Jak se to dělá po americku

Řeč prezidenta Trumpa v OSN byla jistě působivá a mnozí zaplesali, že konečně Amerika si bude hledět jen svého multikulturního národa, který potřebuje rozumné vedení a zametá si důkladně hlavně svůj práh.

Připomeneme si někdejšího amerického ministra zahraničí Colina Powella k tomu, jak Washington vnímá jiné národy:
"Mysleli jsme si, že víme, co se bude dít v Libyi. Mysleli jsme si, že víme, co se bude dít v Egyptě. Mysleli jsme si, že víme, co se bude dít v Iráku – a v každé té zemi jsme se svým odhadem budoucího dění naprosto propadli. Věcí, kterou totiž musíme brát v úvahu je ta, že všude existuje nějaká struktura, která tu společnost drží pohromadě. A jak jsme se dověděli zvláště z Libye, když odstraníte vršek čili vedení, celá ta věc se rozpadne.... a dostanete chaos.“ (Paul Craigs Roberts, 20. 9. 2017)

Když čtu slova amerického ministra zahraničí Powella, těžko pak mohu slova prezidenta Trumpa, o respektování suverenity všech zemí a jak se USA nepokouší prosazovat svou vůli jinde ve světě, brát vážně. A když si pak přečtu, že papež František říká, že je hřích nemodlit se za své vůdce a vládce, tak si nemohu nepoložit otázku, proč prezident Trump neustále zvedá pěst proti Severní Koreji. Severní Korea má také svého vůdce-vládce, takže to je v pořádku. Nemusí se někomu líbit systém, který má Severní Korea nastavený. Mně se taky nemusí líbit jiný systém v jiných zemích, ale nemohu tam vtrhnout, rozpoutat tam peklo a pak zírat, jak jsem srazila vedení na kolena, vygradovala nepříčetný chaos a teď zírám s prstem v puse a nevím co s tím, protože už to prostě nejde ukočírovat. Takže hrozit někomu zase pěstí a vyhrožovat, že ho srovná se zemí, to je prostě čiré šílenství. To není rozumná politika a takhle se nechová rozumný politik, takhle se chová válečný štváč. Je věcí Korejců jaký mají systém, je to jejich interní záležitost. Je to jejich „podnik“ jak by řekl jakýkoliv podnikatel, taky by nechtěl, aby mu někdo násilně měnil pravidla ve vlastním podniku. By mě zajímalo jak by se svět tvářil, kdyby třeba korejský vůdce vykřikoval do světa "Korea především", nebo kdyby prezident Putin vykřikoval do světa "Rusko především..", ježiši, to by byl řev rusofobů a nepřátel Ruska z médií, že bychom my ostatní ohluchli.

Afghánistán, Irák, Libye, Somálsko, Egypt, Sýrie, Jemen, Pakistán, Krym, Ukrajina, Venezuela, Honduras, Ekvádor, Bolivie, Brazilie, Argentina a jiné země už vědí, jaké to je, když je jim zákeřně odstraněno vedení. Jak se rozpadnou a vznikne chaos. Všichni jsme blažení, že nás zaplavují migranti ze všech těchto zemí. Vřískáme radostí, že je v celém světě terorismus, že všechny ty „odstraněné vršky“ padly a že je všude chaos. Jsme opravdu velmi vděční Americe, že nám ukazuje, jaká je to lahoda, žít v nestabilním, nebezpečném, zvráceném, demotivujícím, hloupém, rozpadajícím se a chátrajícím prostředí. Pokud to vyhovuje jejímu národu, tak mně to tedy nevyhovuje.

Vám snad domů taky nikdo neleze a nesnaží se ve vašem vlastním domě převrátit vaše pravidla a váš nastavený interní systém. To samé platí pro státy. Je to stejný základní princip. Pokud to prezident Trump nechápe, měl by mu to někdo vysvětlit. Ovšem nikoliv šedé eminence a našeptávači ze CIA nebo válkychtiví američtí generálové, kteří hoří nedočkavostí opět někde "odstranit vršek, až se celá ta věc rozpadne..". Všichni tito jestřábi dýchají americkému prezidentu na zátylek. Proto bývá zvykem, že jeden den řekne americký prezident něco a druhý den už to neplatí. Tudíž je americký prezident vůdcem tak akorát pro média a pro americký, věčně oblbovaný lid. Korejský vůdce je víc vůdcem než americký prezident. Dokonce i náš pan prezident Zeman je větší vůdce přesto, že má na starosti takovou prťavou zemičku, kterou nevděční bezcharakterní elementi pohrdají a snaží se ji za každou cenu destabilizovat, rozvracet, ničit a totálně vyvrátit z historických národních kořenů. My nejsme „děti“ Mickey Mouse. Projev našeho pana prezidenta v OSN byl daleko přínosnější, kvalitnější co do obsahu a opravdovosti a důležitosti jeho slov. Jsem ráda, že mám takového prezidenta a že to, co dělá, nedělá po americku.

-ed-