Že ne? Je to jako s cigaretama, někomu ano, někomu ne a přesto se to bere paušálně.
1. Do diskusí vstupuje jen zlomek lidí, které zajímá vaše téma a chtějí na něj reagovat, předkládají své argumenty a nic vám nevnucují, pouze zamyšlení nad jejich názory a argumenty.
2. Do diskusí vstupují lidé duševně hendikepovaní, kteří se dále dělí na podskupiny:
a) Nadměrní ješitové a “profesoři”
- vždy o všem ví víc a líp, než autor, ačkoliv je autor mnohdy profesionál a ví o čem píše. Ješitové to neberou v úvahu, je nutné dát všem na vědomí, že autor je blb a jen oni – ješitové ví jak na téma pohlížet a co s tím, ačkoliv ví kulové s přehazovačkou. Také vydávají doporučení, co má autor psát, zda má vůbec psát, nebo si má z kohokoliv jiného vzít příklad, jak psát.
b) Útočníci a "soudci z lidu",
- útočí vždy, zbraně si nevybírají. Rovnou vás tlučou po hlavě, téma netéma, nadávají vám, překrucují to, co jste napsali, připojují své názory na vaši osobu, jste pro ně duševní mrzák, zrádce, komunista, estébák, udavač, zamindrákovanec, rasista a co já vím ještě, zatím co útočník je samozřejmě křišťálově čistý, minulostí nezatížen, že by mu i Mirek Dušín záviděl. Jen "soudce z lidu" ví co jste za spodinu a jak s vámi zatočit.
c) Exhibionisti,
- je jim jedno nejen téma, ale i osoba autora, potřebují sdělit své jedinečné myšlenky za každou cenu, hlavně pod články nejčtenějších autorů, co jim leze z klávesnice je jim fuk, hlavně, že se vyjeví. Jsou podobní některým autorům.
d) Pochlebníci
- dalo by se říct, že jsou neškodní, ale pokud se necháte od nich ukolébat, nebo opít rohlíkem, můžete vyrůst do autora ješity, neboť i autoři se samozřejmě dělí do skupin a podskupin.
e) Vulgaristi, Koprolálisti
- zde je škoda slov, takoví lidé jsou těžce nemocní a patří na psychiatrii…
f) Stalkeři
- jsou opravdu nebezpeční a je jim těžké se bránit, protože, i když je vykopnete dveřmi (zablokujete přístup), najdou si jinou identifikaci a máte je oknem zpátky.
g) Různé kombinace,
- tak to je už čiré zoufalství
Takže, jestliže nemáte hroší kůži, lví drápy, krokodýlí tlamu, či medvědí tlapy, nebo všechno dohromady, tak se vážně můžete obávat o své zdraví a zvažte čtení diskusí
Hroší rodina
ilustrace: Helena Zmatlíková, verše: Ondřej Suchý (Galerie na špendlíku, Albatros 1985)
