Migrační politika jako účelová zbraň?

Nezávislý palestinský kanál televize Ma´an odvysílal rozhovor, ve kterém vůdce Fatah ústředního výboru členů Tawfiq Tirawi oznámil světu, že vůdce Hitler nebyl morálně zkažený, nýbrž že byl odvážný. 

Moderátora tato slova evidentně zaskočila a přesunul rychle řeč jinam.

V palestinské společnosti je Hitler a jeho režim obdivován. Týdeníky či deníky jako Hamás nebo Fatah PA píšou obdivné ódy na Hitlera a nacismus. Popírání holocaustu je už jakýmsi zažitým koloritem palestinské společnosti. Hitler je zde představován a oslavován v hrdinském světle. Dospívající palestinská mládež se netají obdivem Hitlera a nacismu. Úředníci PA a PLO veřejně uznávají holocaust a toto téma je běžně začleňováno i do škol jako forma vzdělávání.

Existují i Palestinci, kteří mají své křestní jméno „Hitler“. Historie hitlerovsko-arabské aliance za druhé světové války už není tajemstvím, neboť arabský vůdce muffí Amin al-Husajní byl v čilém aktivním kontaktu s Hitlerem. Většina jednání muffího a Hitlera jsou zdokumentována, jakožto i rozhlasové projevy muffího, ve kterých apeloval na muslimy, aby bojovali po boku nacistů. Muffí aktivně podporoval Hitlera při „konečném řešení židovské otázky“. Palestinci šíří vlastní ideologii, ve které nechybí popírání, znesvěcení a zneužívání holocaustu a dokonce obviňují sionisty, že si holocaust naplánovali sami, protože jejich židovští vůdci se chtěli zbavit zdravotně postižených a mentálně slabých Židů. Palestinský akademik dokonce vyprávěl v palestinské televizi, že koncentrační tábory byly jen dezinfekční místa. Palestinská televize odvysílala i pořad pro děti, ve kterém je jako model malá pec, ze které trčí panenky jako palestinské děti a na peci je vyobrazena židovská hvězda a svastika. Akce byla sponzorována palestinským národním výborem pro obranu dětí holocaustu. Když si přečteme palestinské deníky a prohlédneme nějaké video z televize PA, tak se okamžitě jeví slova o „kostní moučce“, která vypustil v minulosti docent Konvička, jako něčí přízrak. Pana docenta za ta slova nehodlám pranýřovat, jen jsem si na ně vzpomněla a věřím, že tahle stará záležitost nemá nic společného s antisemitismem tak, jak ho propagují Islamisté. 

Nic si nenalhávejme. Antisemitů je mnohem více v dnešním století, než jich bylo před druhou světovou válkou. Dokonce je jich možná nejvíce od konce druhé světové války. Vzhledem k tomu, že druhá světová válka skončila před více jak 70ti lety, tak pamětníků holocaustu rapidně ubývá. Až zemře ten poslední pamětník z posledních, nebude už nikdo, kdo bude moci říci: „Já jsem to zažil, vím, o čem mluvím..“ Ještě pár dní a svět si opět připomene oběti holocaustu, připomene si miliony židovských obětí v rámci Mezinárodního dne památky obětí holocaustu a to 27. ledna 2016.

Díky nástupu radikálního Islámu, který se valí do Evropy plnou parou, je posilování antisemitismu na vrcholu. Vůdce Hitler by zřejmě zaplesal. Co se mu nepovedlo v minulosti nacismem, to hravě dokáže nyní Islám.

Palestinci nechtějí uznat židovský stát a kladou Izraeli neustále nějaké podmínky. Izraelští občané jsou vystavováni teroru. Z pásma Gazy je pravidelně ostřelován Izrael teroristickou skupinou Hamás. Protižidovské excesy, protižidovská genocidní propaganda, to vše už je zase v kurzu. Jak říkával můj děda: „Vyžeňte ďábla, vrátí se vám satan..“

Tam, kde už je velká muslimská komunita, je zřetelný i násilný antisemitismus. Francie je přesně tou zemí, kde se nyní doporučuje, aby Židé s ohledem na vlastní bezpečnost nenosili na veřejnosti své identifikační znaky, mezi které patří hlavně židovské jarmulky a zlaté či stříbrné ozdoby. Ovšem muslimové nosí své identifikační znaky hrdě a ještě prosazují šaríu. Tak mě napadá, co by asi říkaly evropské ženy, kdyby se jim doporučovalo nenosit krátké sukně na veřejnosti, odhalené pupíky s piercingem, nebo plavky? A co by říkali asi evropští muži, kdyby se jim doporučovalo nenosit saka či kravaty na veřejnosti anebo šortky a tílko v létě? Z Francie se Židé po tisících stěhují. Ani se jim nedivím, protože nejen po zkušenostech ze druhé světové války mají přímo vytříbený „čich“ na pogromy.

Migrační politika nabízí tedy zásadní otázky, které jsem si musela, chtě nechtě vzhledem ke všem možným informacím, položit. Není migrační politika 21. století účelovým prostředkem jak začít opět vyhlazovat (nejen) Židy? Není snad heslo „Boj proti terorismu“ účelově nastavené tak, že se pod něj dá zamaskovat v podstatě cokoliv? Ano je. Může migrační krize posílit i v Evropě protižidovskou animozitu? Může migrační politika zažité nepřátelství vůči Izraeli a Židům posílit? Může. Protože migranti přicházejí hlavně z oblastí, kde Žid (a nejen on!) je nejen sprosté slovo nýbrž i úhlavní nepřítel.

                                                                      -ed-