Ve jménu národní bezpečnosti a hrozby z terorismu

Po 11. září 2001 se svět změnil. Svoboda projevu byla vždy sledována v celé historii lidstva bez ohledu na systém. A to by tak nevadilo, kdyby člověku zůstalo soukromí. A k čemu je vám potom svoboda slova, když nemáte soukromí?

   Po 11. září 2001 bylo rozhodnuto vládou USA sledovat aktivně každého občana USA. Část programu v NSA vykonávala špehování lidí. Dle instrukcí byli sledováni lidé a veškerá telekomunikační data podrobena analýze. Např. Společnost AT and T poskytovala 320 milionů záznamů každý den. Program byl opakovaně aktualizován každých 45 dnů zvláštní komisí kam spadalo i ministerstvo spravedlnosti. Program nesl název „Stellarwind“, úřad dozoru nad zpravodajstvím měl předsedkyni Nancy Pelosi, která byla z opozice. Všichni byli v té době zasvěceni do programu a to včetně všech programů CIA. William Binney pracoval v NSA, on a další členové NSA se snažili změnit postoj vlády tak, aby vše probíhalo zákonně a bylo přípustné a nad vším byl umožněn soudní dohled. Nikdy k tomu nedošlo. Po všech krocích a akcích, které podnikli k tomu, aby vše bylo zákonné a transparentní se dostal Binney a jeho kolegové do potíží. Vyhledalo je přepadové komando a bylo rozhodnuto tyto lidi umlčet. Nechybělo zastrašování a vyhrožování dokonce i se zbraněmi. NSA stačilo vybudovat největší úložiště dat na světě v Bluffdale v Utahu.

21. 6. 2013 obvinila vláda USA Edwarda Snowdena ze třech zločinů. Ed Snowden se skrýval v Hong Kongu a vzhledem ke zločinům proti zákonu a špionáži, ze kterých byl obviněn americkou vládou, požádala vláda USA Hong Kong o jeho vydání. Snowden byl vynašeč a vynesl informace z přísně střežené organizace NSA o špehování lidí po celém světě i o mnoha metodách, jaké se přitom používají. O dva dny později zorganizovali WikiLeaks jeho odjezd z Hong Kongu tak, aby získal politický azyl. Snowden přistál na letišti v Moskvě a byl zadržen. Americká vláda zrušila jeho pas a oficiálně tak tedy Snowden nevstoupil na ruské území a zůstával v tranzitním prostoru letiště. Sehnat soukromé letadlo a dopravit Snowdena do bezpečí bylo nyní prioritou jeho přátel. USA garantovaly, že Snowden bude mít nárok na spravedlivý proces. Ovšem Snowden tomu nevěřil a nevěřili tomu ani jeho právní zástupci. Dle jejich mínění se bude rozhodnutí soudu sestávat z 95% na politice a jen z 5% na právu občana. Snowden tak vyjádřil svou obavu o bezpečnost. FBI dostalo povolení spolupracovat v tomto případě se CIA a i s několika zahraničními partnery, včetně UK (špehovací základna NSA je v UK, stanice Menwith Hill). Šlo o to, odhalit plány Snowdena a lokalizovat lidí z celého světa, se kterými byl a je v kontaktu. Bylo rozhodnuto použít všechny „přiměřené prostředky“ vládního nátlaku a pokud to bude nutné, přinutit média k mlčenlivosti.

20.7. 2013 donutila britská vláda Guardian, aby zničil archív GCHQ, který byl do té doby k dispozici Evenovi MacAskillovi v Hong Kongu. Po 40ti dnech strávených v tranzitní zóně moskevského letiště Šeremetejovo, dostal Snowden politický azyl v Rusku na jeden rok. Prezident Obama pronesl vyjádření v tomto duchu:“ Nemyslím si, že je pan Snowden patriot. Žádal jsem o federální přezkoumání našich sledovacích operací předtím, než Snowden tyto informace vynesl. Mojí volbou a myslím, že i volbou Američanů by bylo zákonné, řádné prošetření těchto zákonů. Promyšlená, na faktech založená diskuze, která by nás dovedla na lepší místo..“

V září 2013 začal Evropský parlament vyslýchat svědky ohledně vyšetřování, které se týkalo sledování evropských občanů a firem ze strany NSA. Zprávy odhalily, že NSA má přístup k šifrovacím klíčům a platí technologickým firmám za vložení „zadních dvířek“ do šifrovacích protokolů.

V březnu 2014 začalo i Německo vyšetřovat špehování, které NSA provádí po celém světě. Jako odborný svědek byl požádán k výpovědi William Binney. Ke svědecké výpovědi se dostavil na kolečkovém křesle za velikého zájmu médií. Vypovídal o tom, co se děje v zákulisí zpravodajských médií po celém světě. Odhalil pozadí všech programů, které předtím už odhalil právě Snowden a způsoby, jak jsou získávány informace. Špehovací programy umožňují získávat vědomosti o svých občanech a lze to vnímat jako hrozbu pro demokracii na celém světě. Binneyho výpověď byla přerušena v okamžiku, kdy vyšla zpráva, že CIA má dvojitého agenta špehujícího na německém vyšetřování NSA.

V NSA je možné sledovat přes útoky dronů všechna videa na pc. Špionážní drony mají za úkol informovat. Tyto drony sledují vybraný objekt, jeho okolí a osoby či aktivity jednotlivců. Informace se shromažďují z mnoha dronů i z těch, které jsou vraždící či nosiči bomb. Všechny tyto informace se shromažďují v mnoha státech. Vybraní pracovníci NSA mohou na pracovních pc klikat přesně na informace, které potřebují vidět a sledovat. Sleduje se i to, s kým komunikujete přes internet, na jaké stránky chodíte, jaký politický názor zastáváte, se kterými lidmi se bavíte, jaké sociální sítě používáte, kam a kdy cestujete, jaké fotografie vás prezentují, jak a k čemu se vyjadřujete, co píšete, kam to píšete a jak to píšete, z jakých zdrojů čerpáte, jaké politické diskuze a politické články vás zajímají a všechny politické názory, diskuze a články jsou nepřetržitě monitorovány. Všechny politické články, jejich autoři a diskuze k nim jsou řazeny dle důležitosti obsahu, názoru a komunikace v seznamech pro další sledování.

Vše, co kdo napíše do vyhledávače se ukládá a monitoruje. Pro duševní a intelektuální rozvoj kreativních jedinců může být toto poznání, že jsou sledováni na každém kroku, dost frustrující. Jde vlastně i o omezení intelektuální svobody a pro zvláště nadané jedince jde o jakýsi řízený handicap, jenž pociťují pak jako omezení dalšího rozvoje vlastní osobnosti i intelektu. V podstatě každý, kdo si uvědomí, že je sledován, omezuje raději své intelektuální schopnosti a spadne raději do průměru, aby nevyčníval a nepoutal na sebe pozornost.

V rámci USA a celého světa existuje infrastruktura, kterou vybudovalo NSA ve spolupráci s ostatními vládami světa. Veškerá komunikace - radiová, analogová, digitální - je tzv. odchytávána a je možno ji přes různé senzory detekovat. Veškerá komunikace i mezi lidmi a jejich počítači je zpracovávána automaticky bez konkrétního zaměření. Teprve zpětně je prohledávána a vybraná komunikace, která je na základě vyjádření vyhodnocena jako důvodná či podezřelá, je postoupena do vyššího stupně sledovanosti. Díky tzv. „vyběračům“ je možno sledovat cokoliv a kohokoliv v komunikačním řetězci a sleduje se přesně to, co může vybraného jednotlivce spolehlivě identifikovat. Nejedná se tedy jen o emaily, telefonní čísla, platební karty, či karty na veřejnou dopravu či jiné karty od prodejců na různé slevy a benefity nýbrž i o hesla, která má každý jednotlivec unikátní.

Pokud je jednotlivec vyhodnocen jako relevantní, je přesunut do vyššího stupně sledovanosti. Systém špehování je nastaven tak, že okamžitě upozorní, že tento člověk někam psal, někam volal, něco koupil, někde byl, někam jel, s někým obědval atd. Dle vlastních identifikačních znaků je takový člověk okamžitě monitorován právě díky tomu, že použil identifikační znaky, které jsou jeho. Jde o velmi sofistikovanou mapu všech jeho pohybů či komunikace. Například nové telefony VOIP už v sobě mají miniaturní počítače, které je možno hacknout přes síť a to dokonce během celé doby i když je přístroj vypnutý.

Velká Británie má snad nejvíce invazivní odchytávací program na světě v rámci GCHQ. Název programu je Tempora. Program si bere všechna data a vytváří tzv. Metadata z celého obsahu. GCHQ má vlastní interní wikipedii uzpůsobenou na přísně tajné informace s vysokým stupněm utajení. Každý, kdo pracuje v tomto programu ve zpravodajství, se může podívat na vše co ho zajímá. Jsou zde ukládány i informace přímo o Tempoře a je zde další nástroj s názvem UDAQ, jde o speciální vyhledávací nástroj na všechna data, která se sbírají odevšad. Jde o projekty, o řešení problémů a konkrétní nástroje. Například i takové SSO operace se speciálním zdrojem. Existují také celosvětově pasivní zbytky dat na domácích a mezinárodních sítích. Partnerství korporací znamená, že můžou sbírat data vnitrostátně nebo i mezinárodně a vynucují si aktivitu přes centrály USA anebo za přístup do systému platí. Vše se provádí i bilaterálně za pomocí jistých vlád. Funguje to tak, že se nastaví systém za oplátku toho, že se z něho někomu budou dávat data. Například Xkeyscore je dokumentace, jakýsi front-end systém, který používají vybraní analytici na vyhledávání v datech a to jak v minulých tak v aktuálních, tedy v reálném čase a k označování lidí. V roce 2011 uměl systém monitorovat 1 miliardu telefonátů a internetových komunikací současně na jediném zařízení. Data se sbírala rychlostí 125 GB za vteřinu.

NSA a FBI odchytávají data přímo z centrálních serverů devíti internetových společností včetně Yahoo, Google, Facebook, Aol, Microsoft, Skype, YouTube, Apple, Hotmail. Takto získavají videa, audia, emaily, fotografie, dokumenty, dopisy, a veškeré záznamy o připojení, které umožňují analytikům sledovat pohyb konkrétních osob a kontext v průběhu času. Tajné soudy, tajné operace Prism, tajné vyšetřování, které sleduje každý detail každého občana USA bez toho, aby o tom měl tušení kdokoliv z americké veřejnosti předtím, než vše prasklo díky lidem jako je i Snowden.

Připomeňme si, jak se ředitel NSA, Keith Alexander, zbavoval odpovědnosti, když lhal v roce 2012 v kongresu. Mr. Johnson se ptá: „Zachytává NSA běžně emaily občanů USA?“, ředitel NSA Keith Alexander odpovídá: „NE.“ , Mr. Johnson: „Zachytává NSA telefonické rozhovory amerických občanů?“, ředitel NSA odpovídá: „NE.“, Mr. Johnson: „Zachytává NSA vyhledávání v Googlu, sms zprávy, objednávky na Amazon.com, bankovní údaje?, odpověď ředitele NSA: „NE.“ , Mr Johnson: „Jaké jsou právní požadavky pro NSA na to, aby mohla zachytávat komunikaci a informace amerických občanů?“, ředitel NSA: „V rámci USA by to bylo pod vedením FBI. Pokud by šlo o cizince na území USA, je to v kompetenci FBI, která může spolupracovat s NSA a nebo jinou pověřenou zpravodajskou agenturou. Tento druh sběru dat na území USA je možné vykonávat pouze na základě soudního příkazu. My nejsme oprávněni sbírat data a ani to neděláme..“

Vzhledem k tomu, co vše prasklo na NSA a s čím vším vyrukoval Snowden a další, jsou odpovědi ředitele NSA už samozřejmě lživou historií. Současný systém zvaný Sigint – sledování, které zažívá vybraná osoba znamená, že byla vybrána. Výraz „vybraní“ lze pochopit právě v případě, kdy známe jak funguje systém Sigint. Každá hranice, kterou překročíte, každá platba, kterou uskutečníte, každý telefonát, který provedete, každý telefonní vysílač kolem kterého jdete, každý přítel, kterého máte, každý článek, který kde napíšete, místo, které navštívíte, paket který směřujete, informace které uložíte či sdílíte – to vše je v rukou tohoto systému. NSA to je neomezená tajná policie a je všude.

Prezident USA Obama v prosinci roku 2007 řekl: „Prezident dle Ústavy nemá pravomoc jednostranně povolit vojenský útok v situaci, která nezahrnuje zastavení aktuální nebo bezprostřední národní hrozby..“ Prezident USA tedy nemá dle Ústavy pravomoc na to, co se uplatňuje v rámci NSA, není snad útok na soukromí každého občana zásahem do jeho práv a svobod? Jsou snad všichni američtí či evropští občané teroristé či představují národní hrozbu? Samozřejmě, že ne! A tak je významný pro svět i den 1.8. 2007, kdy Barack Obama předložil své důvody pro kandidaturu a řekl: „Už žádné ignorování zákonů, když se nám to nehodí, takoví my nejsme. Znovu půjdeme příkladem světu v tom, že zákony nejsou výplodem vrtochů zapšklých vládců!“

Hmm, opravdu?

                                                                    -ed-

Zdroje: Edward Snowden analytik infrastruktury pro NSA, William Binney kryptomatematik NSA, CCN, Washington Post, Guardian, Glen Greenwald reportér, Der Spiegel, Berlín, Zákon Patriot Act (USA) přijatý po 11. září 2001.