, aby ho přesvědčila, že má přiznat vinu a přijmout nabídku žalobce. Soudci Stevovi Windhorstovi se ale nelíbilo, jak nízko měla "posazené" šortky. Prohlásil, že je to pohrdání soudem, a poslal mladou ženu na deset dní za mříže. Jak uvádí místní list Times-Picayune, šortky jí sice dole sahaly až ke kolenům, ale nahoře prý byly vidět kalhotky a horní část pozadí. Když soudce Kimberly požádal, aby svůj vzhled vysvětlila, řekla, že ji ochranka při vstupu do soudní budovy vyzvala, aby si sundala pásek. Soudce to ale nepřesvědčilo. Třetí příklad: Moje americká studentka češtiny Judy z Michiganu mi vyprávěla, jak byla v USA pokutována či snad na pár dní zavřena maminka, která na veřejnosti políbila své miminko na holý zadeček.

Při překládání vulgárních výrazů z angličtiny se u nás v posledních letech, vlivem neschopnosti některých překladatelů, objevují české vulgární novotvary, které v češtině znějí groteskně, nesmyslně a často daleko tvrději než v originále. Některé z těch výrazů jsem za celý svůj nepříliš krátký život do té doby neslyšel (jako např. hulibrk); a že jsem se pohyboval v exponovaných prostředích, jako třeba na vojně - ale pravda - dávno již tomu. Jeden překladatel v rozhlasovém pořadu s hrdostí prezentoval svůj vlastní překlad anglického výrazu motherfucker : mamrd. Geniální, což? Ve zmíněném filmu Magnolia častuje v českém překladu syn, jemuž se nedostalo otcovské lásky (hraje ho Tom Cruise), svého umírajícího otce mimo jiné právě slovem hulibrk - což je v této souvislost absolutně mimo (jeho otec odešel od jeho matky s jinou ženou). Zdá se, že toto vulgární označení zcela ztratilo svůj původní význam, jako též např. fucker, což podle slovníku znamená mimo jiné parchant, chlap, holomek.

V poslední době slýchám jako běžné hanlivé označení, (jak jsem se domníval, tímto způsobem importované) slovo zmrd; anglicky údajně asshole, což však podle slovníku znamená též kretén, debil; doslovný překlad by pak byl asi díra do zadku. Z toho je zřejmé, jak ošemetné je překládat vulgarismy a je nutno mít při překládání na zřeteli především domácí zvyklosti. Mimochodem, slovo zmrd  mi zní v češtině mimořádně tvrdě. Má něžná dcera Olinka mě však upozornila, že toto slovo zná už od puberty, kterážto se datuje ještě z doby před invazí angličtiny. Možná dochází vlivem amerických filmů a jejich překladatelů k renesanci této nadávky a možná k tomu přispívá jistá zvukomalebnost.

Dále budu tuto jemnou dívku (je už maminka) citovat; musím ovšem podotknout, že u ní jde o zájem povýtce lingvistický: Za povšimnutí stojí také český výraz  "čurák", který  jsme používali už ve školce. K němu bych ještě přiřadila další poměrně frekventovaný výraz "píča". (Pozn. autora: podle mého názoru druhé slovo přicestovalo ze slovenštiny, i když je doma i na Moravě.) Myslím si, že čeština sice víc oplývá fekálními vulgarismy, nicméně i výrazy z oblasti sexu se v ní dost vyskytují. V Tankovém praporu se například pořád "mrdá" a "prcá", pokud si to dobře pamatuju. K tomu bych rád poznamenal, že vojenská mluva je spíše argot a tyto výrazy ztratily svůj původní význam. Znamenají jen, že na vojně se pořád péruje a seřvává.

Jsou tu ovšem i krajová specifika. Pověstná ostravská specialita se dostala i do anekdot. Tady je jedna půvabná - ještě z totality (omlouvám se za nedostatečnou znalost ostravského dialektu): Přijede delegace havířů z Ostravska k ministrovi paliv a energetiky, taky původem Ostravákovi, jak bylo tehdy oblíbeným zvykem. Cestou vedoucí delegace povídá havířům: "Tož, kurva, synci, ne abyste, kurva, řekli před soudruhem ministrem kurva. Misto toho, kurva, řikejte žaba."  Jdou havíři po dlouhém koberci a na jeho konci je ministr. Jeden z havířů zakopne o koberec a řekne: "Žaba". Ministr se lekne a povídá: "Kaj se tu, kurva, vzala?"

Některé jazyky snižují ve vulgarismech sex, matku, Boha, některé to vše dohromady: to, co je nejkrásnější nebo nejsvětější. Pokud se vulgární výrazy tohoto typu vyskytují v češtině, často do ní přicestovaly odjinud. V češtině se kromě literárních překladů nepoužívají výrazy jako zkurvysyn nebo čubčí syn (což je východní provenience), jebem ti mať, jebem mu boha jeho (trochu méně východního původu), ekvivalenty výrazů jako motherfucker apod. Některé ani v češtině neexistují. Nebo existují, ale moc se nepoužívají. Nebo se používají a lidi často nevědí, co znamenají. Slyšel jsem třeba od své drahé sestřičky část zmíněného slovenského zaklení: … boha jeho; nevěděla, co to znamená a celý výraz ani neznala. Když maminky říkají dětem basama s fousama, netuší, že tento výraz pochází z maďarštiny, např. z výrazu baszom az anyát [basom azaňát], což je totéž jako slovensky jebem ti mať (v současné češtině se ekvivalent tohoto výrazu, pokud je mi znáno, nevyskytuje).

Je celkem zřejmé, že klení, které si bere na mušku Boha, Krista a pannu Marii, se vyskytuje v zemích se silnou religiozitou. Tam, kde vulgarizmy míří na matku, bude zřejmě glorifikována matka. Stálo by za úvahu zjistit, proč někde je sex třeba řádně ponížit, aby si člověk ulevil. V diskusi k tomuto eseji, zveřejněnému před časem na stránkách Neviditelného psa, přispěvatel Albert poznamenal: Evropou jde svisle hranice, která dělí defekační nadávky západu od koitálních na východě. Všimla si toho řada lidí, a nakonec nám jeden historik vysvětlil, že tato hranice kopíruje hranici někdejší německé Svaté říše římské. U nás to dělí Moravu od Slovenska. Takže na západ od této hranice to stojí za hovno a je třeba se na všechno vysrat, zatímco na východě je to v piči, jeb tvoju mať... Citát ovšem neříká nic o příčině tohoto rozdílu; snad bychom ji mohli najít v hranici ortodoxních náboženství.

Diskutéři, kteří přidali své příspěvky k tomuto eseji na Neviditelném psu, se hluboce a s chutí zamýšleli při této příležitosti nad nejasným původem českého slova kunda. Mám zato, že etymologie je celkem jasná – pochází patrně z latinského slova cunnus (viz cunnilinctus). Je s podivem, že v latině je to maskulinum; čeština to šikovně napravila.

Mou dcerušku-berušku tato přínosná a milá tématika zaujala hlouběji, a dívka sáhla po odborné literatuře: Dále viz "Chrám i tvrz" Pavla Eisnera,  kapitola "O nadávání neboli o rohu hojnosti": "Ale nadávka, jež se ctným otcům našim zamlouvala ze všech nejvíc, bylo  slovo jebák; využívajíce zdárné možnosti českého tvarosloví, zesilovali jebáka zpravidla na vyjebeného; eufemismem poněkud nelogickým zakryli někdy maličko druhé slovo tohoto sousloví, řkouce: "jebáku vyjedený!" Teď kousek (půvabný leč zdlouhavý) přeskočím a cituji dále: "... Nevyhověl-li pozvaný tomuto pozvání, děli mu ut supra: Jeb svú kurvu mater vyjebenú!" (Pozn. autora: tak to nejsme daleko od východních Slovanů, ale toto klení se u nás v běhu věků ztratilo). Pro změnu  děli někdy také: "Jebiž se  napřed nebo nazad, vyjebený  chlape! (listinný doklad k r. 1513). Mohli také zahlaholiti: Vyjebená duše zperděná!. Svědčilo-li oslovení dámě, znělo třebas: Staková stakoucí kurvo! Anebo: Staková vytěpaná kurvo!"

Nemám přehled o tom, jak se dnes kleje na vojně a v jiných exponovaných prostředích, ale vsadil bych se, že obohacení vulgární češtiny angličtinou začíná vzkvétat a košatět, neboť import americké lidové mluvy ve filmech (za přispění překladatelů neumětelů, kteří nemají zdání o rozdílné specifice vulgarismů) přináší už poměrně dlouho cizokrajné ovoce.

Prvním, komu jsem dal tento esej přečíst (byla to má žena), jsem byl upozorněn, že absolutně mimo jsem já, protože mezi naší omladinou se prý takové výrazy, o nichž píšu, vyskytují běžně. Konečně - i kdyby nebyly americké filmy tak "umělecky" překládány, omladina je dnes už v angličtině natolik doma, že by k tomu asi tak jako tak došlo. Něco se jistě ujme, stejně jako se u nás částečně ujal import ze slovenštiny zásluhou dřívější společné vojenské služby, podpořený společnými jazykovými kořeny: jebat, píča, kokot. Přitom první ze míněných výrazů se jen oživil.

Dojemné je, jak je čeština i v jiné oblasti než v té vulgární (proložené slovo je tu záměrně – hned vysvětlím, proč - a samozřejmě sem nepatří) chytlavá k nejrůznějším slovakismům, ať vhodným či nevhodným, a to dokonce v době, kdy slovenština zmizela z naší televize a rozhlasu: někdo je na vině, namísto českého: někdo má vinu; stalo se to bez toho aby namísto českého: stalo se to, aniž by; dokonce jsem už víckrát slyšel či viděl patvar: bez toho, aniž by.

Zesílila invaze anglismů či amerikanismů, například: místo anglického výrazu použiju ten český [the Czech one]. Jedna přečtená perlička: Vývoj na pražské burze dnes v úvodu nápadně připomíná ten vývoj včerejší. Já jsem pro důslednost: doporučuju říkat: místo anglického výrazu použiju ten český jeden (the Czech one).

Z rádia jsem slyšel zpívat Lenku Filipovou: Všechno zdálo se nám easy a zauvažoval jsem, nešálí-li mne sluch, ale pak se ozval rým ...zmizí; autor textu má buď malou slovní zásobu a nenalezl český rým anebo se příliš snaží být in. Ubývá obchodů a bazarů a přibývá shopů, marketů a secondhandů, operátoři služeb a prodavači se už neptají Čím mohu posloužit?, nebo Přejete si prosím?, ale Jak vám mohu pomoci ? (may I help you ?). Jsme světoví, jsme evropští, a tak máme pannerie místo pekařství. Kdybych byl Němec a chtěl se ubytovat, podivil bych se, proč někdo  inzeruje, že má soukromé pokoje - Privat Zimmer, nebo jen Privat - a šel bych jinam.

Nic proti inspiraci slovenštinou, angličtinou a jinými jazyky tam, kde mají výrazy lepší nebo kde češtině chybějí. Ze slovenštiny jsme vděčně převzali úsloví horko těžko a ani jsme se nenamáhali je přeložit; překlad by měl znít: hořko těžko, jak zpívá Eva Olmerová. Říkáme po vzoru Slováků Není to až tak těžké. Klidně používáme anglická slova jako playboy, jiná počešťujeme - kovboj, tramvajenka, fotbálek, hendsfríčko (jsem na rozpacích, jak to napsat). Říkáme jsem redy, sory vole, vytváříme kuriózní a nelibozvučná slova slova: sekáč, Mekáč  apod. Ale vemte si samotnou angličtinu; tak pěkná, libozvučná a výstižná řeč a přesto, že je to západogermánský jazyk, obsahuje zhruba jen 30 % slov této provenience. Zbytek anglických slov pochází z latiny a z francouzštiny, z níž angličtina převzala vlivem francouzského dvora spíše nóbl slova - a nikomu to nevadí. Ostatně čeština byla svého času kříšena pomocí ruštiny, polštiny a překladů z němčiny a ani to už nevnímáme. To ovšem jen pokud je to nenásilné a přirozené. Myslím, že nikomu nevadí slova jako mobil,mail, esemeska apod.

Některé módní výrazy či názvy zbavují češtinu k její veliké škodě její přednosti - ohebnosti. Reklamy prezentují  výrobky od Garnier nebo od  Schwarzkopf, rozhlasová stanice nabízí hudbu na Klasik FM. V novinách jsem se dočetl, že je Renault měsíc, hokej se hraje v Sazka aréně, jsme upozoňováni na slevy u Julius Meinl, v televizi nabízeli zdravou hravou tyčinku od Milka. Přispěvatel do diskuse Pedro mi napsal: Hokejová Český Telecom extraliga ... je pro mne největší zvěrstvo současné češtiny.

Z němčiny se kdysi taky statečně přejímalo, zčásti vlivem třísetletého období, kdy byla úředním i módním jazykem. Zajímavý je původ slova hajzl. Pochází z němčiny, kde slovo Häusel značí celkem nevinný domeček - víme jaký. O přejatých slovech z němčiny by se dala napsat samostatná kniha; možná jich už několik existuje. Rád bych zmínil za všechny alespoň dva krásně tvořivě upravené výrazy: mít kliku, který zřejmě pochází z německého Glück - štěstí, a uříznout si kšandu, v němčině Schande - ostuda.

Čeština ráda podléhá módě, a to i bez cizích vlivů, a někdy dost nepříjemně. Příkladem může být nedávná - a snad již pominuvší - inflace potvrzujícího slova viď : tys tam nebyl a já jsem tam přišel pozdě, viď. Jak mohu chtít potvrzení něčeho, o čem posluchač neví? Před časem byla módní vycpávka jako, dnes ještě zdokonalená slovem jakoby, které všechno jakoby relativizuje; možná je to určitý symptom doby. Nutno ovšem uznat, že nebýt módy, snad by se jazyk ani nevyvíjel.

Samostatnou kapitolu by si možná zasloužilo značně nadužívané oslovení ty vole. Nedávno jsem slyšel v rozhlase pořad, v němž se cizinci žijící v Čechách vyjadřovali k životu v této zemi a také k češtině. Jeden Američan, mluvící docela slušně česky, řekl, že neví, co přesně toto oslovení znamená. Na tváři poslouchajících Čechů se při tom zcela jistě  objevil výraz pobavení. Učím občas cizince česky a musím uznat, že vysvětlení není tak úplně jednoduché. Je třeba uznat, že toto velmi frekventované oslovení  má několik významů. Ať chceme nebo ne, ten nejrozšířenější má podobný význam jako oslovení člověče nebo kamaráde. A snad už zcela nebo alespoň téměř postrádá jakékoliv pejorativní zabarvení. Používali ho, ovšem ve specifických nuancích i takoví velikáni jako např. Voskovec a Werich. Je tu ovšem i význam původní, to jest použití těchto slov jako nadávky. Pak je třeba zmínit i takové kuriozity jako třeba ty krávo vole, čuráku vole a jim podobné. Zcela jiný význam má například toto oslovení neadresné, jen tak - do éteru. Byl jsem v restauraci, když servírka čepující pivo shodila plný půllitr na zem a zvolala ty vole, což nepatřilo ani jí samé ani nikomu jinému. Byl to jen výraz údivu a - nevole. Doufám, že čtenáři v diskusi k eseji sami zmíní další a další využití této jazykové rarity.

Jsem věru zvědav, jak si paní Čeština poradí s tak masivní invazí do suterénu svého paláce a jaký neřád v něm - neuklizen v jeho temných zákoutích - zůstane. Doufám, že ne nadlouho. Vzhledem k nedostatku puritánství, bigótnosti a podobných křečí v Českých zemích (které jsou živnou půdou vulgarismů) se asi čeština po letech všeobecné amerikanizace víceméně navrátí ke svým osvědčeným výrazům, nebo si s citem doplní deficit. A import nedostatkového zboží si přizpůsobí tak, aby jí nečouhalo jako sláma nebo hnůj z bot.