Několik vět o zisku

Obsah slova zisk je mnohorozměrný. Zisk může být i ztrátou, když se zbavíme něčeho nebo ztratíme něco, co člověka sužuje. Zde však jde o zisk nejvíce frekventovaný, o zisk finanční. Maximalizace zisku by neměla být, ale ani hlavním cílem, programem a směřováním velkopodnikatelů a finančníků. 

Vede to k tomu, že lidé považují mnoho věcí za potřebné, ale ve skutečnosti tomu tak není. Opravdu mnoho předmětů, výrobků a služeb je vytvářeno bez jejich naléhavosti. Jsou často velmi sezónní a přechodné. Skutečné potřeby člověka byly a jsou v podstatě ty samé, jaké byly před Kristem, po Kristu, ve středověku, novověku i dnes. Jsou spojeny s životy většiny lidí, nikoli výjimek. Patří k nim život bez hladu a žízně, zdraví, dobré vztahy v rodině nebo společenství, pocit bezpečí, předměty a věci potřebné k existenci a pokračování rodu a života. Ochrana proti nepříznivým přírodním podmínkám a živlům, obydlí, teplo v dobách chladu, vzájemné porozumění a výpomoc v nepříznivých situacích a katastrofách. To dohromady přináší pocity spokojenosti, intervaly štěstí a životního naplňování. Ve skutečnost se to proměňuje tím, že člověk je, existuje a žije. K tomu nemusí mít mnoho dalších věcí, statků, které jsou zbytné. To lze také vztáhnout i na vztahy mezi státy.

Člověk není ve své podstatě spotřebitel. Je tvor v přírodě jako všichni ostatní tvorové. Jedí když mají hlad, pijí když mají žízeň a tak udržují své životní funkce a zajišťují pokračování rodu. Nepřejídají se, neopíjejí, nehromadí předměty a věci, které nepotřebují do svých hnízd a pelechů, kromě vytváření zásob na zimu,. To dělají jen lidé. Po pravdě řečeno, ne všichni. Hladovci a žíznivci po zisku vnímají člověka jinak a chtějí ho mít jako spotřebitele, jako kupce, jako klienta. Za každou cenu, kterou ovšem zaplatí spotřebitel. Protože v jakékoli ceně i nulové nesmí podle nich docházet ke snižování míry zisku. I ve zlevněném zboží neklesá obchodníkovi zisk. I kdyby je rozdal zadarmo, např. po sezoně nebo vyklízení skladů, tak o svůj zisk nepřichází. Má to i druhou stranu mince. Štvanice za maximalizaci zisku, většinou virtuálnímu, který je vyjadřován čísly na účtech bank nebo přeměněn v jinou materii a leží bez užitku v tresorech bank či v pozemcích, které leží ladem do momentu, než je na nich nebo pod nimi nalezena nafta nebo jiné suroviny, je oblékána do líbivých hávů a forem stravitelných. Na to je tu marketing a reklama ve všech myslitelných i nemyslitelných formách. V současnosti jsou téměř všechny výrobky a služby nabízeny s krásnou tváří mladých krásek. A kdyby jenom s tvářemi. Přečasto jsou tam svůdné linie krásných těl, štíhlých nohou, lákavé křivky ňader a v tomto spojení se propaguje vše. Od plínek, čisticích prostředků, čokolády, hrnců a pánví, založení účtů v bankách, těch nejúžasnějších výhodných půjček a hypoték až po lokomotivy, auta, letadla i zbraně.. A je mnoho těch, kteří na to nejen přistupují, ale přímo skáčou. Následně je potom mnoho dlužníků. Proto je potřeba mnoho exekutorů, právníků a následně soudních procesů. Řetěz kausality se prodlužuje.

Malá vzdělanost, pohodlnost, netolerance, nedostatek skromnosti, nenasytnost nejen v jídle a řada dalších nectností, jimiž jsme všichni nakaženi a postiženi, se podepisují na tom, že se pomalu odstraňují zla a problémy. Všechny se nikdy neodstraní. Mnozí z nás jsou jimi již zasaženi. Jde o zlodějny, korupci, všechny druhy kriminality, nezaměstnanost a jiné a další. Snahy o nastolení lepšího systému a uspořádání společnosti jsou pradávné. Vyskytují se i dnes. Jde o vylepšení a zdokonalování společnosti a našeho života a existence. Ideální nebude nikdy. Dokonalost je stejné povahy jako nekonečno. Pravice je v rétorice proti socialismu a komunismu. Já si myslím, že někteří z tohoto tábora vlastně budují komunismus, ovšem jen pro bohaté a pro ty nejbohatší.