Mnohdy je diskuse na blogu výživnější, než obsah článku, takže se stává, že v průběhu diskuse se úplně změní téma. Kdy prchat...
1. Když zdůrazníte, že váš koment je myšlen obecně a dočkáte se takové reakce:
Kde autor píše to co zde zdůrazňujete?
Autor: Kde píšu to co zde zdůrazňujete?
2. Oponujete autorovi nějakým konkrétním argumentem k jeho konkrétnímu názoru a hle ta reakce:
Nojo, ale jinde říkali něco úplně jiného a k něčemu úplně jinému. Typické odvádění pozornosti na úplně něco jiného.
3. Napíšete autorovi svůj názor, a k tomu pripodotknete, že nemusíte mít pravdu ani vy, ani autor.
Dočkáte se reakce: Nemáte pravdu...
4. Napíšete svůj názor a jste okamžitě označen nějakou hodně nesympatickou nálepkou, takže by pes od vás kůrku nevzal.
5. Napíšete svůj názor a s údivem se dočkáte reakce na něco, co jste vůbec nenapsal.
6. Napíšete svůj názor a dozvíte se, že autor to vůbec tak nemyslel, že to myslel úplně jinak a vy jste mdlého rozumu.
7. Napíšete svůj názor a dozvíte se, že lžete a kde máte pro své argumenty důkazy, ačkoliv jste své argumenty odvodil od dojmů z článku.
8. Napíšete svůj názor a dozvíte se, že článek vznikl podle nejnovějších zahraničních poznatků, které vůbec nemají co dělat s podmínkami naší země.
9. Napíšete svůj názor, který opřete o odkaz na názor, který je vám blízký a napíšete proč se s ním ztotžňujete a dozvíte se, že autora to vůbec nezajímá, protože to není jeho názor.
10. Napíšete nadšenou pochvalu na povedený clánek, který se vám jako osobě moc líbí, a dozvíte se, že jste přikyvovač autora, že mu držíte palečky za každou cenu, nebo že jste členem spolku blogerů kteří se navzájem jen chválí, tudíž, že se navzájem podpírají.
11. Jestliže jsou vaše názory jako dvě rovnoběžky a neprotnou se ani na horizontu.
