Stejné místo, stejný čas, úplně jiná realita
Když to shrnu: Dělnická mládež se rozhodne, že si na Prvního máje zapochoduje po Brně, oznámí své shromáždění a nahlásí trasu pochodu. Jen tak náhodou ten pochod vede ulicemi tzv. Brněnského Bronxu, tedy nejznámější brněnské oblasti se sociálním vyloučením, kde žijí z padesáti procent Romové. Příslušná brněnská městská část, vzhledem ke zkušenostem z minulých let, toto shromáždění a pochod nepovolí. Dělnická mládež se odvolá k soudu, kde uspěje. Všichni se diví, město jen bezmocně sleduje, jak se zvedá vlna občanského odporu, připravují se policejní manévry, politici a úředníci několikrát zasedají a jednají, aby tato „kratochvíle“ přinesla co nejmenší škody. A to vše kvůli necelým pěti stovkám mladíků a mladic, kteří mají zálibu v černé barvě, čisté rase a odporu proti všemu, co se vymyká jejich pojetí toho „správného“ světa. Mají za sebou zřejmě těžké dětství, zmatek v hlavách, potřebu se přimknout k něčemu jednoznačnému a jasnému a také spoustu nevybité agresivity. Mně je jich vlastně líto. Ale to neznamená, že mi nevadí, když se rozhodnou dupat právě na Prvního máje v ulicích města, kde bydlím a vnášet do jeho ulic nenávist a strach. A vadí mi, že současné dno politického a společenského dění, na kterém se my všichni nacházíme, nahrává smířlivému postupu proti podobným způsobům zviditelňování a označování jednoznačného viníka toho všeho – ať už jsou to Romové, homosexuálové, ekologové, anarchisti, aktivisti, židé, pravdoláskaři a já nevím, kdo ještě...Vadí mi ta bezmoc, když sleduji v přímém přenosu, jak si pochodují jinými městy chráněni policií, jak policejní koně najíždějí do řad jejich odpůrců, jak mohou zbít faráře a chválabohu bývalému ministrovi vnitra to celé ani nestojí za nějaké pořádné vyjádření.
A z toho důvodu jsem šla také blokovat původní trasu pochodu a začátek ulice Cejl.
Strávila jsem čtyři hodiny s lidmi různých věkových skupin, různých povolání a různé barvy pleti. Místních obyvatel byla cca třetina a myslím, že sami byli udivení z toho, kolik lidí jim přišlo na pomoc. Potkala jsem v tom davu spoustu známých – právničku i s dětmi, profesorku z lékařské fakulty, dvě starostky brněnských městských částí (jedna si dokonce pořídila nový kostým a okomentovala to slovy: „Ve fialovém kostýmu mě fakt nemůže nikdo označit za levicového extremistu“), novináře, kteří nebyli v práci, známého architekta, přednášející z několika fakult, muzikanty atd. Udivil mne počet starších lidí až seniorů, vtipnost hesel na transparentech – Tady není pleší zóna, Třídíme odpad a ne lidi, Běžte raději do přírody atd. A naprostá pohoda.
Jak jsme tam tak stáli sevřeni kordony policistů a průběžně informováni o tom, co se děje, ptala jsem se lidí kolem sebe, proč tam jsou. Většinou mi odpovídali: „Protože už toho mám dost a nemůžu se jenom tak dívat...“ Odkazy na Nový Bydžov a Krupku byly všudypřítomné a zřejmě i důvodem pro mnohé, proč přišli. Skandovalo se: Neprojdou, Nácky tady nechceme, Běžte pryč z Brna atd.
Náckové dále procházeli Brnem, přestože i dnešní fotky a komentáře dokazují, že byla řada důvodů, proč jejich shromáždění a pochod rozpustit. Nad hlavami nám neustále kroužily vrtulníky, policistů v novodobém brnění přibývalo a to vše ukrajovalo další a další veřejné finance na ochranu veřejného pořádku. Kvůli pěti stovkám deprivovaných mladíků a mladic. A panu Vandasovi. Nakonec jsme se v klidu rozešli, ucelené řady policistů se rozestoupily, novináři, kameramani a fotografové balili fidlátka.
A od včerejšího večera, kdy jsem nevěřícně sledovala záběry a komentáře z asi úplně jiného města, kde to vypadalo jako dějiště těžkých bojů mezi lidmi téměř stejného ražení a pouze jiného názoru, vím, že jsem sice byla na stejném místě ve stejný čas, ale realitu tvoří lidé z médií, mezi kterými bylo bohužel hrozně málo novinářů. Zřejmě se jim nehodilo do zpráv, že se v Brně sešlo zatím nejvíce lidí, kteří se cítí být občany a vadí jim stávající lhostejnost k nebezpečnému vývoji do ultraprava.
Kateřina Dubská
Opravdu nebezpečný olej
V Indonési hoří pralesy. „Hrozný,“ řekne si možná český občan k zřejmě největší ekologické katastrofě 21. století, které si naše média všimla většinou až dnes, přestože informace o ní již několik dní putují Facebookem.
Kateřina Dubská
O dvou sestrách
Žily byly dvě sestry. Obě byly vdané a měly děti. Jejich manželé se živili rukama a vydělávali něco málo nad průměrný plat. A měly bohatého otce, který by pro ně, dle vlastních slov, udělal první poslední. Když se vdala ta starší a povila prvního vnuka, ze samé radosti se nabídl, že jí koupí dům. Její muž se ošíval, ale protože byl z vesnice a ve městském bytě se mu nelíbilo, tak nakonec souhlasil s tím, že koupí za pár set tisíc malý domek na vesnici. Ale trval na tom, že jim tchán zaplatí jen ten dům a on si ho pomalu opraví za své. On totiž svého tchána znal.
Kateřina Dubská
Třídní schůzka v 8. A
Za okny tmavne pošmourný listopadový den, rodiče se usazují do lavic, ve kterých jejich ratolesti tráví stále větší počet hodin a do dveří vchází paní učitelka předdůchodového věku. Postaví se před tabuli a spustí: „Jsem ráda, že vás přišlo tolik, protože mám s touto třídou vážný problém. Jsou vzpurní, neumí se chovat, jsou nezvládnutelní, dělají si, co chtějí...“ vodopád stížností se snáší na stále víc pokrčená bedra rodičů, kteří už si zvykli, že třídní schůzky na druhém stupni jsou tak trochu za trest, ale až takový průser nečekali. Svůj proslov paní učitelka zakončí tím, že má chuť obrátit se na místní sociální odbor a prevenci, protože to už takhle dál nejde a otázkou: „Co s tím budeme dělat?“
Kateřina Dubská
Zahradníkův rok
Koncem zimy se už nemůže dočkat. Strká semínka do všech volných květináčů i bedýnek a už se těší, jak přijde jaro a začne okopávat záhonky a sázet a sázet. Jenže letos jaro přichází nějak divně brzy a zahradník nevěří, že si z něj počasí nedělá srandu. Jo, jo, já zasadím a koncem března udeří mrazy, někdy přece udeřit musí, jinak bude přemnožený škůdce. Mrazy nepřišly. Začátkem dubna se odhodlá a sází a sází s pocitem, že škoda každého kousku půdy, která přijde nazmar. Takže každá návštěva trhu a místního zahradnictví znamená další sazenice...
Kateřina Dubská
Nastává konec papalášů v Čechách?
Papaláš - slovo u nás běžně používané, leč obtížně vysvětlitelné. Tušíme sice, co znamená, ale jak jsem zjistila, ani googlení k přesné specifikaci pojmu nepomůže. Jediný výklad nabízí Slovník cizích slov, jenže ani ten mne plně neuspokojil:"Papaláš je nespisovný, lehce pejorativní, výraz pro jedince obdařeného formálně (legálně) značnými pravomocemi, který tohoto svého postavení ale nevyužívá v souladu s obecně definovanými základními (zejména morálními) požadavky, které se při výkonu dané funkce předpokládají."
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 63
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1507x
www.katerinadubska.cz