Lidi se pořád něčeho bojí. Strach je provází od nepaměti lidstva. Strach je součástí lidské psychiky a nelze ho nijak vytěsnit, leda byste byl Nebojsa z pohádky.
Vyvolat v člověku strach není vůbec složité. Člověk je nádoba plná emocí a málokdo s těmi emocemi umí pracovat tak, aby neovlivňovaly jeho logické myšlení, úsudek a vyhodnocování informací. Napětí, nejistota a strach je v posledních letech přímou součástí i virtuálního světa. V záplavě všech informací, kterých virtuální svět chrlí denně nespočetně, většina lidí reaguje právě na informace, které podprahově mají v obsahu strach. Informace s hlavním aktérem strachem se však tváří, že jsou nebojácné a dokonce hrdinské, mohou se tvářit i adrenalinově a jsou barvitě vykreslovány s politickým nádechem svobody, demokracie a jakéhosi hrdinství.
Proto se pak stane, že někdo vystřílí třeba redakci satirických novin. Všichni se pak diví, jak se to mohlo stát? Úplně jednoduše, ze strachu. Satira totiž není jenom o zesměšnění, o svobodě projevu (což mnoho lidí využívá jako štít k čemukoliv), o provokaci, satira je hlavně o strachu. Pokud se něčeho podvědomě bojíme, začneme to buď vytěsňovat ze svého života nebo naopak zesměšňovat a urážet. Pokud se sami cítíme ohroženi něčím, co není v našich silách uchopit a zničit, začneme kout pikle, ani né tak proto, že bychom byli všichni svině svinutý, nýbrž proto, že náš strach nás nutí jednat a jelikož jsme každý z jiného těsta a různí, tak i náš strach se projevuje různými způsoby jak s ním bojovat.
V mnoha hlavách už při vyslovení slova „Rusko“ naběhne automaticky další slovo „okupace“, mají tuto zemi spojenou s tanky z šedesátých let a z autoritářským nesmlouvavým režimem v minulosti. S událostmi, které možná ani osobně nezažili, ovšem jejich mozek je zažil z vyprávění různých osob s různým strachem a myšlením a vyhodnocováním tehdejších informací, či z informací různých médií. Při vyslovení slova „Amerika“ naběhne automaticky v mnoha hlavách další slovo a tím je „demokracie“, ne snad proto, že by tam někdy opravdová nefalšovaná demokracie vůbec kdy byla, nýbrž proto, že Amerika je tak vnímána po celou dobu své existence a je tak prezentována po celém světě. Jako neporazitelný a věčný neotřesitelný gigant demokracie a svobody má i takovou sochu, aby už z dálky nikdo nemohl zpochybnit, že Amerika taková vždy byla, je a bude na věky věkův, Amen. Mně osobně naběhne v hlavě jako první slovo „Hollywood a scifi“, jak říkám, každý jsme jiný.
Většina se nebojí černocha Obamy, většina se bojí bělocha Putina – není to paradox? Možná je to i proto, že podvědomě máme vždy v paměti to, že pod bičem otrokáře žil vždy černoch. Já to mám zase jinak, nebojím se tak jako jiní lidé, neházím do éteru nenávistné či satirické, strachem prošpikované informační koláže a blamáže. Za prvé je mně jasné, že černochovi ani bělochovi nejde o nějakou malou, věčně ustrašenou zemičku, která nemá ani pořádnou armádu ani vlastence, (kdyby chtěl, rozplácne ji už dávno na kaši), jakou je naše republika, páč tahle země nemá co nabídnout, nemá ani Sibiř ani naftu ani hrdiny, ani vlastence, ani hrdost, která by se někomu mohla hodit, ba ani bojovníky či typicky sofistikované nepřátele. Ale je to moje roudná hrouda a mám ji ráda a neměnila bych. A za druhé je mně jasný, že pokud se běloch cítí ohrožený černochem, či černoch ohrožený bělochem a oba spravují nějakým způsobem určitá území a mezi těmi dvěma soupeři o světovou moc stojí jako fackovací panák Evropa, která každého nějakým způsobem zajímá ať už z geografického hlediska a z hlediska potenciálu možného dalšího životního prostoru, či z hlediska přímého ohrožení svých vlastních zemí a svých plánů a aktivit do budoucna, je evidentní, že oba si budou hlídat Evropu, každý po svém, každý vlastními sofistikovanými způsoby a každý z jiné strany. A za třetí ta panika ohledně války na našem území, kterou někteří už přímo očekávají a vykřikují, jak půjdou bojovat po boku NATO za „demokracii a svobodu“, tak pro ty mám vzkaz: Pokud vypukne třetí světová válka, tak ne kvůli nějakému režimu, ten už dávno globálně nastavený je zrovna tak, jako se jede už dávno válka o zdroje, o místo na planetě Zemi a o čistou pitnou vodu a kyslík, a pokud bude chtít běloch nebo černoch vyhladit nějaký prostor rychle a efektivně či ho bude chtít přizpůsobit k obrazu svému, nebude to rozhodně dělat tak okázale a všem na očích, že do prostoru, se kterým má sofistikované plány, pošle tanky nebo transportéry (ty tam posílá úplně z jiného důvodu, z důvodu ukázat jinému gigantovi svou sílu) a nechá to tam z plenit. Tohle krvavé vojenské divadlo s patřičně efektním scénářem rozpoutá úplně jinde, někde, kde už se nepočítá s tím, že by ta země měla vůbec ještě nějaký potenciál jak lidský tak politický či životaschopný (víte přece, že lidí už je moc, tahle planeta pojme jen určitý počet, není nafukovací), tam se klidně udělá bitevní pole a budou se přikrmovat všichni ti další ustrašenci ve světě přesně tím, čím je potřeba. Na strach svých nepřátel už sázel i sám velký vojevůdce Žižka a dokonce i packal Hitler. Někde to bitevní pole holt být musí, aby ten strach měl ještě větší oči, to dá rozum. Všude mír a blahobyt nebude nikdy, tomu věří jen snílci a utopisté.
V dnešní době už se nebude vyhlazovat vodíkovou pumou a už vůbec ne ve středu Evropy, kde je nejúrodnější půda, nejbezpečněji z hlediska přírodních katastrof a kde je životní úroveň většiny obyvatel nejúnosnější v každém režimu. Ten černoch ani běloch ještě nemají exoplanetu, tudíž musí hrát svoje hry pořád ještě jen tady, na Zemi a zamořit si tuhle živou planetu jedy a neživotaschopností víc, než už zamořená je, to neudělá ani černoch ani běloch, dokonce ani mimozemšťan, páč i ten mimozemšťan by tu přistál z dobyvačnosti jen proto, že jeho životní prostor a zdroje jsou už v hajzlu, a hádejte, kde by se usadil, můžete třikrát. :-)
-ed-
